Školní obědy v Praze zdražují, děti ale trpět hlady nemusí. Co však bude na podzim?

Pokud máte děti školou povinné a nechcete, aby měly přes poledne hlad, zasáhne vás inflační vlna pravděpodobně daleko drsněji než ostatní.

Školní jídelny se stejně jako všichni ostatní musejí vyrovnat s nárůstem cen a obří inflací. Měsíční náklady na obědy pro jednoho školáka zatíží rodinný rozpočet částkou ve výši vyšších stokorun, ovšem k tomu, abychom zjistili, jak mohou ceny vzrůst, je potřeba si uvědomit, co vlastně rodiče platí.

Školní jídelny spotřebovávají energie, existují v určitých prostorách, potřebují technologie, a také je potřeba platit zaměstnance – a všechny tyto náklady hradí stát. Rodiče tak ve stravném zaplatí „pouze“ cenu nákupu surovin – ale ty jdou poslední dobou nahoru o desítky procent.

Taková dobrota by mnohým dětem bez dotací obědů unikla. Zdroj: Archiv ZŠ Burešova v Praze.

Jak se to projeví na cenách obědů? A jak to vlastně školy spolu s rodiči zvládnou? Na to se PrahaIN.cz zeptala pražských radních a ředitelek a ředitelů pražských základních škol.

„Většina lidí si umí spočítat, co udělala s cenou potravin meziroční inflace 13 %. Například z loňských skutečných nákladů 35 Kč za oběd jde o navýšení o 4,55 Kč na 39,55 Kč. V naší škole jsme zvyšovali ceny v září 2021, takže doufáme, že to těch posledních sedm týdnů do konce června zvládneme bez zdražování,“ říká Ivo Mlejnecký, ředitel ZŠ Burešova v Praze 9.

Alespoň o náklady nemusí mít ovšem obavy, protože Praha 9 počítá s navýšením: „Nárůst je ale obrovský, okolo 40 až 50 %,“ povzdechl si radní z devítky Zdeněk Davídek. Na Praze 7 odhadují růst o něco málo níž: „Režie jsme na I. čtvrtletí povýšili o 25 %, vše přehodnotíme po skončení I. pololetí,“ říká Tomáš Komrska, ředitel základní školy Korunka.

Praha 10 to má zařízeno trochu jinak: školní jídelny tam tvoří zvláštní příspěvkovou organizaci, ale pro městskou část se nic nemění: „Zdražení energií povede k nutnosti zvýšit i příspěvek na provoz této organizace,“ říká David Kašpar (STAN), radní z Prahy 10.

V dnešní době už i školní jídelny myslí na vegetariány. Zdroj: Archiv ZŠ Burešova v Praze.

„Praha 2 již dlouhodobě poskytuje školám vysoké příspěvky, tedy v tuto chvíli nepředpokládáme, že bude nutné školy dofinancovat,“ říká Jana Černochová (ODS), radní za Prahu 2. „Za předpokladu, že taková situace nastane, jsme připraveni poskytnout veškerou možnou podporu, včetně finanční,“ dodává radní (a současně ministryně obrany).

To jsou ale režie. Jak budou vypadat ceny potravin, od kterých se odvíjí cena stravenky pro děti, si nikdo v tuto chvíli netroufá odhadovat. Z jednoduchého důvodu: v současné době čelíme nejrychlejšímu zdražování v historii Česka. Stejně tak si nikdo nedokáže představit, kolik rodičů už prostě nebude mít z čeho dětem obědy platit.

 

Jistou útěchou by pro rodiče mohla být vyhláška 107/2005 Sb. o školním stravování, která jasně stanovuje maximální příspěvky rodičů – ti by neměli za stravenky zaplatit více než 30 korun (do 6 let věku dítěte), 39 korun (do 10 let), 41 korun (do 14 let) nebo 45 korun (15 a více let).

Problém je v tom, že finanční norma nepočítala s patnáctiprocentní inflací a nárůstem potravin o desítky procent: „Finanční norma se navýšila naposledy v září 2021, a pokud víme, její navýšení se nechystá,“ říká Margita Brychtová, místostarostka Prahy 3 (Piráti).

A její slova potvrzuje také Jana Černochová: „V minulém volebním období jsme formou poslanecké interpelace apelovali na bývalého ministra školství, aby byla upravena vyhláška týkající se školního stravování, k čemuž také došlo. V současnosti nemáme ze škol informace, že by bylo nutné vyhlášku dále upravovat.“

Je libo žampionové knedlíky se zelím? Zdroj: Archiv ZŠ Burešova v Praze.

