foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz/Třída, ilustrační foto
Česká školní inspekce vydala tematickou zprávu s názvem „Hodnocení rizikového chování žáků základních a středních škol se zaměřením na oblast kyberšikany.“ Mezi hlavní zjištění zprávy patří, že v posledních třech letech byla šikana řešena na 57 procentech základních škol a na 63 procentech škol středních, jedná se o výrazný nárůst od roku 2015/2016. Vzrostly také případy šikany učitelů žáky.
„Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání ve škole a školském zařízení.Na rozdíl od jiných druhů násilí, se kterými se setkáváme ve školním prostředí, je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu,” jak uvádí MŠMT. Je to jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Při šikaně dochází jak k psychickým, tak fyzickým útokům.
Podle tematické zprávy, kterou vydala Česká školní inspekce v letošním roce, byla v posledních třech letech alespoň jednou řešena mezi žáky šikana v 57 procentech na základních školách. V 63 procentech pak na středních školách. Jak ale zpráva dále uvádí, tak se nemusí nutně jednat pouze o nárůst případů, vyšší číslo může být důsledkem i toho, že se případy více identifikují.
Psali jsme
24. ledna proběhl Mezinárodní den vzdělání. Dětský fond OSN (UNICEF) představil se spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nová…
Objevuje se čím dál výrazněji i kyberšikana. Dle zprávy se v posledních třech letech objevila na 21 procentech základních škol a na 24 procentech středních škol. Děti praktikují kyberšikanu vůči sobě, ale i vůči učitelům.
„Během covidového období se ke mně, jako ke třídní učitelce dostávalo, především od rodičů, mnoho stížností na obtěžování jejich dětí skrz sociální sítě, ale i mobilní telefony. Častokrát se jednalo o nadávky, ale i různé druhy výhrůžek. Děti se za počítačem či mobilem cítí nezranitelní a píšou i to, co by tváří v tvář neřekli. Do těchto prostorů však učitel jen těžko zasáhne. Většina této šikany se odehrává po škole, z domova,“ uvedla pro redakci PrahaIN.cz pedagožka 2. stupně základní školy.
O prevenci šikany na školách se nesnaží jen samotní učitelé, ale také školní psychologové a metodici prevence. „Nejlepší prevencí proti šikaně je podporovat vzájemně dobré vztahy ve třídním kolektivu. Učitelé by měli vést žáky k toleranci, respektu a odpovědnosti. Měli by je zapojit do řešení problémů, navést je na cestu řešení konfliktů, která je v souladu s právními normami a pravidly slušného chování. Žáci by si měli být vědomí toho, že se podílí na tvorbě bezpečného prostředí, ve kterém mezi nimi a učitelem panuje důvěra,” vysvětlila pro redakci PrahaIN.cz třídní učitelka a metodička prevence z jedné ze soukromých pražských škol.
Z výzkumu Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu AV ČR provedeného na 118 školách z celé ČR vyplývá: „že kapacitu učitelů řešit šikanu zvyšuje i kvalita klimatu mezi kolegy ve škole, konkrétně otevřená komunikace o problémech a ochota vzájemně si pomáhat. To jsou kvality škol, které mohou ředitelé systematicky rozvíjet. Dále se ukazuje, že část učitelů neintervenuje proto, že si nejsou dostatečně jisti v oblasti svých sociálních dovedností. To je opět charakteristika, která se dá systematicky rozvíjet, např. v rámci vzdělávání učitelů. Jak u nás, tak v jiných zemích dochází někdy k tomu, že intervence se omezuje na zastavení šikany. Důležitou součástí intervence jsou ale i individuální podpůrné rozhovory s oběťmi šikany,“ uvádí to v tiskové zprávě zaslané médiím Lenka Kollerová z Psychologického ústavu AV ČR.