foto: Jiří Zemen, PrahaIN.cz/Rekonstrukce, ilustrační foto
Nabídka stavebních firem je omezená a poptávka ji dlouhodobě převyšuje. Mnoho z nich stojí na práci dělníků z Ukrajiny, kteří v Česku působí už desítky let a stali se běžnou součástí tuzemského stavebnictví. Naše redakce hovořila s majitelem stavební firmy, který přiznal, že dotazy na národnost pracovníků jsou běžné. Ne vždy se ale zákazníci s odpovědí spokojí, častá jsou také odmítnutí.
Přestože by bez ukrajinských dělníků mělo české stavebnictví vážné potíže, část zákazníků k nim přistupuje s nedůvěrou či předsudky. „Stavební firmu mám přes dvacet let, během toho se u mě protočily stovky zaměstnanců. Češi tvořili méně než polovinu zaměstnanců, většinou to byli Ukrajinci, kteří tu žijí už desítky let. Jsou zvyklí pracovat, umí česky, problémy byly jen málokdy,“ popisuje Jiří.
Když se ptáme na konkrétní zkušenosti, říká, že o nic velkého nešlo. Občas se prý stalo, že pracovník nedorazil, anebo se rozhodl, že ze dne na den skončí. „Ale nic velkého, žádné krádeže, flákání nebo nespokojení zákazníci,“ zmiňuje.
S válkou se situace změnila
Situace se prý trochu změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy do Česka přijely tisíce ukrajinských uprchlíků. „Ne hned. Válka začala v únoru roku 2022, třeba rok to bylo v pohodě, pak se mi několikrát za sebou stalo, že se zákazník ptal, jaké národnosti jsou moji dělníci. Zhruba desítka zákazníků odmítla Ukrajince. Zdůvodňovali to tím, že by se necítili komfortně, kdyby byl dělník u nich sám doma nebo se obávali komplikované komunikace a toho, že by se nemuseli domluvit,“ popisuje majitel stavební firmy.
„V mém týmu ale pracují Češi i Ukrajinci bok po boku na stejných zakázkách. Pro mě je důležitá kvalita odvedené práce, zkušenosti, spolehlivost, ne národnost,“ krčí rameny. Prý ale chápe, že to tak nemá každý.
Před několika dny mu situaci zkomplikovala dnes už bývalá zákaznice, se kterou byli domluveni na velké zakázce. „Mělo jít o rekonstrukci celého domu, nové podlahy, okna, zateplení, fasádu a měnit se měla také střecha. Byla by to práce zhruba na pět měsíců a podílet se na ní mělo několik týmů,“ říká.
Spolupráce se nakonec nekonala
„Za paní jsem zajel s tím, že si domluvíme, kdy začneme. Shodli jsme se, že ideální bude hned příští týden, mělo být obstojné počasí, tak souhlasila. Když jsme se loučili, mezi dveřmi se zeptala, jestli moji kluci jsou Češi. Odpověď, že většinou ne, se jí vůbec nelíbila. Řekla, že požaduje, aby v jejím domě pracovali jen Češi, nikoho jiného si prý do domu nepustí,“ vypráví Jiří.
Znovu se vrátili ke stolu, argumenty pana Jiřího ale nestačily. Protože od požadavku na výhradně české pracovníky nechtěla ustoupit, museli se nakonec rozloučit.
„Ztráta mě samozřejmě mrzí,“ dodává. „Ale své kluky znám roky a vím, co umí. Kvůli předsudkům je měnit nebudu,“ uzavřel Jiří. Otázky na národnost jsou prý běžné i u jeho kolegů z praxe.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví však považuje podobné případy za ojedinělé.
„Z trhu nemáme informace, že by stavební firmy kvůli ukrajinským pracovníkům čelily podobným problémům. Osobně takové situace považuji za ojedinělé. Naše členské firmy naopak dlouhodobě potvrzují velmi dobré zkušenosti s Ukrajinci, a to jak z hlediska pracovních návyků, tak odbornosti. Ukrajinci představují pro české stavebnictví jednu z klíčových pracovních skupin. V současnosti pracuje ve stavebnictví přibližně 415 tisíc lidí, z toho zhruba 40 tisíc tvoří občané Ukrajiny. To znamená téměř deset procent celé pracovní síly v oboru,“ uvedl pro redakci Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Češi podle jeho slov ve frontě na pozice ve stavebnictví nestojí. „Přestože jde o perspektivní obor s dlouhodobým uplatněním, rostoucí technologickou úrovní i zajímavým finančním ohodnocením. Podle našich průzkumů bude oboru do pěti let chybět až 75 tisíc pracovníků. Pokud by zde Ukrajinci nepůsobili, byla by situace výrazně složitější,“ dodal Nouza.
Redakce se na zkušenosti dotazovala také Hospodářské komory České republiky (HK). „V rámci pravidelných šetření mezi členskými firmami, které HK organizuje, jsme na toto téma zatím zkušenosti podnikatelů nezjišťovali, takže neumím zajistit relevantní odpověď. Ale rozhodně je otázka, jejíž zařazení v budoucnosti v šetřeních ohledně pracovního trhu a ekonomické migrace zvážíme,“ uvedl pro redakci Jan Sotona, tiskový mluvčí komory.