foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Hrob Jana Wericha a Jiřího Voskovce na Olšanském hřbitově
O Janu Werichovi a Jiřím Voskovcovi ročně vyjde několik desítek článků. Televize vysílají jejich filmy, knihkupectví nabízí nové svazky, které se jim věnují a objevují se i reedice jejich původních knížek. Popularita zakladatelů Osvobozeného divadla je stále veliká. Místo jejich posledního odpočinku ale působí poněkud neuspokojivým dojmem.
„Dobrý den. Tady leží dva miliony lidí. Koho hledáte,“ zeptal se vrátný našeho redaktora na Olšanských hřbitovech.
Po dotazu na hrob slavné herecké dvojice se vrátný doslova rozzářil a bylo vidět, že na podobné dotazy odpovídá velmi často a pravidelně. Přestože foukal studený vítr, vyšel z vyhřáté vrátnice a několik metrů šel s námi, aby nám ukázal správný směr.
„Na hrob Voskovce a Wericha se lidé ptají často. Chodí k nim pořád někdo. Studenti i zamilované dvojce. Občas přijdou i rodinky s dětmi. Často přicházejí takové malé hloučky seniorů. Cestu najde každý, není to složité. Většinou se také cestou zastaví u hrobu Mikiho Volka, který leží nedaleko a je po cestě,“ řekl vrátný redakci PrahaIN.cz.
Pěšina od vrátnice k hrobu, která je lemovaná stromy a hořícími svíčkami na okolních hrobech, má téměř romantický nádech. O to větší je naše překvapení, když stojíme před hrobem slavné herecké dvojice.
Psali jsme
Nechutné. To je ale tak jediné, co na to správci řekli. PrahaIN.cz se od několika obyvatel pražských Vinohrad dozvěděla, že lidé běžně chodí…
Nebe a dudy
Jan Werich byl zapřisáhlý ateista. V okamžiku, kdy dosáhl plnoletosti, navštívil faru v místech, kde žil s rodiči a užaslému faráři oznámil, že vystupuje z katolické církve a neodešel dřív, než byl v příslušné knize učiněn úřední zápis, který zachycuje tento akt. Zároveň nesnášel kýč. Je proto poněkud podivné, že společný hrob Jana Wericha a Jiřího Voskovce zdobí sestava několika nevkusných sádrových andílků různých velikostí, z nichž dva vržou na housle. Podivný kolorit dolaďuje miniaturní „zlatý“ věneček se stužkou a několika fialovými umělohmotnými květy.
Zvláštní také je, že mezi anděly leží několik kamínků. Tímto způsobem totiž odnepaměti uctívají památku zesnulých příslušníci židovské komunity. Ani jeden ze slavné herecké dvojice nebyl židovského původu. I když tyto zvěsti o Janu Werichovi kdysi vytrvale trousili příslušníci STB i někteří komunističtí funkcionáři.
V lepším stavu se nenachází ani spodní část jejich společného hrobu. Po obou stranách jsou květináče s vyšisovanými umělými květy, které působí dojmem, že i když nemohou zvadnout, přesto se tak stalo.
Uprostřed je několik dávno vyhaslých svíček v kelímcích, trojice uschlých růží a něco, co připomíná ulomenou nohu sádrového trpaslíka. Korunu všemu nasazuje vybledlý snímek populárních herců, balvan menší velikosti a proutěné srdce zdobené umělými květy. Mezi tím vším se povaluje spadané listí. Je vidět, že o hrob hereckých velikánů nikdo zvlášť nepečuje. Obě náhrobní desky by si navíc zasloužily umýt.
Hrob hudebníka a zpěváka Mikiho Volka. Foto: Prahain.CZ
Osamělý Miky Volek
Uspokojivějším dojmem působí nedaleký hrob známého hudebníka a zpěváka Mikiho Volka, který byl ve své době označován za českého krále rokenrolu. Místo posledního odpočinku i decentní náhrobní kámen však působí poněkud osaměle. Desítky let bavil svými písničkami tisíce fanoušků. Zároveň se ale stupňovaly jeho zdravotní problémy způsobené alkoholismem a závislosti na drogách. Rozpadlo se mu manželství, děti neměl. Zemřel v osamocení v srpnu 1996 v pronajatém bytě ve Veletržní ulici.