Co ale budou ředitelé dělat, pokud cena prostě poroste vyhláška nevyhláška? Na provozu neušetří, protože se zřizovatelé většinou zavazují k tomu, že budou zvýšené náklady hradit. Zdražit stravné za současného stavu také nemůžou, takže co?

Zmenší se porce? Bude se vařit z horších potravin? To je také nemožné, protože obsah a výživové hodnoty jsou stanoveny tabulkami a normami, navíc to všichni odmítají: „Snižovat kvalitu jídel nebo zmenšovat porce určitě nechceme,“ říká Ivo Mlejnecký, „paní kuchařky se snaží vařit ze surovin, kde nárůst cen není tak velký, využíváme množstevní slevy (vaříme řádově až 1.100 porcí denně) a nákupy potravin bez zbytečných prostředníků.“

„Dobrý hospodář šetří za každé situace. Cenu energií ale neovlivní,“ říká Tomáš Komrska. „Cenu surovin jsme v souladu s vyhláškou navýšili již od září 2021, další navýšení vyhodnotíme až s nárůstem cen surovin během dalších měsíců,“ dodává Tomáš Komrska.

„Do ceny stravného se promítá čistě cena potravin, ze kterých školní jídelny vaří. Tam není mnoho prostoru, jak ušetřit na nákupu, i když cesty snižování nákladů hledáme,“ říká Margita Brychtová. „Nelze je však realizovat za cenu snížení kvality. Takže bych doporučila kombinovat cestu nízkých nákladů a mírného navýšení ceny stravného tam, kde je to nutné.“

A v Korunce našli ještě další cestu: „Vaříme i jídlo tzv. přes ulici, kde strávník platí veškeré náklady (režijní, mzdové, suroviny),“ říká Tomáš Komrska. „Počet prodaných obědů pomáhá snížit nákladovou položku. I zde se promítlo zdražení. Věříme, že na obědy bude chodit stále velké množství dětí a ostatních strávníků. Podíl nákladů by se mohl dělit mezi větší množství osob.“

I to je samozřejmě cesta, ovšem zdražení obědů prostě přes vyhlášku nepůjde – jedině by se ji podařilo bleskurychle novelizovat. A to se bude ve volebním (i když komunálním) roce dělat jen obtížně.

Rodiny, kterým to prostě nevychází, ale nemusí zoufat. V Praze vyhlašuje magistrát už od roku 2018 dotační program Školní obědy dostupné pro každé dítě, jehož cílem je „zajistit dětem ve věku 3–15 let ze sociálně a ekonomicky slabých rodin pravidelnou kvalitní stravu ve školních jídelnách mateřských a základních škol a vypěstovat u nich zdravé stravovací návyky“.

„Rodiče, kteří nemají prostředky na financování školních obědů, mohou požádat školu o pomoc. Ta je buď přihlášená a čerpá z dotačního programu hlavního města Prahy nebo má vlastní zdroje (např. nadační fond) na krytí takových nákladů,“ říká David Kašpar.

Princip projektu je jednoduchý: děti ze sociálně slabých rodin dostávají obědy zdarma. Má to ale háček: rodiny, které potřebují finanční pomoc, určuje úřad práce. Navíc je zde další zádrhel: „Bohužel máme zkušenost, že děti, které mají tuto podporu, obědy často nevyužívají, nechávají je propadnout,“ krčí rameny Ivana Vaňková.

Rodiče ale mají další možnosti: „Mohou požádat zřizovatele školy, tedy městskou část, kde je možnost dotace z obědového konta,“ říká Tomáš Komrska, „mohou požádat školu, kde ředitel vyhodnotí situaci v rodině a zašle na účet jídelny konkrétní částku, a mohou také požádat různé nadace a fondy.“

Ivana Tykač, zakladatelka WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. Zdroj: Archiv WFW

