Restaurace u Balatonu: Živná půda pro Pohlreicha, strava pro otrlé

REPORTÁŽ: Balaton mnoho lidí nazývá mořem, dokonce se mu říká Magyar tenger, v překladu maďarské moře, jedná se ale o největší jezero ve střední Evropě. Oblíbenou destinaci jsme navštívili.

Téměř šest set kilometrů čtverečních. Přes sedmdesát kilometrů na délku a asi dvanáct kilometrů na šířku. Balaton se právem řadí mezi nejatraktivnější destinace Maďarska.

Popularitu má rovněž mezi Čechy, na Balaton se jezdilo zejména před revolucí, ale stojí za to i dnes. A láká také mladé turisty, pro které je zajímavý zdejší noční život. Navíc tady není tak draho jako v klasických přímořských destinacích. 

Mezi nejznámější města kolem Balatonu patří bezpochyby Balatonfüred, Siófok, Hévíz, Keszthely nebo Zamárdi.

Ceny ubytování? Jako v Chorvatsku 

My jsme navštívili město Balatontelle, které má kolem pěti tisíc obyvatel a stejně jako všechna města v této oblasti, žije především z cestovního ruchu.

Město je fajn, ale zarazily nás ceny za ubytování. V srpnových termínech jsme tu na portálu Booking našli apartmány pro rodinu se dvěma dětmi od 12 tisíc za pět nocí, což je podobná cena jako za apartmány ve známých chorvatských destinacích. V kolonce „Top výběr pro rodiny“ nám stejný portál nabídl velmi atraktivně vypadající apartmány za ceny kolem třiceti tisíc na necelý týden.  

Levnější variantou je kemp. Vyjde zhruba o polovinu méně.

Nejznámější pláží ve městě Balatontelle, na kterou jsme zašli i my, je Napfény Strand, vstup na ní je zpoplatněný. Pro dospělého činí 1.500 maďarských forintů, to je necelých sto českých korun.

V exponované časy se u vstupu tvoří fronty, dobrou zprávou ale je, že vše rychle utíká, takže v ní lidé nestráví déle než pár minut. 

Davy lidí na pláži jsou už takovým koloritem Balatonu, zvlášť pak o víkendu. Na Napfény Strand to opravdu žije, je zde spousta možností sportovního vyžití. Zahrát si můžete beach fotbal, volejbal či stolní tenis. Když jsme Napfény Strand navštívili my, u jednoho stánku jsme zastihli dokonce místního DJ, jeho repertoár byl ale velmi omezený, hrál pouze hity z devadesátých let. 

Kdo by zapomněl fotbalový či volejbalový míč, a přesto si chtěl zahrát, nemusí smutnit. To je další výhodou této turistické destinace, seženete tady doslova všechno. Stánky a obchody s letním sortimentem, od sportovního náčiní až po obrovské plameňáky sloužící jako doprava po jezeru, tu jsou na každém rohu. Ceny za tyto produktu jsou podobné těm u nás.

Napfény Strand v 7 hodin večer. Pláž je písčitá. Zdroj: PrahaIN.cz

Přijatelné

Maďarsko sice trápí jedna z nejvyšších inflací v Evropě, i tak jsou tady ale ceny o trochu nižší než u nás.

To platí i v případě šlapadel, která známe i z Prahy. Zapůjčení šlapadla na jednu hodinu stojí v Maďarsku 5 tisíc forintů (cca 310 korun), zatímco v české metropoli čtyři stovky na hodinu. Zejména mladíci si na tomto dopravním prostředku užívali volné chvíle ve společnosti alkoholu.

Kromě jednoho auta s brněnskou espézetkou jsme nepotkali žádného Čecha. Fráze jako „Mámo, koukej!“, které v některých oblíbených chorvatských destinacích slyšíte na každém rohu, jsme nezaregistrovali.

Všude Maďaři, občas i Němci.

Problém je tady s komunikací. Člověk si řekne, že objednat si limonádu, pivo a langoš zvládne každý v jakémkoliv jazyce, ale v praxi to tak jednoduché někdy není. Zvlášť pak, když nabídka jídel ve většině případů je pouze v maďarštině. Angličtinu neovládal z místní obsluhy nikdo.

Jídlo špatné

Pokud se vám ale podaří objednat, máte vyhráno. Bez pití se tady najíte do 200 korun. Vybírat můžete ze „stánkové” klasiky, samozřejmě nechybí maďarský langoš, ten tady vyšel na 160 českých korun. 

Pivo a nealko kolem šedesáti korun za půllitr. Hamburgery na to samém místě od 279 korun.

Podobná jídelní kultura je vidět po celém městě. To se západem slunce ožívá. V centru se nachází desítky stánků s oblečením a dalšími věcmi, které evokují devadesátky v Praze.

Z jídel můžete vybírat zejména v rychlém občerstvení, na každém rohu tu mají gyros, vyjde lehce pod dvě stě korun, a kdo stráví v Balatontelle více dní, může, s nadsázkou řečeno, riskovat, že se mu o svítících nápisech „Gyros“ bude zdát.

S restauracemi to tady není žádná sláva. Moc jich není, často jsou narvané k prasknutí. V několika z nich jsme viděli i vymazané ceny na nabídce u vstupu.

Mnohé z nich by pak zkritizoval Zdeněk Pohlreich, stejně jako to dělal v pořadu Ano, šéfe!, hned při vstupu a následné objednávce. V restauracích se najíte zhruba od 250 korun.

To, co jsme vyzkoušeli, se gurmánskému zážitku blížilo na míle.

Jídelní lístek v jedné z restaurací v Balatontelle. Zdroj: PrahaIN.cz