Strašný konec po osmdesáti letech. Zahrádkářům ve Vysočanech za pár hodin zdemolují kolonii

AKTUALIZACE: Už od roku 2021 bojují místní obyvatelé a spolky proti záměru vybudovat v oblasti zahrádek ve Vysočanech obytné domy. Od předválečného období tu vzniká jedinečné přírodní bohatství v centru města. O demolici přitom usiluje církev.

Zahrádky ve Vysočanech existovaly už v předválečném období a za tu dobu daly vzniknout unikátnímu druhovému zastoupení rostlin i chráněných živočichů. Tomu má však být konec, jak rozhodla církev. Ta pozemky získala v rámci restitucí a chce je prodat developerovi JRD, ten na nich chce postavit byty. Proti jsou nejen místní a spolky, ale jednohlasně dle usnesení také vedení Prahy 9.

„Park Zahrádky je chloubou Prahy 9. Ještě před 13 lety neexistoval a městská část v lokalitě nevlastnila ani metr pozemků. Postupně se nám podařilo vybudovat volnočasový areál, na který se jezdí dívat i z jiných krajů. Je proto pochopitelné, že je budoucnost parku, který hodláme dále zvelebovat, naší srdeční záležitostí,“ uvedl na dotaz PrahaIN.cz starosta městské části Tomáš Portlík (ODS).

Minulý rok se už navíc podle jeho slov podařilo přesvědčit zastupitele hlavního města, že věžák se sociálními byty, který měl v místě vyrůst, není dobrý nápad. V tomto případě však šlo o pozemky města. Současná situace je horší, protože jde o soukromý pozemek Dominikánské církve, který je navíc podle územního plánu stavební.

Církev chce peníze na opravu kostela

Podle informací, které nám sdělila tisková mluvčí deváté městské části Hana Boříková, chce Dominikánská církev výtěžek z prodeje pozemků použít na opravu kostela svatého Jiljí v centru Prahy.

Do parku Zahrádky už navíc podle jejích slov putovalo z městské kasy za posledních 13 let asi 100 milionů korun. Podle usnesení by tak náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN) a radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti) měli hledat možnosti směny pozemku nebo výkupu, aby mohl být park i nadále rozšiřován.

Demolice v době hnízdění a rozmnožování

Demolice chatek je přitom naplánována už na 3. dubna, jde o dobu hnízdění a rozmnožování. Zásah by tak poškodil nejen zeleň, ale například také včely samotářky, které se v místě vyskytují, a které by po zásahu bagrů v lokalitě pravděpodobně zcela vyhynuly. K demolici má navíc dojít na základě starého demoličního výměru. Církev kromě něj údajně nemá v ruce ani územní rozhodnutí.

Místní zahrádkáři jsou podle zdrojů spolku Rokytka žije již od zimy ve výpovědní lhůtě. Církev, jakožto vlastník pozemků, jim totiž dala podepsat dodatek ke smlouvám, kde se doba platnosti smlouvy změnila z určité na neurčitou, ale byla nově stanovena výpovědní lhůta 3 měsíce. Této možnosti následně církev ihned využila. Za tak krátkou dobu, navíc v průběhu zimy, je však nemožné zahrádkářskou kolonii i s květinami přesunout. Výpovědní lhůta běží do konce března.

Samotná církev se k problému nechtěla vyjádřit. Na náš dotaz vzkázala, že jednání probíhají zejména na úrovni developera, příslušných zastupitelských orgánů Prahy a městských částí.

„Z našeho úhlu pohledu (po konzultaci s právníky) církev takovou smlouvou obešla zákony ochraňující zemědělce a zahrádkáře v souladu s principy cykličnosti zemědělské činnosti. Nový zahrádkářský zákon připouští pouze smlouvy na minimálně 2 roky (což je u této činnosti nezbytné), určuje výpovědní lhůtu na 6 měsíců, a to navíc ještě s ohledem na konec roku, tedy vegetačního období, může být prodlouženo. Nejsme právníci, ale takto to chápeme. Nové dodatky smlouvy v září již měly tyto podmínky respektovat, což se nestalo,“ informovala pro PrahaIN.cz Monika Domincová ze spolku Rokytka žije.

Nové smlouvy měly být signálem, že se něco bude dít

Zahrádkáři navíc podle jejích slov tak rychlé vystěhování nečekali a na podzim udělali všechny nutné práce a přípravy na zimu. Někteří navíc zasadili i desítky nových rostlin.

„Nechápeme, proč vůbec církev obnovovala smlouvy a spíše nás to uvádí v podezření, že to byla blamáž. Sama tvrdí, že nové smlouvy měly být už přeci jasným signálem, že se něco bude dít. Pak ale naprosto nechápeme, proč církev obnovila smlouvy v zimě, kdy stejně zahrady „spí“, načež o pár týdnů později podala výpovědi bez jakýchkoli ohledů na principy zahrádkářské činnosti. Několikrát mnozí z nich žádali církev o posun alespoň o měsíc, aby stihli rostliny mimo mrazy přesadit a zachránit. Nyní probíhá v zahradách doslova panika, vykopává se, co se dá a hledají se zahrady, kam to přesunout,“ doplnila Domincová.

