Stojíme na prahu atomové zkázy? Omyl! Už jsme tam byli

Současné zvyšování napětí ve válečném ruskoukrajinském konfliktu vede hodně lidí k myšlence, že se blíží jaderné zúčtování. Je skutečně pravda, že jsme v současné době nejblíž jaderné apokalypse?

Svět byl už dvakrát v historii více nakročen jednou nohou v pekle způsobeném zbraněmi hromadného ničení. Poprvé to bylo v době známé Karibské krize, kdy špionážní letadla americké armády objevila v roce 1962 na Kubě raketové základny připravené pro sovětské rakety.

Svět zachránila námořní blokáda a dohoda

Nikita Chruščov tehdy už vypravil lodě se samotným děsivým nákladem a jeho protějšek John Fitzgerald Kennedy předvedl úžasnou schopnost udržet klid a nenechat se vyprovokovat. Kennedy tehdy rozhodl o námořní blokádě Ostrova svobody. Ruské lodě s jadernými hlavicemi byly nuceny zastavit, zdržet se v Karibském moři a později odplout. Nebylo to však zadarmo, Američané museli tehdy slíbit, že na oplátku stáhnou jaderné zbraně z Turecka a Itálie.

Muž, který neudělal nic...

Ještě blíž k jadernému zničení se však svět ocitl v roce 1983. Tehdy byly vztahy obou jaderných supervelmocí velmi napjaté. 1. září téhož roku totiž Sověti sestřelili nad Sachalinem dopravní letadlo jihokorejských aeroliníí Boeing 747, při kterém zahynulo všech 269 osob na palubě. Sovětské velení se domnívalo, že jde o špionážní let. Američané to intenzivně popírali. Skutečností však byl fakt, že tou dobou nad sovětským územím skutečně přelétal americký špionážní stroj, jen v trochu jiné lokalitě. Tato informace však prosákla na veřejnost až o mnoho let později. Druhou nešťastnou souhrou okolností byla skutečnost, že se Boeing 747 uhnul ze svého letového koridoru. A Rusové nezaváhali.

 ...a tím zachránil svět

26. září 1983, jen tři týdny po Sachalinském konfliktu seděl důstojník Stanislav Jevgrafovič Petrov u monitoru počítače jaderné obrany, když se čtvrt hodiny po půlnoci všechno zbláznilo a rudě zářilo kontrolkami hlásícími jaderný útok. Monitor ukazoval červený čtverec, který signalizoval blížící se raketu. Situace byla pro Petrova zoufalá. Vyzval operátory, aby okamžitě situaci zanalyzovali.

Děsivá chvíle se ještě vyhrotila v okamžiku, kdy se na monitoru objevily další čtyři rudé čtverce symbolizující fakt, že na Sovětský svaz letí další čtyři jaderné hlavice z USA. Petrov okamžitě vyzval pozemní radary a další složky armády k ověření útoku. Rakety tehdy potřebovaly k překonání oceánu 30 minut. Ověřování trvalo 18 minut a celou dobu měl Petrov ruku na tlačítku oznamujícím vyhlášení útoku. Po dlouhých 18 minutách si mohl Petrov, ale i celý svět oddechnout. Vyšlo najevo, že šlo o chybu systému. Radary špatně četly odrazy slunečních paprsků od vysoké oblačnosti.

Odměněn a potrestán

Po samotném incidentu dostal Stanislav Petrov pochvalu a odměnu, za pár týdnů se však stal nepohodlným, protože odkryl v jaderném deštníku Sovětského svazu díru. Byl tedy z prestižní pozice odvolán a za necelý rok musel opustit vojenskou službu úplně. Uplatnění nakonec našel v civilním sektoru, a to ve firmě, která systémy včasného varování vyvíjela.

O jeho hrdinství se svět dozvěděl až po pádu komunismu na konci 80. let 20. století. Na začátku 21. století dostal v San Franciscu Cenu světového občana, byl pozván na jednání OSN v New Yorku a další vyznamenání mu udělili Němci. 26. září je každoročně připomínán jako Petrovův den.

Jen Rusové na něj zapomněli. Stanislav Jevgrafovič Petrov zemřel opuštěný ve věku 77 let 19. května 2017 na zápal plic v ruském městě Frjazino.