Proces EIA pro Vltavskou filharmonii finišuje

Dokumentace EIA k projektu Vltavské filharmonie z letošního května potvrdila, že budova nebude představovat významné zhoršení životního prostředí a vliv na jednotlivé složky životního prostředí bude akceptovatelný. K závěru se následně mohli vyjádřit odborníci i laická veřejnost.

Dokumentaci EIA k Vltavské filharmonii zpracovala společnost EKOLA group. K posouzení byla předložena v květnu letošního roku a následně se k ní mohla písemně vyjádřit odborná i laická veřejnost. Prostor pro vyjádření názorů poskytlo také veřejné projednání, které se ve čtvrtek 31. července konalo v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Vyplývá to z tiskové zprávy pražského magistrátu.

Zmíněná dokumentace navazuje na závěr zjišťovacího řízení, který vydal magistrátní odbor ochrany prostředí v říjnu roku 2024. Právě ten hlavnímu městu uložil povinnost posoudit vliv Vltavské filharmonie na životní prostředí, přičemž předmětem byla nejen výstavba samotné budovy, ale i stavební úpravy přilehlého okolí. Právě na ty upozorňovala veřejnost a různé občanské iniciativy. Předmětem pochybností bylo například údajné rušení zelených ploch či zahloubení pražské magistrály.

Výsledky jsou příznivé

Dokumentace EIA detailně analyzuje možné dopady projektu na životní prostředí, konkrétně například na hlukovou situaci, vodní režim, krajinu, biodiverzitu nebo na ovzduší a klima. Výsledkem je, že filharmonie nebude dle dokumentace představovat významné zhoršení životního prostředí a vliv na jednotlivé složky životního prostředí bude akceptovatelný.

„Vltavskou filharmonii od začátku připravujeme s důrazem na ohleduplnost vůči městskému i životnímu prostředí. Proces EIA je v tomto ohledu klíčový – umožňuje nám transparentně a odborně ověřit, že záměr přinese Praze i celé České republice nejen kvalitní architekturu a programovou náplň, ale i atraktivní veřejný prostor bez nepřiměřených dopadů. EIA zároveň vytváří prostor pro otevřenou diskusi s veřejností, která je nedílnou součástí plánování každého významného projektu,“ přiblížil ve zprávě Petr Hlaváček (STAN), náměstek pražského primátora pro územní rozvoj.

Vyjádřilo se 24 subjektů

K dokumentaci se v rámci zákonného připomínkového řízení písemně vyjádřilo celkem 24 subjektů včetně veřejných institucí, organizací i jednotlivců z řad veřejnosti. Na následném veřejném projednání nebyl ze strany účastníků vznesen žádný podnět.

Obdržené připomínky budou nyní odborně vypořádány nezávislým zpracovatelem posudku. Výsledek procesu EIA poslouží jako podklad pro vydání závazného stanoviska odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a bude jedním z klíčových dokumentů v následujícím povolovacím řízení.

Zahájení stavby je naplánováno na rok 2027

„Vltavská filharmonie je jedním z nejvýznamnějších kulturních projektů v novodobé historii Prahy. Jsem rád, že postupujeme v souladu s ekologickými standardy a že celý proces probíhá transparentně za účasti veřejnosti. Filharmonie nebude jen místem pro hudbu, ale symbolem moderní, kulturně otevřené a udržitelné Prahy,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Pospíšil (TOP 09), pražský náměstek pro oblast kultury.

Momentálně jsou přípravy Vltavské filharmonie ve fázi projektování dokumentace pro povolení záměru, která by měla být dokončena už letos na podzim. Samotné povolení by pak mohlo být vydáno v polovině příštího roku a zahájení výstavby je předem naplánováno na rok 2027. S otevřením nové budovy počítá pražský magistrát v roce 2033.

Na výstavbu přispívá veřejnost

O vývoji projektu Vltavské filharmonie informujeme pravidelně. Naposledy v březnu, kdy vedení hlavního města založilo nadační fond, který zajistí správu a shromažďování finančních prostředků na výstavbu. Nadační fond Vltavská filharmonie bude zároveň projekt propagovat a zajistí pevnou záruku, že budou vložené prostředky využity účelně a efektivně.

„Tato problematika je v naší historii už známá. My jsme jednou, vlastně dvakrát, stavěli Národní divadlo, na které jsme sbírali peníze. Poprvé z čirého nadšení, podruhé když vyhořelo. Tenkrát, a říkal mi to můj dědeček, to bylo tak, že každá rodina považovala za svou čest tam něco dát. I kdyby to byla koruna. A tak když se to zveřejňovalo, tak částka narůstala téměř po haléřích, ale vybralo se tolik peněz, že to představovalo třetinu nákladu, který byl. A takovou představu máme dneska. Že bychom měli vytvořit systém sbírky, která by otevřela prostor pro investování do filharmonie pro všechny občany,“ nechal se tehdy slyšet primátor hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS) s tím, že jeho slova mají lidé brát jako výzvu, aby stejně jako naši předci věnovali na stavbu filharmonie alespoň jednu korunu.