Problémy s invazivními druhy řeší nová platforma

Odborníci na biologické invaze a ochránci přírody se sešli, aby prodiskutovali způsob, jak omezit negativní dopady invazivních druhů na přírodu i lidskou společnost a zabránit jejich dalšímu šíření. Z jejich setkání vzešla nová platforma, která jim umožní užší spolupráci i vzájemnou informovanost.

Setkání, které proběhlo na půdě Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, spojilo zástupce organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v České republice. Podle tiskové zprávy se ho zúčastnili zástupci Akademie věd, univerzit, resortních výzkumných organizací ministerstev životního prostředí a zemědělství, povodí Vltavy a Labe i krajských úřadů a nevládních organizací.

Cílem setkání bylo se navzájem seznámit s informacemi o invazivních druzích živočichů, rostlin a patogenů v různých typech prostředí. Jednotlivé organizace také představily probíhající výzkumné a regulační projekty i způsoby, jak negativní dopady invazivních druhů na přírodu a lidskou společnost zmírnit.

Nová platforma umožní snazší informovanost

Z debaty nakonec vzešla společná platforma, která bude sloužit k dalšímu užšímu kontaktu všech zúčastněných. Díky ní se budou moci navzájem informovat a pravidelně setkávat. K dispozici je sborník, který shrnuje působení a cíle jednotlivých organizací a skupin, jež se problematikou zabývají.

„Setkání bylo významné tím, že přivedlo na jedno místo lidi ze všech dotčených oblastí, od výzkumu přes státní správu po zástupce organizací, které invazní druhy využívají. Invaze jsou problémem, jenž se dotýká mnoha sektorů, proto jeho řešení vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných. Taková platforma u nás dosud chyběla, proto jsme rádi, že se nám ji podařilo vytvořit a dohodnout se na konkrétních krocích budoucí spolupráce,“ uvedl Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR, jeden z organizátorů setkání.

Invazivní druhy jsou velký problém

Biologické invaze jsou v rámci ochrany přírody velký problém. Ohrožují totiž biodiverzitu. Šíření některých invazivních druhů má navíc také významné hospodářské a socio-ekonomické důsledky. Před situací varuje nedávno vydaná zpráva Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby.

Podle ní sehrály invazivní druhy klíčovou roli v až 60 procentech zdokumentovaných případů vymírání rostlin a živočichů. Roční náklady s nimi spojené pak dosahují až 423 miliard dolarů. V České republice se přitom mezi ně řadí nejen notoricky známé druhy, jako je bolševník velkolepý nebo nutrie říční, ale i nenápadné druhy bezobratlých, kteří často přenášejí patogeny způsobující například alergické reakce u lidí.

Některé invazivní druhy je však také možné využít ku prospěchu, například v zahradnictví, krajinářství, chovu či pěstování energetických plodin. V takových případech je však nutné minimalizovat rizika a nastavit přesné limity.

Milníkem v boji je Akční plán

Významným milníkem v boji proti invazivním druhům se stalo přijetí Akčního plánu pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice, který upravuje některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie. Počítá také s lepší informovaností veřejnosti a jejím zapojením nebo se zavedením účinnější kontroly na hranicích.

„Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost. MŽP proto na základě odborných podkladů zpracovaných Botanickým ústavem AV ČR připravilo Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice a nyní jej začneme aktivně naplňovat. Akční plán nám mimo jiné pomůže se lépe připravit na šíření invazích druhů, které se v ČR ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je reálnou hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření a zdraví lidí,” informoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Akční plán zahrnuje 14 opatření v sedmi tematických okruzích, které zahrnují informovanost, metodickou a odbornou podporu, kontrolní činnost, ekonomické nástroje, legislativní nástroje, monitoring a výzkum. Na přípravě se podíleli nejen odborníci z Akademie věd ČR, ale také společná meziresortní komise MZe a MŽP pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy. Dva měsíce se k návrhu mohla vyjadřovat také široká veřejnost.