S předsedou Českokorejského výboru o budoucnosti a spolupráci

Korejská republika patří pro mnoho z nás k zemím málo známým, přestože u nás patří mezi významné investory. Aktivity automobilky Hyundai v Nošovicích, společnosti Dosan v plzeňské turbínce, či výstavba jedné z největších gumáren v Evropě, Nexen Tires u Žatce, nejsou tajemstvím. Jihokorejci u nás zaměstnávají více než 12 tisíc lidí a toto číslo jistě není konečné.

Méně známá je skutečnost, že mezi sebou spolupracují také vysoké školy obou zemí, a dokonce i jednotliví studenti. Jak vlastně fungovalo jihokorejské školství v covidových letech, na to jsme se zeptali Antona Uhnáka,  předsedy Českokorejského výboru Hospodářské komory a GVP SMU v Koreji.

Můžete nám v krátkosti přiblížit jihokorejské školství? 

Celá jihokorejská společnost funguje na trochu jiných principech než naše evropská. Vzdělávání v Koreji má za cíl umožnit každému jednotlivci vést důstojný život. Ten však na druhé straně musí přispívat svojí prací a postoji k rozvoji společnosti, demokratického státu a podporovat uskutečňování ideálu vzájemné závislosti a společné lidské prosperity. Snaží se cíle dosáhnout prostřednictvím zušlechťováním svého charakteru, rozvíjením vlastních potřebných schopností a umu tak, aby pozitivně přispěli rozvoji jejich pojetí korejské společnosti. Základní vzdělání je v Koreji bezplatné a povinné. Korea má tzv. 6-3-3-4 vzdělávací systém, což znamená že žáci a studenti absolvují šest let základní školy, (elementary school), tři roky střední školy (middle school), tři roky vyšší střední školy (high school) a čtyři roky vysoké školy nebo univerzity. 

Univerzity nabízejí také postgraduální magisterské a doktorské studium. Vedle silné víry v rodinu a kulturní tradice si Korejci velice cení vzdělání a jsou ochotní přinést tomuto cíli značné osobní oběti, aby zajistili svým dětem to nejlepší, co jim může zdejší školský systém poskytnout. Žádný národ nevykazuje větší nadšení pro vzdělání než Korea.  Na druhé straně málokde nutí rodiče děti studovat více než v Koreji. V reakci na měnící se společnost zavedla dokonce korejská vláda novou vizi pro vzdělávání. Tato vize předpokládá otevřené, celoživotní vzdělávání, které by poskytovalo jednotlivcům rovný a snadný přístup ke vzdělání kdykoli a kdekoli. 

Vidíte možnosti spolupráce mezi českými a jihokorejskými univerzitami?

V současné době je v Česku a na Slovensku asi 160 korejských firem. Mezi hlavní z nich patří automobilka Hyundai, Kia nebo Nexen Tire. Od roku 2015 navázali na tuto průmyslovou aktivitu Koreje i tamní univerzity. Už v srpnu roku 2018 se zúčastnilo Korejského univerzitního FORA 13 českých a slovenských univerzitních profesorů ze 7 univerzit. Po podepsání spolupráce (MOU) se Sun Moon Univerzity (SMU) navštívilo 70 korejských studentů v průběhu roku 2019 univerzity ČR a SR a společně v rámci třídenního Global Capstone Design programu řešili aktuální problémy.

V roce 2020 už se připravovalo 100 studentů vycestovat na podobné programy do Koreje. Bohužel tento úspěšně se rozvíjející projekt zastavil covid. Pokud se nic nestane, letos v červnu přijde již 8 korejských univerzit, aby podepsalo smlouvu o spolupráci (MOU) na našich univerzitách, a konečně se začala rozvíjet oboustranně výhodná výměna studentů a profesorů tak, jak jsme si to před pandemií představovali. Také připravujeme programy spolupráce s Korean Designand Leadership Institut a Ideal factory Co., které jsou určené pro nižší stupně školního vzdělávání. Jihokorejci nezapomínají ani na speciální celoživotní vzdělávaní. Proto také Korejská Akademie v ČR otevírá na toto téma od září dvousemestrální program. 

V současné době patří Jižní Korea k nejprůmyslovějším zemím světa a její hospodářství vykazuje neustálý růst. Jaký má na tento trend vliv zdejší školství?

Ministerstvo školství se v současné době plánovitě zaměřuje na rozvoj budoucích vedoucích pracovníků v oblasti digitálních technologií prostřednictvím programu Brain Korea21 (v současné době probíhá 4. fáze, 2021-2027). Tento program poskytuje stipendia absolventům vysokých škol, kteří se podílejí na výzkumných aktivitách, podporuje mladé výzkumné pracovníky a poskytuje finanční prostředky na jejich mezinárodní aktivity.

Zaměřuje se na rozvoj specializované pracovní síly prostřednictvím spolupráce mezi průmyslem a průmyslovými podniky, na spolupráci univerzit (LINC+), které využívají nové studijní programy a nové metody výuky a poskytuje dodatečnou podporu pro ty profesory, kteří častěji a aktivněji vyučují na vysokých školách a zároveň spolupracují s průmyslovými podniky. Od roku 2019 mají studenti v Koreji k dispozici 2 350 studijních programů včetně tzv. Capstone Design. Dále 61 univerzit a vysokých škol provozuje společné studijní plány a kurzy, které tyto instituce speciálně zaměřují na průmyslovou poptávku.

Aby se maximalizoval potenciální přínos výzkumu, vláda také podporuje přenos technologií z univerzit do průmyslu, například prostřednictvím patentů a inovativních nápadů. Projekt BRIDGE+ se například zaměřil na komercializaci tvůrčích aktiv vysokých škol. Od roku 2015 na tyto účely získává zhruba 330 milionů korun ročně. V roce 2019 univerzity ve spolupráci s průmyslem vygenerovaly 4 843 technologií, které vyprodukovaly příjmy ve výši přibližně 2,2 miliardy korun.