Starší zahrádkáři už boj vzdali

Dopady jsou navíc už teď nezastavitelné. Případné uvedení zahrady do původního stavu dá obrovskou práci a sebere spoustu času i peněz. Část místních jsou navíc starší lidé, kteří zde zahrádkaří již odnepaměti. Právě ti už podle zdrojů spolku Rokytka žije svůj boj vzdali a přestěhovali se na jiné zahrádky v jiných částech města.

Tento spolek, společně s organizací Arnika, se problému věnuje. Od roku 2021 už vytvořil dvě petice. Pod tu poslední se v průběhu měsíce podepsalo přes 1.300 obyvatel. Ti si nepřejí, aby město postupovalo podle zastaralého územního plánu z roku 1999, který nechrání zelené plochy a umožňuje nenávratně zničit jediné zelené prostranství v jinak zastavěné oblasti.

Právě územní plán je prý hlavním argumentem developera JRD. Ten stavbu v místě povoluje, je však řešen v méně podrobném měřítku na plochy o velikosti bloku. Nebere údajně v potaz jednotlivé pozemky a nepozastavuje se ani nad výskytem chráněných druhů. To se řeší až ve fázi územního plánu, který developer ani církev nemá. Dle místních chybí průchody či obslužnost a není zde téměř žádná vybavenost. Není tu zatím ani příslib ke zlepšení.

Developer chce rozšířit park

„Aktuálně připravujeme rozvoj území při ulici Modrého ve Vysočanech. Zeleň rozprostírající se na pozemku parcelní číslo 1805/3, která dosud sloužila jen omezenému počtu zahrádkářů, zpřístupníme široké veřejnosti. Rozšíříme tím tak existující park Zahrádky o více než 4 000 metrů čtverečních. O způsobu využívání druhé části pozemku (parcelní číslo 1805/1) do doby započetí stavby aktuálně jednáme s organizací, která provozuje dětské sportovní kroužky a příměstské tábory,“ odpověděla na náš dotaz za developera JRD Ivana Buriánková. O plánované výstavbě domů se nezmínila.

Podle Moniky Domincové Institut plánování a rozvoje (IPR) už od roku 2015 tvrdí, že na základě analýzy chce zahrádky zachovat. Po zveřejnění stavebního záměru prý ale naopak navrhl změnu územního plánu v opačném duchu. Zvýšení koeficientu zastavěnosti však bylo v roce 2020 zamítnuto.

IPR naprosto selhal

„Bohužel, není tajemstvím, že ředitelem v IPR je pan Boháč, který je bratrem pana Boháče, jenž se stal převorem dominikánského kláštera a má na starosti rekonstrukci kláštera. Oba bratři jsou zkušenými architekty a i pan Boháč z řádu dominikánů dříve pracoval pro Prahu jako architekt. Považujeme tuto okolnost za důvod, proč není jednáno v zájmu veřejnosti, ale spíše naopak. IPR by podle nás měl být subjektem, který doporučuje Praze směr rozvoje města. V případě rozvojové čtvrti naprosto selhal – neřídí proces developmentu studiemi, schvaluje veškeré výstavby bez ohledu na veřejné zájmy a veřejný prostor a zároveň ještě sám navrhuje tak nesmyslné změny v územním plánu jako je navýšení koeficientu v zahrádkách či zmenšení území ÚSES právě o část připadající na zahrádky. Považujeme to za velmi neprofesionální a rozhodně ne nestranné a objektivní jednání,“ informovala Monika Domincová.

S tím ale nesouhlasí IPR jehož tiskový mluvčí Marek Vácha upozornil, že v připravovaném Metropolitním plánu jsou pozemky navrženy jako nezastavitelné. O platném plánu navíc podle jeho slov nerozhoduje IPR, ale zastupitelstvo hlavního města.

„Pozemky zahrádek ve Vysočanech jsou v platném územním plánu vedené od roku 1999 jako stavební parcely. V té době bylo současnému řediteli IPR Ondřejovi Boháčovi 17 let. Žádná změna územního plánu se v dané lokalitě za uplynulých 23 let nestala. Dané stavební pozemky byly v roce 2015 převedeny Klášteru dominikánů v Praze jako náhrada škod způsobené komunistickým režimem v rámci církevních restitucí. Filip Boháč, bratr ředitele IPR, byl však zvolen převorem Dominikánského kláštera až v roce 2017 na šestileté období, které končí v červnu 2023,“ vzkázal na náš dotaz Vácha.

Inspekce životního prostředí dala spolkům za pravdu

Církev ale podle slov Domincové nereaguje pozitivně ani na výzvy ohledně ochrany zahradní plochy, stromů, rostlin nebo živočichů. V oblasti navíc zelené plochy dlouhodobě chybí. Ohrožena je prý také bezpečnost, kdy obyvatelé bojují za omezení dopravní zátěže. Vyřešen zatím není ani vstup do parku a k nové škole.