Obědy pro děti/WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. Jedním z projektů, které pomáhají dětem ve školách, je Obědy pro děti, který pořádá organizace WOMEN FOR WOMEN, o.p.s.. V letošním roce díky nim může pravidelně obědvat 10.500 dětí, což představuje částku 53 milionů korun. Nejde přitom jen o to, že se děti najedí – když vaše děti nebudou chodit na obědy kvůli tomu, že jim je nebudete moct zaplatit, je to přímá cesta k šikaně, vyloučení z kolektivu a zhoršení prospěchu. „Situace je opravdu vážná a v příštích měsících se bude ještě zhoršovat. Zvyšující se ceny energií se promítají do veškeré výroby, a tudíž i do cen obědů. K tomu se nyní přidal válečný konflikt na Ukrajině, který znamená další tlak na veřejné finance, a je zcela reálné, že přinese i vyšší nezaměstnanost. Stále více rodin se bude dostávat do existenčních problémů,“ upozorňuje Ivana Tykač, zakladatelka WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. Kvůli inflaci a zvyšování cen se dá očekávat i zvyšování počtu zájemců o obědy zdarma. Dá se uvést, kolik jich je nyní, a odhadnout, kolik si myslíte, že jich bude do konce roku? I my můžeme potvrdit, že poptávka po pomoci s úhradou školních obědů dětem ze základních škol  má  v rámci celé České republiky stoupající tendenci. V loňském školním roce jsme pomohli celkem 9709 dětem z celé České republiky. Dnes pomáháme již více než 12.000 dětem a žádosti stále přicházejí. Zde uvádíme aktuální čísla k datu 9. 5. 2022: Školní rok 2021/22, žádosti celkem schváleny – darovací smlouvy uzavřeny a uhrazeny Kraj Počet ZŠ/ŠJ Počet DS Počet dětí Finanční prostředky Olomoucký 89 194 1001 4 262 589,00 Kč Moravskoslezský 117 274 1926 8 510 577,00 Kč Ústecký 95 215 1727 7 717 197,00 Kč Hlavní město Praha 89 202 828 4 027 354,00 Kč Karlovarský 25 56 338 1 511 444,00 Kč Pardubický 80 174 882 4 000 156,00 Kč Plzeňský 43 86 429 1 922 753,00 Kč Zlínský 81 185 897 4 003 290,00 Kč Jihomoravský 67 143 652 2 989 383,00 Kč Královéhradecký 87 190 801 3 582 782,00 Kč Středočeský 123 269 1176 5 880 416,00 Kč Liberecký 57 122 563 2 623 709,00 Kč Jihočeský 84 189 764 3 521 130,00 Kč Kraj Vysočina 40 82 363 1 570 758,00 Kč   1077 2381 12347 56 123 538,00 Kč   Jak mají rodiny postupovat, pokud se chtějí do projektu zapojit? Pokud se rodiče nacházejí ve finanční nouzi a nezbývá jim na úhradu školních obědů, je třeba kontaktovat základní školu svých dětí a informovat je o jejich situaci. Mohou se obrátit přímo na  třídního učitele či ředitele školy. Základní školy i my velmi ctíme anonymitu rodičů i dětí s ohledem na to, že se jedná o velmi osobní a citlivé téma. Vedle toho je třeba také zdůraznit, že mnoho dětí zapojených v našem projektu ani neví, že jim hradí školní obědy někdo jiný, než jejich rodiče.   Jste spokojeni s tím, jak k celé situaci přistupují úřady? Co by se podle vás mělo udělat co nejdříve? Naším partnerem jsou přímo základní školy, nikoli úřady. Nejdůležitější je pomoci co nejrychleji všem dětem, které nám v českých školách zůstávají bez oběda a mnohdy i bez svačin, kvůli finanční situaci svých rodičů. Pozitivní dopady této pomoci nám již 9 let potvrzují, jak velký vliv má školní oběd na zdraví, výchovu a vzdělávání dítěte. Když se na to podíváme z druhé strany, tak si uvědomíme, jak fatální následky může mít na děti nucená absence školního oběda. Děti potřebují jíst, potřebují se socializovat v kolektivu svých spolužáků, potřebují chodit do školy a vzdělávat se. A proto tato pomoc klade velký důraz na aktuálnost, kontinuitu a efektivitu. Bez aktivity škol a jejich chuti a snahy pomáhat se o dětech nedozvíme. V projektu nyní velmi intenzivně a nablízko spolupracujeme s takřka 1.100 základními školami po celé republice a naši vzájemnou spolupráci hodnotíme velmi pozitivně. Velmi si této spolupráce a také podpory ze stran zřizovatelů vážíme.  Stejně tak podpory a zájmu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.