Sekuriťák: „Ukrajinci nekradou. Jenom Češi!"

Pryč s předsudky o tom, že typický zloděj v pražských obchodních domech je Rom nebo cizinec, lépe řečeno Ukrajinec. Nic takového podle dvou mužů z ochranky nenastává. Oba PrahaIN.cz zná. Je jim přibližně padesát let a tuto náročnou práci dělají pátým rokem.

Pracovali v obchodním centru na Andělu, nyní je jejich hlavní působiště děleno mezi Fashion Arenu Prague Outlet ve Štěrboholech a několik menších obchodů. Redakce zná i jejich zaměstnavatele. Uvádět ho nesmíme. „On je vyšetřovaný kvůli nějakým daňovým únikům,“ řekli muži zcela narovinu.

Dokonce prý před několika týdny byli u výslechu. Ani o jeho obsahu nám nesmí nic říct. „My žádné černé peníze nebrali, všechno nám chodilo na účet, tak doufám, že to bude v pořádku,“ podotýkají.

Ačkoli nad jejich pracovní náplní leckdo mávne rukou, tady fungují jiná pravidla.

Ostraha má někdy až čtyřiadvacetihodinové směny. Je to sice zakázáno, ale praxe je to prý zcela běžná. „Chvíli spíme v kanclu, pak zase jdeme na plac.“ Z jejich vyprávění běhá místy až mráz po zádech. Agresoři, opilci, vandalové, narkomani, organizované skupiny. Potýkají se se vším.

Peněz málo, práce hodně

„Tady byl novinář, běhal s kamerou a chtěl natočit, jak kradou Ukrajinci. My nikdy žádného nechytili. Ani nevím, že by o tom kluci z ostatních směn mluvili. Nejvíc kradou bílí feťáci. Ukrajinci nekradli ani před válkou, je jich tu teďka dost, ale berou si piva, vodky a jdou, nosí montérky,“ upozorňují dále muži.

PrahaIN.cz chtěla znát i některé netradiční zážitky. Oba se jednoznačně shodli na muži, do něhož by to prý nikdo neřekl. „Přijel s invalidním vozíkem a měl tam člověka pod dekou, to jsme si mysleli. Jenomže on tam nacpal dvě televize, přikryl je a myslel si, že ujede,“ dodali. Co potom? „Máme místnost, kde jsou, kde čekají na příjezd policie,“ přibližují s tím, že jinak je jejich práce standardní.

Moc peněž prý nemají, sotva přes třiadvacet tisíc, šichty jsou dlouhé, ale nemohou si prý vyskakovat. „Na stavbu mě přes zimu nevezmou, ani neuvažuju, že bych odešel,“ uzavřel jeden z nich. Ten starší, Martin. Druhý, Robert, bere aktuální práci jako dočasnou. „Chtěl bych jinam, ale ještě ne, možná v létě,“ uzavírá.