„Prý mu to poradila umělá inteligence,“ popisuje čtenářka útrapy s majitelem bytu

Na situaci ohledně nájemního bydlení v Praze upozorňujeme pravidelně. Věnovali jsme se už například cenám bytů, jejich vybavení, ale i přístupu některých pronajímatelů a realitních kanceláří. Tentokrát nám svědectví o tom, jak svízelné může bydlení v Praze být, poskytla čtenářka, která bojovala nejen s plísní, ale i s přístupem majitele bytu. Na vratnou kauci prý stále čeká.

Příběh nám vylíčila čtenářka Ivana původem z Olomouce, která se do Prahy přestěhovala kvůli práci v polovině loňského roku. Při shánění bydlení ji prý tehdy tlačil čas, a tak vzala hned první byt, který se jí naskytl. Jak sama říká, od začátku nebyl dokonalý, především díky umístění v přízemí a oknu do poměrně tmavého vnitrobloku.

„Pan majitel vypadal solidně a výše nájemného byla na pražské poměry dobrá. Ještě než jsem se nastěhovala, domluvili jsme se na několika stavebních úpravách. Šlo o zadělání díry ve zdi, namontování topení a dodělání prahů mezi dveřmi. Pan majitel souhlasil, že do bytu pošle zedníky a ty věci nechá na své náklady dodělat. S tím jsem podepsala smlouvu,“ uvedla Ivana.

Díra nezmizela, přidala se plíseň

Majitel prý ale nic z dohodnutého neudělal a díra je ve zdi dodnes. „V bytě se navíc objevila plíseň, a to hned na několika místech. Snažila jsem se ji odstranit, ale nepovedlo se mi to. Majitele jsem na ni upozornila, přišel se podívat, ale řekl, že to musí být moje vina, protože předtím tam žádná plíseň nebyla. Mám prý víc větrat. To bylo jediné řešení, které navrhl,“ zmínila čtenářka.

Kvůli oběma zmíněným problémům, tedy nesplnění slibu a tvorbě plísně, se Ivana rozhodla z bytu odstěhovat, a to ideálně co nejdřív. Majitel však trval na tříměsíční výpovědní lhůtě, která byla uvedena ve smlouvě. Odmítl zároveň nájemkyni vrátit kauci, a to prý proto, že v bytě způsobila plíseň. „Nejlepší bylo, když řekl, že za plíseň můžu já, že mu to potvrdila umělá inteligence,“ uvedla zoufalá nájemnice.

Majiteli prý už poslala oficiální výzvu o vrácení kauce společně s fotografiemi rozsahu plísně a nyní čeká, co se bude dít dál. „Mám přátele s právním vzděláním a nebojím se je použít. V ideálním případě bych ale ráda dostala zpátky kauci, odstěhovala se pryč a o tom bytě už nikdy neslyšela,“ uzavřela Ivana své vyprávění s tím, že majitel zatím na výzvu neodpověděl.

Pronajímatel odpovídá za odstranění vad

Redakce se s dotazy ohledně popsané situace obrátila na Sdružení nájemníků České republiky (SON). Jak nám sdělila advokátka Michaela Veverková, pronajímatel je ze zákona povinen odevzdat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Zároveň pronajímatel odpovídá za vady bytu, které brání řádnému užívání, a je povinen je na žádost nájemce odstranit.

„Výskyt plísně v bytě zpravidla představuje závažnou vadu, která může mít dopad na zdraví nájemce a která obvykle není běžným důsledkem užívání bytu. Není-li prokázáno, že plíseň vznikla výlučně v důsledku chování nájemnice (např. zcela nevhodným užíváním bytu), odpovídá za její odstranění pronajímatel. Pokud pronajímatel ani po upozornění závadu neodstraní, má nájemnice podle § 2208 občanského zákoníku právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu sama a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. V krajních případech, kdy vada objektivně znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádné užívání bytu, může přicházet v úvahu i ukončení nájmu bez výpovědní doby,“ uvedla Veverková.

K ukončení nájmu bez výpovědní doby je však podle jejích slov možné přistoupit pouze v takovém případě, kdy byt trpí vadou, která skutečně znemožňuje nebo omezuje jeho užívání. „Ne každá závada takový důsledek automaticky vyvolává a posouzení je vždy individuální. Výskyt plísně v bytě může za určitých okolností představovat důvod k ukončení nájmu bez výpovědní doby, vždy však záleží na jejím rozsahu, intenzitě a na tom, zda skutečně znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádné užívání bytu. Takový postup přichází v úvahu zejména tehdy, pokud nájemnice pronajímatele na závadu opakovaně upozorňovala a ten ji ani v přiměřené lhůtě neodstranil,“ vysvětlila advokátka.

Dohoda může být prokázána i jinak

Vyjádřila se také k dohodě, kterou nájemnice s majitelem provedla ještě před podpisem nájemní smlouvy: „Taková dohoda nemusí být právně bezvýznamná ani tehdy, nebyla-li výslovně zahrnuta do textu smlouvy. Její existence může být prokazována i jinými důkazními prostředky (např. e-mailovou komunikací, svědeckými výpověďmi či následným chováním stran).“

Rozhodující prý ale je, zda je byt i přes neprovedené stavební úpravy možné používat. „Takové pochybení může zakládat odpovědnost pronajímatele za nesplnění jeho závazku, nikoli však automaticky závěr, že byt nelze řádně užívat a vypovědět tak nájem bez výpovědní doby. Toto by platilo i v případě, že by dohoda byla součástí nájemní smlouvy,“ přiblížila Michaela Veverková.

Zadržení kauce zakládá nárok na její vydání soudní cestou

Co se týče kauce, pronajímatel je podle advokátky oprávněn si ji ponechat pouze v rozsahu, v jakém prokáže existenci konkrétního dluhu nebo škody, za kterou nájemnice odpovídá. „Pokud pronajímatel tvrdí, že za vznik plísně odpovídá nájemnice, musí toto tvrzení prokázat. Pouhé konstatování bez odborného posouzení či důkazů nepostačuje. Neoprávněné zadržení kauce zakládá nárok nájemnice na její vydání soudní cestou,“ uzavřela Veverková.

V současné situaci by nájemnici doporučila pronajímatele písemně vyzvat k vrácení kauce, a to ve stanovené přiměřené lhůtě, například 10 dnů, s upozorněním, že v případě nevrácení kauce bude nájemnice nucena obrátit se na soud. Nájemnice by prý dále měla shromáždit důkazy o existenci a rozsahu plísně v bytě. Kromě fotografií také svědecké výpovědi nebo například odborné vyjádření. Pokud jí majitel bytu ani tak kauci nevrátí, měla by zvážit uplatnění svých nároků soudní cestou.