foto: archiv ČOS (stejně jako ostatní)/Památný den sokolstva vyvrcholil vzpomínkovým pouštěním lodiček na Čertovce pod Karlovým mostem.
OBRAZEM Významný den České republiky, Památný den sokolstva oslavili o víkendu členové největšího tuzemského tělocvičného spolku. Oslava, kterou bylo díky všudypřítomným vlajkám vidět po celé metropoli, byla především připomínkou obětí z řad sokolského hnutí z doby nacistické okupace i komunistického režimu. Vedle oficiálních oslav se konaly i akce pro rodiny s dětmi.
Osmý říjen je jako Památný den sokolstva od roku 2019 oficiálním významným dnem ČR. Podle toho vypadaly také sobotní oslavy, které provázelo vyvěšování sokolských praporů na radnicích i sokolovnách a malé vlaječky spolku zdobily i tramvaje a autobusy pražské hromadné dopravy.
Pieta s politiky v Tyršově domě
Ta hlavní sláva se ale odehrávala v sídle České obce sokolské, v Tyršově domě na malostranském Újezdě, za účasti hned několika významných hostů z nejvyšších pater politiky.
Připomínku sokolských obětí heydrichiády si nenechali ujít ani vysocí představitelé státu.
„Pietního aktu v Tyršově domě se zúčastnili nejvyšší představitelé státu, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Růžička, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Bartošek, za Vládu ČR ministr školství mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš, náměstek ministra průmyslu Edvard Kožušník a náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, delegace Národní sportovní agentury a sportovních svazů, představitelé městských částí, zástupci církví a řada dalších. Přišel také velvyslanec Polské republiky, J. E. Mateusz Gniazdowski a zástupci dalších velvyslanectví,“ shrnul pro PrahaIN.cz významné hosty Památného dne sokolstva mluvčí spolku Jiří Reichl.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková u pamětní desky, která připomíná sokolské oběti z doby protektorátu.
Po krátkých projevech, které vyzdvihly historickou úlohu sokolstva, následoval pietní akt, kdy hosté položili věnce či květiny u pamětní desky se jmény zavražděných a umučených členek a členů Sokola na nádvoří Tyršova domu.
Nástup na hradním nádvoří
Velká sláva se konala ještě před pietou i přímo na Pražském hradě, kde stovky přihlížejících sledovaly dnes již tradiční nástup Hradní a Sokolské stráže. Slavnostní nástup na I. nádvoří je unikátní podívanou, která se koná vždy jednou za rok právě u příležitosti Památného dne sokolstva. Lidé zde mohli vidět i druhý prapor Sokola Pražského, zástavu, kterou věnovaly v roce 1922 členky spolku k 60. výročí založení Sokola jako oslavu rovnoprávnosti členství žen a mužů.
Sokolská stráž s prapory nastoupila po boku Hradní stráže v pravé poledne.
„Letos si připomínáme 100 let od slavnostního předání tohoto praporu. Přišlo mi proto jako dobrý nápad ho představit právě při slavnostním střídání Hradní stráže na Pražském hradě v Památný den sokolstva. Proto se slavnostního nástupu zúčastní šest krojovaných sester jako stráže sokolských praporů. Sestry se slavnostního nástupu sokolských praporů při střídání Hradní stráže na I. nádvoří Hradu zúčastní vůbec poprvé,“ poznamenal velitel Sokolské stráže Marek Manda.
Sokolská světla na Čertovce
Vzpomínkový den zakončili Sokoli všech generací tradiční akcí nazvanou Večer sokolských světel. U řeky Čertovky, která teče centrem Prahy, se přímo pod Karlovým mostem sešly desítky členů a příznivců spolku. „Pouštěním lodiček se svíčkami si připomínáme ty sestry a bratry, kteří už nejsou mezi námi. Zároveň touto formou předáváme naše hodnoty nejmladší generaci. Protože lodičky přece rádo pouští každé dítě. V jeden moment byla Čertovka plná sokolských světel,“ přiblížil Reichl.
Lodičky se svíčkami jako vzpomínka na zesnulé Sokoly.
„Mám tuto akci moc ráda, protože tradičně kolem sebe vidím nejmladší členy našeho spolku a jejich nadšení z toho, jak se lodička rozjede po Čertovce. V kombinaci s pomalu padající tmou a mihotajícími se svíčkami je to krásný zážitek,“ popsala na místě své pocity i starostka České obce sokolské, sestra Hana Moučková.
Heydrich se Sokola bál. A věděl proč
Vojenských zkušeností a skvělé organizovanosti sokolů se Reinhard Heydrich obával a proto po příchodu do Prahy podepsal rozkaz „Akce Sokol“. V noci ze 7. na 8. října 1941 se začala naplňovat. Nacistické perzekuční složky pozatýkaly na 1500 představitelů Sokola. Někteří z nich byli zastřeleni hned, jiní mučeni a posléze vězněni v koncentračních táborech.
Osud nakonec ukázal, že se Heydrich Sokola obával oprávněně. Byly to právě sokolské rodiny, které výrazně pomáhaly parašutistům připravujícím atentát na zastupujícího říšského protektora. Nepřestaly pomáhat ani poté, co se atentát povedl a německá mašinérie usilovně pátrala po jeho vrazích. Historici se shodují, že bez lvího podílu členů spolku Sokol by byl atentát téměř nemožný. Celkově rukou nacistů zemřelo téměř 4 tisíce sester a bratrů.
Zdroj: Sokol.eu
|