Statisíce lidí žijí v Praze „na černo“, město kvůli nim přichází o miliardy

19. 08. 202214:27

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Praha je matka měst, synů svých však nemá přehršel

Oficiálně žije v Praze téměř milion a tři sta tisíc obyvatel a z tohoto počtu také vychází rozpočtové určení daní, tedy příjem hlavního města ze státního rozpočtu. Neoficiální čísla ale hovoří o zhruba čtvrt milionu lidí, kteří v Praze žijí, ale nejsou zde trvale hlášeni. Jejich přihlášení by přitom městu mohlo „přihrát“ i další miliardy korun do městské kasy.

Podle ekonomického náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha sobě), který si nedávno nechal zpracovat průzkum skutečného počtu obyvatel Prahy, žije v hlavním městě asi „200 až 300 tisíc“ lidí bez trvalého pobytu. „Hlavní město takto přichází ročně o sedm a půl miliardy korun z daní,“ uvedl na tiskové konferenci.

300 000 lidí navíc

Institut plánování a rozvoje (IPR), který se na průzkumu agentury PPM Factum v této věci podílel, uváděl už dříve, že v Praze žije 1,6 milionu lidí trvale, dalších 200 tisíc lidí pak do hlavního města dojíždí denně za prací především ze Středočeského kraje. Tato čísla vycházejí z anonymních dat mobilních operátorů, podle Vyhnánka ale zahrnují i lidi, ktěří ve městě sice žijí, ale třeba jen jeden rok kvůli práci. Z aktuálního on-line průzkumu, který oslovil 2200 respondentů pak vyplývá, že v případě trvale žijících, avšak nepřihlášených obyvatel Prahy, jde obvykle o mladé, svobodné, bezdětné a vysokoškolsky vzdělané lidi. Většinou ty, kteří v Praze dokončili studium a zůstali zde žít kvůli zaměstnání.

Co s tím dělat?

Město by podle Vyhnánka mělo do budoucna připravit motivační kampaně, které by lidi, žijící v metropoli „na černo“ přiměli k přihlášení trvalého pobytu. „Průzkum potvrdil určitou domněnku, kterou jsme měli, která se ale nezakládala na žádných doložitelných faktech. Aktuálně tedy víme víc, je to ale jen začátek případného řešení,“ řekl náměstek PrahaIN.cz. Dodal, že stávající vedení města se již tímto tématem do voleb zabývat nebude. „Do voleb už bychom to nestihli. Příští vedení města ale bude mít připraveny všechny podklady k případnému vytvoření dobře zacílených kampaní a programů,“ dodal primátorův náměstek pro oblast rozpočtu a financí.

Osobně vidí cestu k řešení tohoto problému v motivaci dosud nepřihlášených obyvatel Prahy. „Z výzkumu plyne, že 54 procent z dotazovaných bez trvalého bydliště zároveň v dalších pěti letech nahlášení bydliště zvažuje, což otevírá možnost pro město zacílit na ně kampaň nebo motivační programy. Pokud by se podařilo tuto skupinu přesvědčit, tak jsme schopni dosáhnout na částku zhruba 4,5 miliardy korun ročně,“ dodal s tím, že z výzkumu vyplynulo i to, že pro většinu nepřihlášených je důvodem obava z přílišných komplikací a papírování. „Kdyby se podařilo celý proces změny trvalého pobytu minimalizovat třeba do formy nějaké oznamovací povinnosti, určitě by to městům jako Praha pomohlo,“ dodal na dotaz PrahaIN.cz.

Pozitivní či negativní motivace

Motivace by podle jeho slov mohla mít podobu finančního zvýhodnění služeb, hromadné dopravy, parkování nebo třeba vstupu na různé pražské atrakce. Pomoci by mohla i jednorázová finanční odměna za přihlášení trvalého pobytu. Přestože je Vyhnánek podle vlastních slov zastáncem pozitivního přístupu, zmínil i možnosti negativní motivace, která by spočívala například v omezení přístupu k veřejným službám.

Objevili dávno objevené, říká opozice

Podle lídra opozičního ANO vedení města objevilo krátce před volbami téma, na které hnutí upozorňuje už dlouho. „Téma snižování nákladů na život v Praze, které mám ostatně i na billboardech, v rámci hnutí ANO řešíme dlouhodobě. Zatímco koalice zdražuje náklady Pražanů ve všech možných oblastech života, my se snažíme o řešení, která je naopak sníží, což souvisí i se zmíněným problémem nehlášených obyvatel města a rozpočtovým určením daní,“ řekl PrahaIN.cz kandidát hnutí ANO na primátora Patrik Nacher.

Podle jeho slov existují dvě základní možnosti řešení. „Za prvé můžeme usilovat o změnu rozpočtového určení daní alespoň do stavu před změnou zákona, kterou prosadil STAN v roce 2005, díky níž Praha přichází ročně o zhruba šest set milionů korun. Nebylo by to zlepšení, nicméně bychom se alespoň vrátili ke spravedlivějšímu přerozdělení daní,“ upřesnil.

Druhou možnost vidí v pozitivní motivaci, například v zavedení jedné parkovací zóny nebo v zavedení spádovosti středních škol. „Celé to téma souvisí především s tím, že hlavní město nabízí své služby vedle lidí, na které dostává peníze ze státního rozpočtu, i řadě dalších, ať už jde o městskou dopravu, sociální služby nebo třeba školy,“ dodal Nacher.