Straky v Praze útočí. Tisíce zraněných zvířat mají na svědomí nejen psi

Venku se oteplilo a na jaře přišlo na svět mnoho mláďat. Spousta zvířat žijících volně se nyní pohybuje po městě. Zdržují se obvykle zejména na loukách nebo v parcích, kam mnoho pejskařů chodí venčit své miláčky. Majitelé by si proto měli psy dobře hlídat, v teplých ročních období totiž hrozí zvýšené riziko napadení jiného živočicha. V dnešním díle seriálu o psích společnících v metropoli se budeme věnovat problematice napadení zvířat volně žijících v přírodě.

Spojili jsme se se Záchrannou stanicí hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy, která nám poskytla podrobné informace a statistiky k napadeným zvířatům.

Ze zvířat, která se do této stanice dostanou, bývá přibližně 40 procent fyzicky zraněno a asi 30 procent je po napadení jiným živočichem. Za uplynulých rok bylo z 5278 přijatých poraněno 2082 tvorů.

Ne každé zvíře je samozřejmě zraněno psem, na vině bývají často také kočky a ve velkém i straky, zejména u mláďat jiných ptáků a zajíců. Pokousání psem se stává specifickým problémem u konkrétních druhů zvířat, jedná se převážně o ježky, srnce a mláďata zajíců.

„Obecně se dá říci, že volně pobíhající a nehlídaní psi jsou problém především pro savce, kočky jsou naopak nebezpečné zase hlavně pro ptáky,“ sdělila pro portál PrahaIN.cz Petra Fišerová, vedoucí oddělení komunikace Záchranné stanice hlavního města Prahy.

Srnci a ježci jsou ohroženou skupinou

V minulém roce přijala stanice 40 zraněných srnců z toho 11 jich bylo napadeno psy. U ježků bylo z 113 přijatých 30 pokousáno od psů. Napadení psem tvoří tedy na první pohled podle statistiky zhruba čtvrtinu až třetinu ze všech zranění. Petra Fišerová ale podotýká, že psi se často přičiní i při jiných typech zranění.

„U srnců se často stává, že je pes vyplaší a oni pak v panice vběhnou pod auto či narazí do plotu/oplocenky - my už v takovém případě často nezjistíme, že celá situace nastala z důvodu volně pobíhajícího psa, ale řešíme zvíře sražené autem, či naražené do plotu, takže statistiky jsou tímto zkreslené. Navíc my řešíme jen část Prahy mimo honitby - v honitbách to spadá pod myslivecké hospodáře a tak tyto případy nijak neevidujeme.“

Vedoucí oddělení komunikace ještě doplnila, že se sama setkala s několika případy, kdy pes dokonce vběhl do areálu v Thomayerově nemocnici, kde se pohybují mufloni a roztrhal tam několik muflončat. Případy, kdy zvíře zemře, ještě než se dostane do záchranné stanice, však také nejsou evidovány a tím pádem ani zohledněny ve statistice.

Pro zvířata je navíc velmi stresující i samotná situace, kdy je pes začne nahánět a nemusí dojít k samotnému napadení či zranění. Úprk před predátorem je pro ně vysilující a může být důsledkem pozdějšího úhynu, to platí zejména v zimních měsících a v období, kdy přivádí na svět mláďata.

Nenechte zvířata zbytečně umřít

Fišerová uvedla, že situacím lze předejít, pokud budou mít majitelé své čtyřnohé kamarády pod dohledem. Na volno by podle ní měli chodit pouze vychovaní a dobře ovladatelní psi. Ti, kteří nepřiběhnou na zavolání, když vidí jiné zvíře, by měli zůstat na vodítku jak na ulici, tak i v lesích a parcích bez rozdílu.

A jak řešit situaci, kdy k napadení skutečně dojde?

Pokud jste svědky podobného případu, zraněnému živočichovi nejlépe pomůžete, když se vám jej podaří opatrně odchytit. U menších tvorů je ideální vložit je do krabice a dát na klidné teplé místo. Zvířatům nepodávejte potravu ani vodu a zavolejte na linku 773 772 771, kde vám operátor poradí případný další postup do doby, než si tvora převezmou záchranáři.