Spouštění, vypínání, poprava a propouštění. Co se děje na Vinohradské 12?

KAUZA Český rozhlas (ČRo), který sídlí bezmála 100 let na pražských Vinohradech, zažívá poslední rok opravdu turbulentní období, a to jak z pohledu technologického, tak i personálního. Jaká je současnost a budoucnost jednoho z našich veřejnoprávních médií, jsme pro vás zmapovali.

Rok 2021 byl pro celý Český rozhlas v mnoha oblastech zlomový. Vezmeme-li to chronologicky, během loňska byly spuštěny dvě nové stanice. První byl čistě sportovní program s názvem Radiožurnál Sport, ve kterém našlo uplatnění hned několik sportovních tváří. Mnohdy i téměř zapomenutých.

Pohoda má číslo 26

Druhou stanicí, která se stala šestadvacátou v portfoliu rozhlasu, je Pohoda. Ta je zaměřena primárně na dříve narozené posluchače a značně napodobuje program Dvojky a regionálních stanic.

Oba projekty pochopitelně spolkly nemalé finanční prostředky a byly zároveň spouštěčem dalších událostí, u kterých jsou klíčovým prostředkem peníze. Respektive jejich nedostatek.

Rozhlas se také v loňském roce rozhodl pro poměrně zásadní technologickou změnu, a to vypnutí středovlnných vysílačů (AM), jejichž provoz byl v současné době neúměrně drahý a počet posluchačů, kteří střední vlny využívají jako primární příjmový kanál, už byl minimální.

Rozhlas ve velkém podporuje rozvoj (levnějšího a modernějšího) digitálního pozemního vysílání DAB+.

'Škatulata' ve zpravodajství a poprava od zaměstnanců

Nejen technologické novinky se ale v minulém roce na Vinohradech udály. Konec roku byl progresivní i z pohledu personálií ve zpravodajství Českého rozhlasu.

Začalo to náhlým koncem Jana Pokorného na pozici šéfa zpravodajství ČRo. Dle dostupných informací za odchodem stojí naplnění dosavadního úkolu na jeho pozici a nenalezení dohody o následné spolupráci s generálním ředitelem René Zavoralem.

Na místo Pokorného měla nastoupit novinářka Jitka Obzinová.

A začaly se dít věci.

Obzinová, která má mnohaletou praxi v žurnalistice, s sebou nese i břímě v podobě ‚ovlivňování zpravodajství‘ na pozici tehdejší šéfky zpravodajství na Primě. Onehdy měla podřízeným nařizovat věci, které jsou v rozporu s objektivní prací v žurnalistice. A to vyvolalo bouři uvnitř ČRo.

Nedlouho poté, co bylo Zavoralem oznámeno obsazení pozice Obzinovou, vznikla na sociálních sítích iniciativa #nebudemezticha, kterou zorganizovali zaměstnanci zpravodajství, v čele s editorem stanice ČRo Plus Václavem Štefanem.

#nebudemezticha na Twitteru

Součástí iniciativy bylo i sepsání otevřeného dopisu, ve kterém zaměstnanci vyzvali generálního ředitele k nejmenování Obzinové, protože prý mimo jiné ohrožuje nezávislost zpravodajství. Svůj podpis k dopisu připojilo 603 lidí, což je více než polovina všech zaměstnanců a externích spolupracovníků rozhlasu.

Zavoral se nedlouho poté vyjádřil k zaměstnancům, že věděl o kontroverzní pověsti Obzinové, která měla na přání majitele manipulovat zpravodajství v televizi Prima, nečekal však tak silnou reakci.

„Nikdo nezpochybnil její odbornost. Ještě ani neměla průkazku do budovy, byla obviněná a popravená. Mně se tento způsob chování opravdu lidsky nelíbí. Právě proto, že vím, že jsme mnoha lidem dali druhou šanci i přes to, že vůči nim panovaly předsudky, že se poukazovalo na jejich kvalifikaci, že je provázely různé věci z minulosti. Přesto šanci tady dostali,“ řekl Zavoral.

Na pozici šéfa zpravodajství byl narychlo zvolen Jan Suchan jakožto dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu. Jeho úkolem bude mimo jiné participace na plánovaném propouštění, které začne na počátku letošního roku.

Další vlna hromadného propouštění startuje

V roce 2022 se tak bude opakovat rok 2018, hlavně co se hromadného propouštění týká.

Na vině zůstává výše koncesionářského poplatku, který je už řadu let 45 korun i přes to, že náklady na provoz stále rostou a reálná hodnota koncesionářského poplatku je kvůli inflaci nepoměrně nižší.

Olej do ohně také přilévají firmy, které hromadně platby koncesionářských poplatků odhlašují. Zejména kvůli úsporám v rámci pandemie. Souhra tohoto znamená značný problém pro ČRo, který musí redukovat výdaje a rozdávat padáky.