Od roku 2002 korejská vláda každých pět pravidelně modernizuje zákon o celoživotním vzdělávání. Nyní je k dispozici čtvrtý hlavní plán (2018-2022). Národní institut pro celoživotní vzdělávání (NILE)zapojuje do programu všechny školské instituce. Má 17 poboček v metropolitních městech a v provinciích. Také obhospodařuje 129 středisek „šťastného učení“ na komunitní úrovni základních škol. Aby toho nebylo málo, od července 2020 vláda určila 175 měst jako tzv. „města celoživotního vzdělávání - Education Cities“ a zahájila celostátní kampaň na podporu místních komunit. V důsledku toho se míra účasti dospělých na celoživotním vzdělávání výrazně zvýšila z 29,8 procent v roce 2007 na 43,4 procenta v roce 2019.

Počínaje rokem 2021 naplánovalo také korejské ministerstvo školství spolupráci s těmi vysokými školami, které mají vzdělávací kapacity pro uspokojení potřeb rozvíjejících se odvětví průmyslu při zavádění inovativního systému "univerzitních konsorcií". Ty mají za cíl zajistit, aby si všichni studenti osvojili základní digitální dovednosti. Zkuste porovnat zmíněné korejské vzdělávací aktivity s těmi v České republice a jistě si odpovíte. 

Postihla pandemie COVID 19 také Jižní Koreu a jak se nemoc odrazila v jejich školství? 

Pandemie COVID-19 v roce 2020 donutila všechny společenské skupiny v této zemi provést změny ve svém pracovním a společenském životě. Vzdělávání nebylo výjimkou. Korejská vášeň pro vzdělání a odhodlání zajistit, aby studenti pokračovali v studiu, se následně odrazilo na krocích, které tamní vláda přijala.

Ministerstvo školství v dubnu 2020 spustilo online výuku pro základní, střední, vysoké a speciální školy. Díky této iniciativě během prvních dvou týdnů pandemie nahráli Korejci 2,3 milionu výukových materiálů. Tyto materiály distribuovali prostřednictvím 470 000 online tříd, které vytvořili na veřejných vzdělávacích platformách, jako jsou e-Learning Site a EBS Online Class. Ministerstvo školství také rychle formulovalo pokyny pro prevenci infekce COVID-19 ve školách.

Díky tomuto úsilí mohli korejští studenti pokračovat ve výuce ve škole, zatímco 90 procent studentů na celém světě se do školy nevrátilo. Kromě toho působilo na školách 40 000 zdravotnických pracovníků po celé zemi, aby pomohli učitelům soustředit se na výuku. Aby se vyrovnala případná digitální propast mezi méně majetnými, školy bezplatně zapůjčily digitální zařízení 243 000 studentům a zásobily se dalšími 253 000 zařízeními pro případ nouze.

Pro žáky nižších ročníků základních škol, kteří neměli dostatečné digitální dovednosti, nechalo ministerstvo v rámci EBS (tzv. národní vzdělávací vysílání) rozšířit počet kanálů a poskytlo žákům na míru šitou výuku podle jednotlivých tříd. Učitelům věnovaly státní instituce 200 000 nových počítačů a další nové stolní počítače rozdaly 400 000 školám, které jsou průkopníky v používání online učebnic. Ministerstvo školství vytvořilo a v současné době využívá na podporu online výuky učitelů online komunity, jako např. „Společenství 10 000 učitelů", "School-On" a "Pramen znalostí (Jisik Saemteo),". 

V souvislosti s jihokorejským školstvím se v odborné literatuře objevily termíny jako „chytré školy budoucnosti“. Jak byste tento termín vysvětlil?

Po skončení programu COVID 19 nastává otázka, co dál. Korejci se rozhodli na základě současných celosvětových trendů vytvořit školy, které se budou orientovat na budoucnost a na ekologicky šetrné prostředí včetně školního. Proto odstartovali projekt „Zelená chytrá škola budoucnosti“. Prvním krokem bylo, že vyčlenili 396 miliard korun na přestavbu škol. Během následujících pěti let plánují rekonstruovat 2 835 školních budov starších 40 let a přeměnit je na nové "chytré" budovy.

Druhou fázi projektu zahájí v roce 2026. Tento projekt vytvoří 150 000 nových pracovních míst a sníží roční emise skleníkových plynů o 190 000 tun CO₂ (celkový oxid uhličitý).  Také postupně zapojí do školní výuky i umělou inteligenci. Tu ministerstvo školství poprvé zavedlo do učebních osnov v roce 2020.

Už v září 2020 spustili Korejci na umělé inteligenci postavený matematický program pro žáky základních škol s názvem „Ťuk, ťuk.  Matematická expedice“. Program AI analyzuje výkony žáků a poskytuje učební obsah a tipy, které jsou vhodné pro jejich studijní úroveň, aby se předešlo vzdělávacím mezerám a ztrátám ve výuce.  Tyto „Artificial Intelligence Math“ nabídnou střední školy jako volitelné předměty. V rámci zdejšího školského pětiletého plánu má 1 000 učitelů získat magisterský titul v oboru umělé inteligence. 

Na závěr bych osobně bych uvítal, kdyby se podařilo i u nás vytvořit pracovní tým, který by se intenzívně věnoval korejské vzdělávací problematice. Možná by se nám podařilo zdola iniciovat různé metody, které mohou pomoci urychlovat spojení vzdělávání s regiony, průmyslem a službami tak, jak to začíná být v Jižní Koreji běžné.