Vlastník pozemků nepředložil ani argumenty pro demolici v době hnízdění ptáků a vzácných včel samotářek. Spolky proto podaly žádost na stavební úřad o obnovení řízení. Věc řešila i inspekce životního prostředí, která jim dala za pravdu.

Nátlak na místní pokračuje

„Nerozumíme tomu, proč církev najednou tak zbrkle jedná. Nemá žádná povolení k dalším krokům, neběží ani územní či stavební řízení, lze velmi pravděpodobně očekávat, že povolení nebude otázkou pár měsíců. Nechápeme, proč je potřeba právě nyní bourat chatky. I církev potvrdila, že další kroky nebudou,“ doplnila za Rokytka žije Domincová.

Podle spolků jde o typický nátlak na zahrádkáře, aby chatky opustili co nejrychleji. Již dříve zde prý byla odpojena voda a elektřina. Církev navíc požadovala chatky do svého vlastnictví. Úspěchem ale podle slov Domincové je, že na zničení zahrádek nedošlo hned. Místo toho šlo pouze o postupné kroky k oslabení místních.

Řešením by byla směna či odkup pozemků

Cílem spolků není podle slov Domincové není nikoho poškodit. Uznávají také majetkové nároky církve i případné náhrady škod developera JRD. Chápou i potřebu pasivních příjmů pro církev a podporují její snahu obnovit kostel svatého Jiljí. Existují však podle nich legitimnější postupy.

Právně lze pozemky směnit či odkoupit, případně lze využít i kombinaci těchto řešení. Lze tak uspokojit potřeby církve a zároveň zachovat biodiverzitu místa.

Případnému jednání se zástupci Prahy je podle slov Buriánkové otevřen i developer JRD: „O tom, že chceme naslouchat a jsme ochotni kompromisů svědčí i fakt, že během celkem čtyř sousedských setkání, které jsme v lokalitě během posledních dvou let zorganizovali, jsme od místních obyvatel sesbírali návrhy a některé z nich promítli jak do projektu bytových domů, tak i do projektu na úpravu a zpřístupnění zeleně na pozemku číslo 1805/3.“

Ideální budoucností je kombinace parku a komunitní zahrady

Na náš dotaz ohledně ideální budoucnosti oblasti odpovídala Anna Vinklárková z Arniky: „Ideální plán pro území, který si právě přeje místní spolek a obyvatelé je, že část pozemků by měla být veřejným parkem a část komunitní zahradou - původní zahrádkáři stárnou a noví už nepreferují jednotlivé oplocené zahrádky, ale komunitní zahradu, kde budou mít svoje záhonky, ale prostor budou užívat společně. Toto i mně, jako odborníkovi na územní rozvoj, přijde vzhledem k hodnotné zeleni, rostlinám a živočichům, kteří v místě jsou - včetně chráněných druhů, i budoucnosti čtvrti a sousedských vztahů, ideální využití.“

V takovém případě by místní nepřišli o své záhony, které by mohli i nadále využívat, ale zároveň by se oblast otevřela široké veřejnosti. V rámci čtvrti pro 45 tisíc obyvatel včetně nových developerských projektů by bylo nemožné uhájit klasickou zahrádkářskou osadu tak, jak fungovala dosud.

Pozemek by měl primárně sloužit místním

„Měli jsme cíl, že pro ty starší zahrádkáře, kteří by měli zájem pokračovat, bychom zajistili zachování jejich zvyklostí a prostoru, dokud sami budou chtít. Bereme to jako princip respektu ke starší generaci a podporujeme rovněž generační setkávání, a to i proto, že naše čtvrť nyní žádné seniory nemá,“ dodala Monika Domincová.

Uvedla i další funkce, které by mohla zahrada v budoucnu splňovat. Jde například o veřejné komposty, ekologické zpracování odpadu, klubovnu skautů či ochránců přírody, zázemí pro menší děti, útočiště pro živočichy, bosou stezku, lanové a houpací prvky, sdílenou dílnu nebo prodej sazeniček.

„Pozemek by měl primárně sloužit místním, protože park je v současné době již přeplněn návštěvníky. Tak se uspokojí obě skupiny. Například nyní se nám podařilo změnit provozovatele bistra v parku, takže i návštěvníci budou mít doufejme lepší zázemí po celý rok. Chceme, aby zde našel své zázemí každý, kdo jen trochu projeví zájem,“ uzavřela Domincová.

(neděle 2. dubna, 14:23) Dle aktuálních informací, které jsem se dozvěděli až po vydání článku, v pátek odpoledne došlo k vstřícnému kroku ze strany developera JRD potažmo církve a demolice byla pozastavena díky jejich ochotě konečně jednat s městem. V nadcházejícím týdnu tak budou zahrádky hlídány „jen“ proti případným zásahům.