foto: Zoo Praha/Miroslav Bobek a koně Převalského
Řediteli pražské zoo Miroslavu Bobkovi udělil Řád Polární hvězdy mongolský prezident Uchná Chürelsüch. Jedná se o nejvyšší státní vyznamenání, které může získat cizí státní příslušník. Vysloužil si ho za záchranu koně Převalského a ochranu mongolské přírody.
Řád předal jménem mongolského prezidenta jeho poradce Erdenecogt Odbajar. Podle tiskové zprávy během předávání poděkoval řediteli pražské zoo za mimořádný přínos v rámci ochrany mongolské přírody a rozvoj česko-mongolských vztahů.
Pražská zoo vyslala do západního Mongolska už devět letadel s koňmi Převalskými. Při transportech výrazně pomáhala také Armáda ČR. Zoo Praha následně dbá i na udržitelnost návratu tohoto ohroženého druhu do přírody a navíc připravuje podobný projekt i pro východ Mongolska.
Poprvé letěli čeští koně do Mongolska už v roce 1992
První transport s českými koňmi do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992. Tehdy ještě pod zahraniční organizací. Od roku 2011 si už pražská zoo transporty organizuje sama, a to pod názvem Návrat divokých koní. Poslední takový převoz čtyř vybraných klisen se uskutečnil v červnu 2019. Nově obývají přísně chráněnou oblast Gobi B.
„Udělení Řádu Polární hvězdy je velikou poctou pro současné i minulé pracovníky Zoo Praha, kteří se během desítek let usilovné práce zasloužili o záchranu koně Převalského a jeho návrat do původní domoviny,“ uvedl Miroslav Bobek.
Dvacet devět klisen přivedlo na svět už přes osmdesát hříbat
„Toto ocenění přichází v době, kdy dvacet devět klisen, které jsme letouny CASA přepravili do Gobi B, nejenže již mělo přes osmdesát hříbat, ale dočkalo se i deseti vnoučat, a dokonce prvních pravnoučat. Naše mise v západním Mongolsku je splněna, obracíme se na východ,“ dodal Bobek.
Ředitel nezapomněl ani na zřizovatele a veřejnost, bez kterých by projekty na ochranu biodiverzity byly nemyslitelné. Z každého vstupu do zoologické zahrady totiž putuje pět korun právě na ně.
Mongolsko si českého projektu váží
„Vyznamenání ukazuje, jak moc si Mongolsko váží českého projektu reintrodukce koní Převalského. Projekt má o to větší význam v situaci, kdy všude ve světě dochází k významnému poklesu biodiverzity,“ doplnil velvyslanec ČR v Ulánbátaru Jan Vytopil.
Kůň Převalského, jinak zvaný také kertak, je údajně jediný divoce žijící druh koně, který přežil až do současnosti. Málem byl ale i tento druh vyhuben a to na přelomu 60. a 70. let minulého století. O jeho přežití se postarala právě péče zoologických zahrad.
Psali jsme
Vyšetření ultrazvukem potvrdilo u samice luskouna krátkoocasého Run Hou Tang březost. Se samcem Guo Bao žijí přitom v Praze teprve…
Menší, zavalitější a s krátkýma nohama
Téměř všichni dnes žijící koně Převalského pocházejí z pouhých 13 předků. Asi 70 procent z nich má navíc ve svém rodokmenu alespoň jednoho předka z pražské zoologické zahrady. Chov zde začal v roce 1921 a Zoo Praha vede od roku 1959 celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu.
V roce 2017 čítala světová populace koně Převalského asi 2010 kusů.
Toto na koně poměrně malé plemeno je v kohoutku vysoké asi 130 cm a váží okolo 200-350 kilogramů. Vyznačuje se mohutnou klabonosou hlavou, bílým okolím kolem nozder, vztyčenou hřívou a tmavým pruhem na hřbetě až ke kořeni ocasu. Má krátké žíně po stranách ocasu a na končetinách náznak příčného pruhování. Od domestikovaných plemen koní se liší zavalitější postavou a kratšíma nohama.