foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Pohled na Prahu
ROZHOVOR: PrahaIN.cz měla možnost hovořit s podnikatelem, jemuž v centru hlavního města České republiky patří výrazná nemovitost. Pronajímá ji na ubytování hotelového typu a část slouží pro potřeby turistů, kdy hovoříme o rychlém občerstvení.
Redakce se s podnikatelem zná. Jelikož je velmi pečlivý člověk, hlídá si celkový vzhled objektu. Okny počínaje a chodbami konče. „Co nehlídám já, o to se rádi starají památkáři,“ řekl velmi ironicky na jejich konto.
Následně nám popsal, co se stalo na konci loňského roku, kdy hotel doslova praskal ve švech. Vánoční čas je však velmi exponovaný napříč republikou, nejde jen o Prahu.
„Měli jsme hosty z Ameriky. Mladý pár, bezdětný. Všiml jsem si jich, poněvadž žena kouřila na ulici bílé cigarety Cartier, které jsem v minulosti miloval,“ uvedl. Pár trávil v Praze několik dnů. Přes recepci chodil poklidně, zdravil, nedožadoval se dokonce ani úklidu a dennodenní výměny ručníků.
„To vyloženě chtěli, aby uklízečka dodržovala, že tam nikdo nemá chodit, že není potřeba nic uklízet,“ svěřil se majitel budovy, ale i minoritního podílu v síti ubytovacích zařízení. Zmínění Američané se s hlavním městem loučili 31. prosince. Poté prý měli v plánu trávit první dny nového roku ve Vídni u známých.
„Důvodem, proč jsem se u řešení nenadálého problému nachomýtl, bylo placení. Ubytování měli hrazené předem, dopláceli asi dvacet procent a minibar. To už přesně nevím. Největší překvapení bylo, že recepčnímu podali obálku s třemi tisíci dolarů. On na to koukal a říkal, že doplácí mnohem nižší sumu. Oni mu řekli, že se omlouvají, že je to za vzhled pokoje,“ vylíčil naší redakci podnikatel.
Právě poté mu recepční volal, co má dělat. S podobnou situací se nikdy nesetkal. „Spropitné se nedává už skoro žádné. Možná drobné, které turistům zbydou, tak odloží, ale že by někdo vytáhnul třeba padesát euro, neexistuje. Kdysi to dělali Rusové, teď už absolutně nikdo nepracuje s hotovostí,“ doplnil náš zdroj.
S mužem, Američanem, mluvil. Vysoké spropitné odůvodnil tím, že je to za nepořádek. „Poděkoval jsem a okamžitě vyrazil, tep jsem měl snad dvě stě v domnění, co se tam mohlo stát. V pokoji byl opravdu, ale opravdu neskutečný nepořádek, že to ani nejde vylíčit. Zejména, co se týká prostěradel. Nic tak dezolátního jsem v hotelnictví ještě neviděl. Cigarety byly naházené do záchodu, všude se válely zbytky jídla. Dáma pod umyvadlem nechala kalhotky a podobně,“ doplnil muž.
Částku si proto nechal. Deset procent dal recepci, něco na nákup peřin a prostěradel.
„Naštěstí nám nic nezničili. Stůl byl špinavý, ale nic mu nebylo. Televize i záclony byly v pořádku, dost drahé truhlíky na parapetech také nemusely být vyměněny. Jinak to ale fakticky vypadalo jako v tanku,“ dodal, když jsme mu znění jeho svědectví poslali ke schválení.