Srazili jste zvíře? Málokterý řidič ví, co musí následovat

Blíží se období, kdy ubývá denního světla, což představuje pro řidiče automobilů zvýšené riziko možného střetu se zvěří. Volně žijící zvířata začínají být s blížícím se soumrakem aktivní a v blízkosti silnic často zamíří pod kola projíždějících vozidel. V naší redakci máme nejméně dvojí podobnou zkušenost.

Řidiči by měli být obezřetní a v místech, kde se dá očekávat výskyt lesní zvěře ubrat plyn a zvýšit pozornost. Vyplatí se to, protože srážka s divočákem či jelenem, může mít fatální důsledky. V lesích a na polích se u nás však v mnohem větším počtu vyskytuje srnčí a dančí zvěř. Ten, kdo má s nimi za sebou vzájemný nedobrovolný kontakt, tak může potvrdit, že i přes svůj menší vzrůst a nižší hmotnost snadno způsobí na osobním automobilu škody za desetitisíce korun.

Policejní statistiky uvádí, že od ledna do srpna v roce 2023 se počet dopravních nehod z důvodu srážky s lesní zvěří dostal na číslo 7 257 případů. Představuje to o 2 662 případů méně než za stejné období roku 2022, ale letos byly následkem tohoto typu nehody usmrceny dvě osoby, zatímco v loňském roce nikdo.

Zvěř je viníkem jen v případě střetu

Dopravní nehody způsobené náhlým vběhnutím zvěře do silnice, při kterých dojde k jejich srážce s vozidlem, hodnotí policie jako nezaviněné řidičem. Samotným viníkem je v těchto případech zvěř.

V případě, že nedošlo ke zranění osob, na vozidle nebyla uplatňována ani zjištěna technická závada a řidič nebyl pod vlivem alkoholu nebo drog, policie případ uzavře a odloží.

Pokud ale řidič ve snaze zabránit střetu se zvířetem nabourá, policie věc šetří jako dopravní nehodu.

„V případech, kdy nedojde ke střetu se zvěří, protože se řidič s vozidlem například snaží střetu vyhnout nebo se lekne a následně s vozidlem havaruje, tak se nejedná o dopravní nehodu zaviněnou zvěří, ale o dopravní nehodu, ze které je podezřelý řidič vozidla. Takovéto dopravní nehody mohou být policistou vyřešeny na místě v rámci příkazního řízení nebo oznámeny, případně odloženy, dle zákona o odpovědnosti za přestupky,“ uvedla pro naši redakci Hana Rubášová, tisková mluvčí policejního prezidia.

Pokud zvěř žije, volejte policii

„V případě, že nedošlo k usmrcení zvěře, je žádoucí vždy celou věc oznámit policii, která vyrozumí místně příslušný myslivecký spolek, jehož člen se dostaví na místo dopravní nehody a zvěř převezme. V tomto případě je pak na osobě mysliveckého sdružení, co se zvěří udělá,“ upřesnila nám Hana Rubášová.

Řidič může příslušného člena mysliveckého sdružení vyrozumět i sám, pokud na něj má kontakt.

Kdo naloží zvěř do kufru, je pytlák

Ke střetům se zvířaty dochází na celém území Česka. Ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ) vznikly webové stránky srazenazver.cz, kde se evidují srážky se zvěří a kde lze nalézt místa s největším počtem těchto případů.

K tomu můžeme za naši redakci dodat, že máme za sebou přímý střet se srncem, ke kterému došlo v obci Zdiby na čtyřproudé komunikaci jen těsně za hranicí hlavního města. Ubrzdit se to tehdy ani v padesátikilometrové rychlosti na dvaceti metrech jednoduše nedalo.

Myslivci na svém webu doporučují po každém střetu se zvěří informovat policii. Pokud je zvěř zraněna, je v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání nechat zraněnou zvěř trpět. Zraněné zvíře může v některých případech představovat i nebezpečí pro řidiče a jeho spolujezdce.

Podle zákona o myslivosti se zvěř okamžikem usmrcení stává majetkem uživatele honitby, nejčastěji tedy mysliveckého spolku, který v honitbě hospodaří. V takovém případě povinnost volat policii přímo vyplývá ze zákona, protože došlo ke škodě na majetku třetí osoby.

V případech, kdy řidič sraženou zvěř naloží do automobilu a odveze si ji, dopouští se podle trestního zákoníku přečinu pytláctví.

„Jsou situace, kdy myslivci na základě informace účastníka nehody hledají zraněnou či uhynulou zvěř v okolí silnice. V zájmu myslivců je, aby zvěř netrpěla, proto mají snahu zvěř vyhledat. Zároveň poznají, že není zvěř v pořádku,“ uvedla pro PrahaIN.cz Andrea Güttlerová, PR specialista ČMMJ.

Dodala, že myslivci se často na vlastní náklady a ve svém volném čase snaží počty nehod různými opatřeními snížit. „Často aplikují umělé odpuzovače jako jsou pachové repelenty a odrazky proti zvěři. Pachové repelenty je potřeba po šesti týdnech obměňovat a po čase i vyměnit,“ doplnila Andrea Güttlerová.

Řidič nemá povinnost střet se zvěří hlásit

„V případech, kdy dojde k dopravní nehodě zaviněné zvěří a řidič z místa takovéto dopravní nehody ujede, tak mu žádný postih nehrozí,“ uvedla pro naši redakci policejní mluvčí s odkazem na § 47 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Mezi uvedené podmínky, které nesmí být porušeny, se řadí mimo jiné skutečnost, že nedošlo k usmrcení nebo zranění osoby, hmotná škoda na zúčastněném vozidle nepřevyšuje částku 100 tisíc korun či nedošlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace.

„V případech, kdy však zvěř zůstane na místě dopravní nehody, je žádoucí, aby alespoň řidič, který zvěř srazil, ale nechce celou událost oznámit, vyrozuměl policii o této skutečnosti a sdělil policistovi, kde se sražená zvěř nachází a policista mohl přijmout potřebná opatření, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,“ upřesnila pro naši redakci policejní mluvčí Hana Rubášová.

Pro pojišťovnu volat policii. Anebo alespoň škody vyfotit

V případě, že řidič chce uplatnit náhradu škody u své pojišťovny, musí mít sjednané příslušné pojištění.

„Škody musí mít řidič pojištěné v rámci havarijního pojištění, anebo musí mít k povinnému ručení připojištění právě pro případ poškození vozidla srážkou se zvěří. Pokud nic takového nemá, není třeba dělat nic. V opačném případě se musí volat policie,“ potvrdil naší redakci Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa a doplnil, že pojišťovna potřebuje od policie zápis, že opravdu došlo ke střetu se zvířetem.

V případě, že zvíře uteče a řidič nechce volat policii, musí minimálně zdokumentovat a nafotit škody. „Musí tam být patrno, že došlo k poškození od zvěře, což potvrdí například přítomnost chlupů nebo srsti. Bez toho to pojišťovna neproplatí. Ideální je hned po střetu se zvěří kontaktovat asistenční službu a domluvit se na konkrétním postupu přímo se zástupcem pojišťovny,“ dodal pro nás Milan Káňa.