Otevřený dopis Generálnímu řediteli Českého rozhlasu Renému Zavoralovi ze dne 16. prosince 2021 Vážený pane generální řediteli, velice nás překvapilo Vaše sdělení na zasedání Rady Českého rozhlasu dne 15. prosince 2021 o výměně na postu ředitele zpravodajství. Protože jste tuto výměnu oznámil na veřejném jednání, obracíme se na Vás i my veřejně. Jsme hluboce přesvědčeni, že v sázce je nezávislost, vyváženost a objektivita zpravodajství Českého rozhlasu. Tedy hodnoty, které jsou nejen vodítkem pro naši práci, ale přímo nám je ukládá Kodex Českého rozhlasu. Odvolání a jmenování ředitele zpravodajství je plně ve Vaší kompetenci a máte na ně samozřejmě právo. Vámi oznámená nová ředitelka zpravodajství ČRo Jitka Obzinová není zárukou nezávislosti zpravodajství, ba právě naopak. Jsme přesvědčeni, že Jitka Obzinová nezávislost zpravodajství přímo ohrožuje a v minulosti to svými kroky dostatečně dokázala. Jitka Obzinová se přímo podílela na manipulaci zpravodajství. Názorně to dokládá zdokumentovaná a médii popsaná událost ze září 2015. Na poradě vedení FTV Prima tehdy Jitka Obzinová coby vedoucí zpravodajství přímo ovlivňovala vyznění reportáží o uprchlících tak, aby vzbuzovaly protiimigrační vášně. „Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání,“ řekla na poradě. „Pokud to tak není, tak vlastně neakceptujete fakt, že jste tady zaměstnaní a pak nemá cenu, abyste tady byli zaměstnaní,“ uzavřela Obzinová výhružkou. Manipulaci faktů v reportážích konstatovala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Neobjektivní přístup projevila Jitka Obzinová i v roce 2013 v době prezidentských voleb, kdy redakce zpravodajství měla ve vysílání stranit Miloši Zemanovi a opět na přání majitele. Takto to popsal tehdejší člen redakce zpravodajství Primy Tomáš Drahoňovský „V roce 2013 jsme měli v prezidentských debatách stranit MZ. Odmítl jsem se pod ně jako tehdejší dramaturg podepsat. Následovaly výhrůžky, že si už nikdy v žádné TV neškrtnu a postupná degradace. Takové bylo zpravodajství pod vedením Jitky Obzinové.“ Mediální manažer, který takto flagrantně porušuje základní novinářské principy vyváženosti a nestrannosti, by měl být automaticky diskvalifikován pro práci ve veřejnoprávním médiu. Předpokladem pro funkci ředitele zpravodajství by měla být nejen schopnost umět ušetřit a propouštět zaměstnance, ale především zastávat a sdílet hodnoty veřejnoprávního zpravodajství, novinářské objektivity a nezávislosti. Minulost Jitky Obzinové nás utvrzuje v tom, že tímto člověkem není. Vážený pane řediteli, vyzýváme Vás, abyste své rozhodnutí přehodnotil a jmenování Jitky Obzinové novou ředitelkou zpravodajství zrušil. Máte právo odvolávat a jmenovat si své nejbližší spolupracovníky. Ale nemáte právo ohrožovat nezávislost zpravodajství veřejnoprávního média Českého rozhlasu.

Před čtyřmi lety bylo odejito v rámci první vlny optimalizace 65 zaměstnanců. Celkově ale bylo zrušeno 116 pozic, řada z nich neobsazených. Náklady na odstupné a odchodné činily v roce 2018 necelých 20 milionů korun. Rozhlas tehdejší optimalizací počtu pracovních míst ušetřil ročně přes 60 milionů korun. 

To ale nestačilo a na řadě je druhé kolo, které se odehraje v tomto roce.

Podle prvotních informací, které generální ředitel René Zavoral komunikoval k zaměstnancům, čeká podobný osud letos až 50 lidí ve zpravodajství, které je pro rozhlas klíčové. Černého Petra ale získá i několik lidí z výroby a dalších oblastí. Konkrétní jména nejsou prozatím známa. Doposud ani není jasné, kterých redakcí se vyhazovy dotknou.

Podle zjištění portálu Mediář má v celé instituci během následujícího půl roku dojít ke zrušení šedesáti postů, z toho třicet jich má být v prvním kvartálu.

Pokud navíc nedojde k navýšení rozhlasového poplatku o 15 korun na celkem 60 korun měsíčně, do června roku 2023 plánuje podle dřívějšího vyjádření Český rozhlas zrušit až 140 míst.

Situaci proto budeme i nadále sledovat.