Soumrak nad domácím medem. O ceně mají včelaři striktní zákaz mluvit

Popularita domácího medu v Česku setrvale stoupá, podobně jako počty nových chovatelů včel. Redakce PrahaIN.cz zjišťovala, jaké jsou výhledy na kvalitu a množství letošní úrody. Cena medu od včelařů je ovlivněna nejvíce zdravotním stavem včelstev a počasím, které panuje jak na jaře v době největšího květu rostlin a stromů, tak i v průběhu celého roku.

Zlatavý, sladký a lepkavý včelí produkt je zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek. Pomáhá například tělu při nachlazení nebo chřipce, dokáže ho očistit od škodlivých látek, podporuje činnost srdce, pomáhá udržet v kondici ledviny a jeho pravidelné užívaní působí dobře i proti depresím. Výčet všech jeho blahodárných účinků na děti i dospělé by vydal na samostatný článek.

Včelaři v Praze

Mnoho lidí, kteří med pravidelně konzumují, dává přednost nákupu přímo od včelaře a domácí variantu medu upřednostňují před tím koupeným v běžné obchodní distribuci. Mohou se spolehnout na jeho kvalitu a podle místa, kde včely sbírají nektar pro jeho produkci, si vybrat i jeho druhové složení. Pravý lipový, akátový či luční med se v běžných obchodech nevyskytuje.

Na území hlavního města zaštiťuje činnost včelařských spolků Městský výbor ČSV, který funguje jako mezičlánek mezi centrální organizací Českého svazu včelařů (ČSV) a jeho patnácti základními organizacemi, kde se sdružuje 559 včelařů. Ti se na území metropole starají o 3788 včelstev umístěných na 583 stanovištích. Navíc se řada dalších včelařů v rámci péči o své pilné svěřenkyně nikde neorganizuje.

Hodně včelstev zimu nepřežilo

Na to, v jaké aktuální kondici se včelstva na počátku jara nacházejí, jsme se zeptali Richarda Těhníka, jednatele Městského výboru ČSV.

„Letošní rok včelaři jednoznačně zaznamenali vyšší míru úhynů včelstev. Zjevně lépe jsou na tom včelaři spadající do pásu na jihozápadě Česka, zhruba od Tachova po pomezí středních a jižních Čech a Vysočiny. Hledání globálních příčin je vždy trochu věštěním z křišťálové koule. Z hlediska zdraví včel je ale často společným jmenovatelem nezvládnuté parazitární onemocnění varroáza, případně houbové onemocnění trávicího traktu s názvem nosemóza a také příznivé podmínky pro rozvoj virové nákazy,“ uvedl Richard Těhník.

Včelaři mají k dispozici veterinární přípravky, které v případě dodržení podmínek pro jejich použití, pomáhají s léčbou včel. Záleží na fundovaném přístupu každého chovatele, kdy a jakou technologii v boji za zdraví včel využije.

Vliv jarního počasí

Přes zimu se včelaři věnují povětšinou údržbovým pracím, přípravám rámečků, natavování voskových mezistěn, úklidu a přípravě pomůcek na sezonu. S počátkem jara se včelaři dostávají k prvním prohlídkám úlů a zjišťují, jak jsou na tom včely se zdravím. Spojují se slabá včelstva a kontroluje se, v jakém stavu se nacházejí zásoby, aby měly včelí matky dostatek zdrojů pro případné rozplodování, ke kterému je motivuje teplé počasí.

Výkyvy počasí v podobě rychlého nástupu tepla, který je následovaný prudkým ochlazením, není zrovna ideální pro dobrý rozvoj včelstva a sladění jeho síly s postupným nakvétáním rostlin. Včelaři jsou nejraději, když má sezóna pozvolný průběh a včelstva se přirozeně rozšiřují a zároveň postupně v přírodě přibývají nové příležitosti pro sběr pylu a nektaru.

„Aktuální průběh počasí velké naděje na snůšku skutečně nedává. Když je zima a prší, včely úl neopouští. A tudíž do něj ani nemohou žádné nové zásoby přinášet. Na druhou stranu, v současné době v Praze kvetou skutečně velmi časné kultury. Předpokládám tedy, že pokud se počasí umoudří úměrně ročnímu období, mohla by sezóna velmi slibně nastartovat,“ popsal pro naši redakci Richard Těhník.

Včely se chovají také v pražských lesích

Městská společnost Lesy hlavního města Prahy (LHMP) zahájila v roce 2011 projekt s názvem Návrat včel do pražských lesů, v jehož rámci se organizace snaží obnovovat a zakládat nové včelnice v pražské přírodě. Letošní zima však nepříznivě ovlivnila stav i jejich včelstev.

„Bohužel z prvních jarních prohlídek to vypadá, že nám včelstva zimu přečkala v horší kondici, než jsme očekávali. Znamená to také, že budeme mít k dispozici pro letošní sezonu méně včelstev v produkční síle,“ sdělila naší redakci Petra Fišerová, vedoucí oddělení komunikace LHMP a dodala, že aktuálně se pro zachování včelstev dělají různá opatření.

Cena loňského medu aktuálně nabízeného v trafice na Vinohradech. Foto: PrahaIN.cz

Cenu medu si určuje každý včelař sám

Podobně jako u ostatních produktů, ovlivňuje cenu medu jeho množství na trhu a náklady na jeho pořízení. „V naší organizaci jsme v loňském roce prodávali jeden kilogram medu za 240 korun, dá se očekávat, že cena zůstane stejná, anebo se může podle situace mírně zvýšit,“ sdělila pro PrahaIN.cz Petra Fišerová.

Naše redakce byla také upozorněna na skutečnost, že funkcionářům ČSV bylo v nedávné době doručeno stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), že je jim na všech úrovních jako členům statutárních orgánů zakázáno uveřejňovat záměr zvyšování ceny medu. Zcela vyloučeno je uvádění konkrétních částek, o kolik se zvýší cena, stejně jako její navýšení vyjádřené v procentech.

„Porušení této povinnosti je považováno za protisoutěžní jednání a sankce může být až 10 milionů korun,“ zdůvodnil Richard Těhník, proč nám nesdělí letošní cenu medu. Dodal, že zástupci jednotlivých organizací se mohou k přesným cenám medu vyjadřovat jen jako včelaři prodávající vlastní med.

„Osobně jsem nikdy v minulosti, i bez ohledu na stanovisko ÚOHS, nezveřejňoval jakékoliv nominální částky. Neučiním tak ani dnes. Apeloval bych ale tentokrát pro změnu na spotřebitele, aby své včelaře i v uvedené věci kontaktovali a zjistili aktuální stav jejich chovů. Věřím, že může být příjemné si se včelařem v průběhu roku nejen pohovořit, ale dají se tak zjistit obecné vyhlídky chovatele do sezony a podle toho naplánovat budoucí poptávku,“ uzavřel Richard Těhník z výboru pražských včelařů.

Někdo bude ceny zvyšovat

Naše redakce zjišťovala letošní ceny medu ceny také u náhodně vybraných chovatelů, jedním z nich byl včelař z pražského Šeberova. „Zima nebyla pro včelaře dobrá. Půlka Moravy je bez včel a medu bude pravděpodobně málo. Obecné zdražování postihlo i včelaře. Vstupy jako sklenice, víčka, mezistěny, rámky, všechno šlo cenově nahoru. Já jsem prodával loni za 235 korun, zatím se dá předpokládat, že letos by to mohlo být kolem 300 korun. Záleží na druhu medu a na lokalitě,“ prozradil nám včelař František Voslář a dodal, že kvalita první snůšky bude známá až po odkvětu řepky.