Kašpaři, zhodnotil expert aktivisty

ROZHOVOR Můžete mít stokrát pravdu, ale pokud si o vás ostatní myslí, že jste jenom kašpar, poslouchat vás nebudou, řekl pro PrahaIN.cz Ondřej Drábek z komunikační agentury BeefBrothers.

V minulých týdnech proběhlo v Praze několik protestů české pobočky Extinction Rebellion proti nedostatečnému boji s narušením klimatu, které mají vždy totožný průběh: jejich členové zablokují dopravní tepnu s transparenty upozorňujícími na nutnost rychlé akce v oblasti přístupu ke klimatu. Na transparentech jsou obecná hesla jako „Jednejme teď", „Fosilní paliva zabíjejí lidi", ale také aktuální připomínky „7 000 000 za hodinu platíme Putinovi z EU" nebo „3oC pro Ukrajinu – jednejme teď“.

Akce vzbudily až na výjimky převážně negativní reakce. Veřejnost má mít o stavu životního prostředí dostatečně množství informací, neuvědomuje si však jejich závažnost a nevyvíjí dostatečný tlak, tvrdí hnutí Extinction Rebellion s tím, že právě proto je tlak tímto způsobem oprávněný.

S tím ale nesouhlasí Ondřej Drábek, odborník na komunikaci z agentury BeefBrothers: „Jestli je oprávněný, nevím. Rozhodně ale je nefunkční, protože témata, o kterých se po jejich protestech hovoří, nejsou klima a ochrana přírody. Takže pokud se ER konejší tím, že tzv. „otevírá debatu“, pak by se měli zamyslet nad tím, o čem ta debata vůbec je.

Co říkáte na formu protestu, kterou Extinction Rebellion zvolili?

Je to strašná hloupost. Obecně sice platí, že pokud chcete vyvolat nějaký buzz, je jednou z úspěšných technik udělat něco, co je „přes čáru". Musíte ale taky zvážit celkový kontext. Ten totiž podstatně ovlivňuje, jestli se veřejnost přikloní na vaši stranu. Určitě bude líp fungovat, když si jako cíl protestu vyberete nepřítele, kterého máte společného s tou částí veřejnosti, jejíž mínění chcete ovlivnit.

Nepřítelem Pražanů jsou v tuhle chvíli kolony. Tím, že způsobíte ráno kolaps dopravy na důležitých komunikacích, si moc nových fanoušků neuděláte. Určitě vám pomůže, když je vidět, že pro takový svůj protest něco obětujete.

Aktivisté Greenpeace blokující na rozbouřeném moři velrybářské lodě mohou spoustě lidí připadat jako hrdinové. Partička hašteřivců blokujících výjezd z Blanky vám bude přinejlepším připadat jako banda přitroublíků. Jinými slovy: můžete mít stokrát pravdu, ale pokud si o vás ostatní myslí, že jste jenom kašpar, poslouchat vás nebudou.

Akcí se účastní poměrně málo lidí, a ani známé osobnosti, které se v oblasti ochrany klimatu angažují, nijak hlasitě tyto protesty nepodporují. Je to důkaz toho, že i v oblasti ekologické scény jsou odlišné názorové proudy?

Neznám terén v téhle oblasti, ale možná je vysvětlení mnohem prostší. Rozumné osobnosti se nechtějí k ER přidávat, protože ve skutečnosti mohou prosazování klimatických témat škodit. Právě teď ukázali několikrát, že nad svými činy mnoho nepřemýšlejí.

Už jen proto, že oponentům svojí akcí dali do ruky velice silný argument typu: „Aha, takže vy tu bojujete za zlepšení životního prostředí, ale necháte zbytečně čmoudit diesely v tunelu“.

A když se aktivista na závěr televizního rozhovoru pokusí přilepit vteřinovým lepidlem ke stolu ve studiu, „abychom měli více času si povídat“, načež následuje střih jinam, nemůžete udělat nic jiného, než se zasmát. A zapomenout.

Je správné spojovat ochranu klimatu s válečnými tématy, které ve společnosti silně emotivně rezonují? Co říkáte na heslo „Tři stupně pro Ukrajinu“?

Tři stupně pro Ukrajinu je určitě něco, o čem se vyplatí přemýšlet. Ale jestli se něco ER povedlo, tak to, že  pro část lidí, kteří by se nad tímhle zamysleli, to bude jenom nápad pomatenců. Navíc si určitě spousta lidí pomyslí, že je takovéto spojení dost nevkusné.

Dokážou takové protesty něco změnit?

Obecně ano. Pokud je jejich cíl vnímán jako společný nepřítel pro významnou část lidí. Vzpomeňme si třeba na rok 1989 u nás. V případě posledních akcí ER bude ale ta energie, která vznikne, spíš kontraproduktivní.

Je v současné době na politické úrovni dostatečná vůle a možnost situaci se změnami klimatu opravdu včas řešit? A děje se to? Nebo prostě za 50 let zjistíme, že už je 10 minut po dvanácté?

Ta vůle určitě sílí. Ale část politiků bude vždycky jednat podle hesla bližší košile než kabát. Takže dokud voliči nebudou vnímat potřebu řešit klimatické změny a kvalitu životního prostředí silněji než kupříkladu levnější potraviny, nebudou se v téhle oblasti politici tolik snažit. Víme, že některé skupiny voličů tenhle problém už vnímají. Ale aby ho vzala za svůj většina společnosti, tomu určitě poslední akce ER nepomohly.