Prognóza vývoje obyvatel zjistila, v jakých oblastech má Praha investovat

Nově vypracovaná analýza a prognóza vývoje obyvatel se má stát návodem pro konkrétní kroky potřebných investic pro budoucnost. Informuje například o očekávaném nárůstu počtu obyvatel, dostupnosti lékařů či školských kapacitách.

Za prognózou pro budoucí potřeby do roku 2050 stojí Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Podle tiskové zprávy magistrátu ji zpracoval na základě analýzy a prognózy stavu obyvatel a bude ji každoročně aktualizovat novými daty. Pro pražský magistrát tak vytvořil informační podklad pro konkrétní investiční kroky.

„Jsem moc rád, že vznikla takto kvalitní analýza, podle které můžeme směřovat lépe investice do jednotlivých typů veřejné vybavenosti tak, aby byla dostupná pro všechny obyvatele. Nechceme, aby se stávalo, že vznikají nové velké rezidenční projekty, kde není prostor pro školy, hřiště či obchody, a obyvatelé tedy za vším musejí jezdit jinam,“ informoval Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.

V Praze bude žít 1,67 milionu lidí

Prognóza počítá s tím, že v Praze přibude do roku 2050 asi 400 tisíc nových obyvatel. Českou metropoli tak bude obývat více než 1,67 milionu obyvatel, což je o 31 procent více oproti současnosti. Z pohledu demografie pak přibude hlavně dětí a seniorů.

„Kvalitní analýzy jsou nezbytné pro správné řízení a plánování rozvoje města. Je klíčové znát již nyní, v jakých oblastech můžeme očekávat nedostatky, abychom předešli problémům, zejména nedostatku míst ve školách, lůžek dlouhodobé péče či ordinací praktických lékařů. Město musí myslet také na knihovny, kulturně-komunitní centra, parky, dětská a veřejná hřiště, obchody či hřbitovy,“ podotkl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Na rozvoji města se budou podílet také investoři

Očekávat se dá také zvýšená vytíženost ordinací praktických lékařů napříč všemi věkovými kategoriemi. Naopak kvalitně vypadá pokrytí města lokální kulturou, dostupnými parky, dětskými hřišti a veřejnými sportovišti.

„Jedním z postupů, který se nám v praxi osvědčil, je spoluúčast investorů na rozvoji města. Díky ní mají developeři přispět na budování veřejné infrastruktury nutné pro jejich bytové projekty. Od schválení metodiky spoluúčasti má Praha už tři úspěšné případy. Ten nejnovější zavazuje společnost FINEP mimo jiné k postavení mateřské školy v lokalitě nákladového nádraží na Žižkově,“ dodal Hlaváček.

Školství čeká přetrvávající nedostatek míst

Školství bylo rozděleno dle úrovní vzdělání. Aktuální nedostatek míst v mateřských školkách by se měl podle výsledků i nadále prohlubovat. Míst bude málo také na základních školách, které v současnosti sice tabulkově dostačují počtu školáků, ale jsou na hraně svých možností. Bez změny kapacit bude už v roce 2030 chybět asi 3 tisíce míst a v roce 2050 už přes 18.000.

„Díky populační prognóze víme, že musíme do budoucna počítat s růstem počtu obyvatel Prahy. Aby mohlo město pro všechny zabezpečit odpovídající veřejnou vybavenost, je nutné znát aktuální i budoucí nedostatky v kapacitách a docházkové dostupnosti. Naše analýza ukazuje, že pozornost je nutné věnovat prioritně školám, kde jsou kapacity již nyní nedostatečné a vzhledem k očekávanému růstu počtu dětí bude do roku 2050 potřeba více než 18 tisíc nových míst v základních školách a 12 tisíc míst ve školách mateřských,“ doplnila Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města.

Reálné kapacity jsou jiné než na papíře

Plošný dostatek míst je nyní evidován u středních škol bez rozlišení typů. Kapacitní nedostatek se tu však také očekává, a to jednak z důvodu populačního přírůstku, ale i kvůli využívání kapacit obyvateli Středočeského kraje.

„Reálné kapacity se postupem času mění a jsou ještě o trochu jiné, než uvádí studie. Je tomu tak proto, že některé školy navýšily svou kapacitu na úkor provozu například u odborných učeben anebo školních družin, což vzhledem k důležitosti kvality výuky a psychohygieny žáků není dlouhodobě udržitelné. Jen z Ukrajiny máme cca 10.000 žáků, což by odpovídalo asi 18 novým školám. Vzhledem k žákům z takzvané zápisové turistiky ze Středočeského kraje, kterých je zhruba 20 procent, je to další desítka škol. Rozšiřování kapacity škol by tedy mělo být prioritou jak na krajské, tak na celostátní úrovni,“ vysvětlil Antonín Klecanda (STAN), radní pro oblast školství.

Studie zahrnula čtyři prognózy budoucnosti

Studie, jejíž celé znění je k dispozici na stránkách IPR Praha, představuje celkem 9 knih, které hodnotí stav a budoucí potřeby vybraných typů veřejné vybavenosti v Praze jako celku i ve specifických oblastech, jako jsou městské části a bilanční územní prvky.

Každá z knih analyzuje jednu z kategorií veřejné vybavenosti, konkrétně populační vývoj, školství, zdravotní služby, sociální služby, kulturu, rekreaci, hřbitovy a obchod. Kromě aktuální dostupnosti a kapacity se věnují i předpokládaným budoucím nedostatkům či přebytkům na základě demografické prognózy a čtyř různých scénářů možného budoucího vývoje.