Staroměstská radnice oslavuje. Co všechno o ní nevíme?

Staroměstská radnice slaví neuvěřitelných 685 let od svého založení. A když už se takového věku dožila, je potřeba udělat oslavy ve velkém stylu. I když by se mohlo zdát, že Staroměstskou radnici známe dokonale, tak věřte, že existují místa, kam pustí jen málokoho.

Staroměstská radnice jako správná dáma jen nerada odhaluje své spodní partie. 16. září ale udělá výjimku. Existuje totiž tajemný systém románsko-gotických chodeb, který vás provede pod celým komplexem budov této radnice. A protože není zatím toto podzemí běžně přístupné, bude se jednat o zcela výjimečnou událost.

16. září se koná v průběhu celého odpoledne a večera pět prohlídek s omezeným počtem návštěvníků, kteří budou mít možnost se do těchto unikátních míst dostat. Dá se předpokládat, že o vstupenky bude doslova rvačka, a tak je vhodné se zaregistrovat na webových stranách Prague City Tourism. 

Toto zatím nezrekonstruované podzemí nabízí zajímavý pohled na základové zdi, bývalé sklepy a chodby, na kterých se dá dokonale popisovat stavební vývoj pražské stěžejní památky. K návštěvě je vhodné použít pevné boty, oblečení, u kterého nebudete litovat, že se případně ušpiníte, ale třeba i svítilnu.

Při procházce pod domy U Minuty a U Zlatého rohu vám dojde, že v dobách, kdy Staroměstská radnice vznikala, ležela Praha o osm metrů níž než dnešní velkoměsto. Za téměř sedm století se nám podařilo neustálým předlážďováním zvednout povrch Staroměstského náměstí až nad úroveň vltavské hladiny.

Když se pod Staroměstskou radnici vydáte, zjistíte, jak fascinující a propletený labyrint chodeb se tu nachází. Prague City Tourism plánuje, že v nejbližší možné době bude podzemí Staroměstské radnice otevřeno trvale. Předcházet tomu však ještě musí asanační práce, zabezpečovací práce, které zvýší bezpečnost návštěvníků, instalace osvětlení, ale hlavně ještě kontrola a revize historiků.

Přesto by k tomu mohlo dojít během dvou nejbližších let. I proto ale stojí rozhodně za to, abyste si v sobotu 16. září nenechali tuto zcela zvláštní místo uniknout.

A pokud chcete vědět o Staroměstské radnici mnohem víc, nabízíme vám deset zajímavostí, které nejsou zcela v povědomí návštěvníků, ale ani obyvatel hlavního města:

1. Staroměstskou radnici tvoří komplex pěti nebo šesti domů. Byly postupně přistavovány. Tím šestým domem je výše zmiňovaný dům U Minuty, u kterého dodnes historici nevědí, zda k radnici patří či nikoliv. Fakticky nikoliv, ale podzemí radnice zasahuje až pod tento dům.

2. Jednou z nejcennějších prostor radnice je její gotická kaple, která se nachází v nejstarším Wolfínově domě. Ta ale nevznikla se samotnou stavbou radnice, ale zhruba o 45 let později.

Plastiku Kadaňský orloj jako poctu Mikuláši z Kadaně vytvořil sochař Karel Meloun; Mikuláš z Kadaně byl tvůrcem pražského orloje. Plastiku spojující Prahu se severočeským městem, najdeme právě v Kadani. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

3. Ani nejslavnější část radnice – orloj – není na budově od začátku. Je dokonce mladší, než gotická kaple a vznikl až počátkem 15. století. Jeho autorem je Mikuláš z Kadaně. Z ciferníkovou deskou staroměstského orloje se proto můžete setkat i při návštěvě tohoto severočeského města.

4. Na radnici byla mnohokrát prolita krev. Sťat tu byl i husitský vůdce pražské chudiny Jan Želivský. Jeho smrt byla hanebná, protože byl na radnici vylákán, aby, jazykem dnešní právnické doby, podal vysvětlení ohledně nepokojů v Praze. Tady byl však okamžitě zajat a bez soudu popraven. Tehdy se psal rok 1422.

5. Neuteklo ani čtyřicet let a na radnici hlavy nepadaly, ale dávaly se na ně koruny. Respektive stalo se tak jednou, když byl v prostorách Staroměstské radnice korunován českým králem Jiří z Poděbrad.

6. Z ochozu věže Staroměstské radnice se také nemůžeme dívat od vzniku stavby. Prvních pět století byla věž prostá bez vyhlídky. Ta se objevila až na začátku 19. století společně s výměnou věžních hodin.

7. Staroměstská radnice hořela celkem dvakrát. Požár na konci II. světové války, který zničil nejen orloj, ale i nejmladší novogotickou část radnice je všeobecně znám. Málokdo ví, že na radnici hořelo i v době husitských válek v roce 1432.

8. O budoucnosti Prahy se na radnici rozhoduje od roku 1784. Tehdy přestala radnice fungovat jen pro Staré Město, ale spojením Hradčan, Malé Strany, Starého a Nového Města vzniklo Královské hlavní město Praha. A jeho osudy řídila právě Staroměstská radnice.

9. Radnice nebyla nikdy dostavěna a asi nikdy nebude. Poslední přístavba takzvaného novogotického křídla byla dokončena v roce 1848. Na ní měla v průběhu první republiky navázat další přístavba. K té však už nedošlo. Když novogotické křídlo vyhořelo na konci II. světové války, hovořilo se o jeho dostavbě. Veřejná architektonická soutěž s mezinárodní účastí se konala celkem čtyřikrát. Nikdy ale nebyl vybrán vítěz.

10. To, že se v okéncích orloje objevuje dvanáct apoštolů, je jasné a známé. Horší povědomost ve společnosti je s částečně pohyblivými postavami, které se nacházejí v jeho blízkosti. Ve vrchním patře najdeme Marnivce, který se sleduje v zrcátku, Lakomce, který potřásá měšcem, Smrtku, která zvoní umíráček a Turka, který hraje na loutnu. Ve spodním patře najdeme symbolické postavy Filozofa, Kronikáře, Hvězdáře a Archanděla Michaela.

A věřte, že celé neskonalé představení orloje uzavírá svým zakokrháním kohout. Je to však poslední socha, která se na radnici objevila. Přibyla až v druhé polovině 19. století.