Rada hlavního města schválila rozpočet na příští rok

TISKOVÁ KONFERENCE: Na mimořádném zasedání Rady hlavního města Prahy v pondělí 25. listopadu byl radními projednán a schválen Návrh rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2025. Základní data na následné tiskové konferenci představil Zdeněk Kovářík (ODS), radní pro oblast financí, rozpočtu, fondů a podpory podnikání. Návrh bude muset schválit ještě pražské zastupitelstvo.

Podle Kováříka je na rozpočtu vždycky nutné pracovat a jinak to nejde. Jde podle jeho slov o malou, tenkou knihu, která obsahuje velké množství informací. Proto hned v úvodu konference poděkoval všem, kteří na její tvorbě spolupracovali, v čele s ředitelem magistrátního odboru rozpočtu Patrikem Panešem.

„Rozpočet města není úplně malá věc a když přejdeme k faktům, podíváme se na čísla, je to v tuto chvíli již po zapojení všech prostředků 113 miliard. K příjmům, které jsou ve výši zhruba 111 miliard nových příjmů příštího roku, připojujeme 2,6 miliardy, které máme našetřeny na metro. Víte, že na metro šetříme dlouhodobě, protože se nám bohužel nepodařilo dohodnout se státem, že by tuto státně důležitou investici platil z větší části stát,“ uvedl na konferenci Kovářík.

Přiznal se dále, že by ideálně rád zapojil mnohem více z našetřených peněz. „To, že je tam jen 2,6 miliard zapojeno z vlastních zdrojů minulých let, tak je spíš málo, než abychom mohli říct, že to je velká částka,“ pokračoval radní.

Investice budou rekordní

Investice by prý dle vytyčeného cíle měly tvořit alespoň 20 procent celkového rozpočtu. Podle Kováříka je dobře, že se město vrací k významnější politice investic. Ačkoli investice trvají dlouho, přinášejí prý něco nového a zachraňují to, co je z hlediska města podstatné. Investice mají mít v příštím roce historickou hodnotu, celkem 36 miliard korun, a budou týkat všech oblastí města.

Z úplně nejvýznamnějších investic v rámci rozpočtu zmínil Kovářík například stavbu metra D, výkupy pozemků a budov, modernizaci čističky odpadních vod, sídlo EUSPA, rekonstrukci Průmyslového paláce a divadla na Vinohradech, stavbu Vltavské filharmonie, rekonstrukci Libeňského mostu, výstavbu Dvoreckého mostu, terminál Smíchov, městský okruh Balabenka – Rybníčky, tramvajové tratě na Václavském náměstí a na území Prahy 10 nebo novou expozici pro lední medvědy v pražské zoologické zahradě.

Specifickou záležitostí rozpočtu je dále financování jednotlivých městských částí. Praha se před lety dohodla na vzájemných finančních vztazích, které pro příští rok vyrostly na více než 7 miliard, což je meziročně více o zhruba 600 milionů.

Nejbolavější výdaje jsou ty provozní

„Co je největší problém každého rozpočtu, jsou provozní, opakované výdaje. Ať už je nazýváme fixními, či používáme jakýkoli výraz, jsou to ty nejbolavější výdaje každého rozpočtu. Protože jsou to součinnosti, které musíte zabezpečit. Pro nás to je zejména pražská hromadná doprava a provoz komunikační sítě, ale ta hromadná doprava je částka vysoko přes 22 miliard, což je nepředstavitelná částka, a je to samozřejmě významná záležitost,“ pokračoval k další části rozpočtu Kovářík.

Část financí určených pro veřejnou dopravu prý bude určena na obnovu vozového parku či naplňování klimatického plánu, tedy výměnu trakcí. Není prý pravdou, že přechod na ekonomicky čistější dopravu je provozně levnější. Naopak, čím více je používána elektrická trakce, tím je prý provoz dražší.

Významné finance půjdou do školství či sociální oblasti

Pro školství bude z rozpočtu vyčleněno 28,5 miliardy, které ovšem počítají i s transfery od státu, respektive ministerstva školství. Město samotné bude školy financovat asi 10 miliardami, z nichž velkou část tvoří platy zaměstnanců.

„Podobně to je v sociální oblasti. Značná část sociální oblasti je tvořena externími organizacemi, my to nezajišťujeme přímo. Granty v oblasti sociální překročily jeden a čtvrt miliardy. To je velmi významný výdaj na oblast, která bývá často podceňována. Proto jsem ji zmínil, protože jsem nerad, když se na to zapomíná,“ uvedl Kovářík.

Kvalitní rozpočet zajišťuje hladký chod města

Vlastní správa města má pak spolknout asi 5 miliard korun. Čím výraznější je prý digitalizace, tím dražší je provoz města. Diskuse o tom, že digitalizace šetří peníze, jsou podle Kováříka liché. Navýšení výdajů pak prý roste zejména kvůli inflaci, která tvoří zhruba 95 procent tohoto nárůstu.

„Podstata rozpočtu je zajistit chod tohohle města. Kvalitní rozpočet primárně zajišťuje, aby město fungovalo a aby sloužilo svým občanům. Finance jsou vždy nutnou podmínkou, ale když to nebudeme kladně dělat, tak peníze samy o sobě nestačí,“ uzavřel na tiskové konferenci radní Zdeněk Kovářík.