Putování za pražskými slunečními hodinami

TIPY NA VÝLET V mnoha místech naší republiky najdeme sluneční hodiny, přičemž jen v Praze jich je několik desítek. Jejich největší množství najdeme v Klementinu, a to již od roku 1556.

Klementinum je bývalá jezuitská univerzita a kolej, která vychovala celou řadu až světově proslavených učenců, namátkou neblaze proslulý páter Antonín Koniáš, španělský filozof Rodrigo de Arriaga, historik Bohuslav Balbín, českoněmecký Joseph Stepling matematik, fyzik a astronom, jazykovědec Pavel Josef Šafařík a třeba ještě chorvatský geofyzik Andrija Mohorovičič.   

V době své největší slávy jezuitská univerzita zaujímala větší plochu, než jakou má dnešní areál Pražského hradu. Kromě úžasné barokní knihovny s knihami Libri prohibiti (zakázané knihy) a třeba energeticky zajímavé kaple Panny Marie pojmenované „zrcadlová“, měla několik nej.

Mezi nejznámější patří už od roku 1752 systematická meteorologická měření. Klementinum má starší hodinovou a mladší astronomickou věž. A sluneční hodiny to nejsou jen tak ledajaké. Jsou totiž dokonce s astrologickou  souvztažností k planetám; tzv. archeoastronomické. Tehdy to totiž nebyla jen tak nějaká věda.

Na révovém nádvoří bývalého rajského dvora je v areálu Klementina šest druhů hodin, na studentském nádvoří jsou dvoje, hospodářský dvůr má čtyři. Jedny jsou na astronomické věži. Ve světě jedinečné jsou takzvané štěrbinové, polední. Přesnost jejich měření je zlomek vteřiny. Podle nich měla Praha od roku 1751 až 1925 nejpřesnější poledne. Na povel mávnutí praporku, v případě, že svítilo slunce, z věže se ozval výstřel z děla stojícího na Letné v místě dnešní Kramářovy vily.

Stovky slunečních hodin

Nejstarší známé hodiny byly objeveny ve starověkém Egyptě. Nejstarší naše jsou z přelomu 14. a 15. století. Zřetelné stopy po nich se nacházejí na vystouplém kameni chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Určitě by bylo zajímavé, kdyby je restaurátoři obnovili. V České republice se dodnes zachovalo asi 3700 slunečních hodin. Jenom v Praze několik desítek. Desítky jich byly z různého důvodu zničeny. A to zejména z těch nejstarších z časů „Žižkových bojovníků“ za víru pravou.

Nejstarší renesanční sluneční hodiny v Praze (1567) najdeme na jižní straně komína Schwarzenberského paláce. Na levé straně je slovanský symbol dne – kohout, a na pravé sova, symbol moudrosti a noci. Mezi nimi latinský nápis Hora ruit – Čas kvapí. Další šlechtické sluneční hodiny najdeme na barokním Šternberském paláci Malostranského náměstí.

Také dnešní barokní Břevnovský klášter (1708–1745), pobořený husity, sluneční hodiny zřejmě měl. Dnes má, kromě upomínky na sv. Vojtěcha, čtvery sluneční hodiny. Páté jsou odpolední. Další barokní sluneční hodiny najdeme v Muzeu policie České republiky. Jsou v bývalém klášteře založeném králem českým a císařem římským Karlem IV., kde jinde než na Karlově.

Šestery sluneční hodiny najdeme ve Strahovském klášteře premonstrátů, kde najdeme úžasnou barokní knihovnu zachráněnou z bývalého nejvýznamnějšího premonstrátského kláštera ve střední Evropě Louka u Znojma, který zrušil císař Josef II. Dnes je Národní kulturní památkou. Také on byl v roce 1425 vypleněn „Žižkovými bojovníky“.

Omni hora ora

Za branou kapucínského kláštera na Loretánském náměstí jsou dobře utajené troje sluneční hodiny. Pod nimi jsou latinské nápisy. Nejkratší z nich je OMNI HORA ORA, což znamená: Každou hodinu se modli. Ve vnitřních bývalých zahradních prostorách kláštera bosých karmelitánek (dnes to jsou Vojanovy sady), dnes v klášteře sídlí Ministerstvo financí, jsou nejzajímavější ve 20. století zjednodušené sluneční hodiny.

Princip slunečních hodin Sluneční hodiny určují čas v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce. Sluncem ozařovaný předmět vrhá stín a podle aktuální pozice stínu lze určit čas. Určování času je matematicky odvozeno z kombinace dvou základních pohybů Země a Slunce, z pravidelné rotace Země kolem své osy (čas v rozmezí dne) a z rotace země kolem slunce (rozmezí roku).

 

Znázorňují totiž zakladatelku řádu bosých karmelitánek blahoslavenou mumii Marii Elektu. Dnes její mumii ještě najdeme sedět na křesle nedaleko – v kostele sv. Benedikta na Hradčanském náměstí. Další jsou uvnitř renesančního Martinického paláce na Hradčanském náměstí. Musíme hodně zaklonit hlavu, abychom objevili sluneční hodiny na domě U Malířů.

Jsou obklopeny heslem: Ať děláš, co děláš, všem se nezachováš. Vzácnější sloupové sluneční hodiny najdeme v Kinského sadech, nebo na hřbitově v Malvazínkách.
Závěrem si povězme něco, co by mohlo být jakýmsi náznakem slunečních hodin. Mariánský sloup z roku 1648 vrhal svůj stín v poledne na místní poledník. To znamená, že ve 12 hodin poměrně přesně vrhal stín ve směru poledníku.

Mariánský sloup byl po vzniku Československa chápán jako rakousko-uherský symbol poroby. Protože to bylo katolické křesťanství, které císařství vydatně podporovalo. Proto byl davem v roce 1918 stržen.

V současnosti se porůznu objevují nové sluneční hodiny. Třeba Na Florenci v Praze. Příkladné najdeme ve Žlutavě, kde najdeme horizontální sluneční hodiny azimutárního typu. Díky výpočtům jejich tvůrce Ing Vratislava Ziky určují čas s přesností jedné minuty. 

Děsivým opakem je několikametrový rezavý sloup jehlanového typu opatřený špičkou z bílého kovu na jeho konci, vydávaný za sluneční hodiny. Jediné, co je připomíná, jsou kamenné směrníky, kde by měl být každou celou hodinu stín. Musím přiznat, že je. Ale pouze, pokud svítí slunce a jenom několik dní v roce.

Autor textu: Jan Johann Jaroslav Miška

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci… Mezi nimi najdete i tipy na výlety po Praze a jejím okolí.