Střechu Národního muzea zdobí zlato za miliony, kontrola probíhá dalekohledy

foto: Vít Hasssan, PrahaIN.cz/Národní muzeum na Václavském náměstí

Zlacení střech patří k nejsložitějším operacím a v České republice se věnuje této profesi pouze několik odborných firem. Práce musí být provedena v nejvyšší možné kvalitě, aby zlacení vydrželo desítky let. Používá se nejkvalitnější zlato (23,75 karátů), aby co nejdéle odolávalo všem povětrnostním atakům. V rozhovoru pro PrahaIN.cz to prozradil známý restaurátor Viktor Frič, jehož firma se na rekonstrukci Národního muzea podílela.

Při nedávné opravě Národního muzea se vystřídali mistři všech existujících řemesel. V závěru rekonstrukce nastoupilo na střechu několik týmů odborníků a provedlo pozlacení všech ozdobných prvků. Kontura Národního muzea tak opět zazářila v plné kráse. Zdobení zlatem je velmi náročná a odborná činnost, která má svoje přísná pravidla.

Řemeslníci pracují se speciálními přípravky a musí dokonale ovládat všechny postupy, grify a někdy musí ve výškách řešit i velmi složité situace. „Na zlacení se používají plátky nejkvalitnějšího zlata, které má 23,75 karátů. Je to proto, aby zlato co nejdéle vydrželo všechny rozmary počasí. Déšť, sníh, mráz, nápory větru i letní vedra. Plátky se připevňují lepidlem Mixtion, který mimo jiné obsahuje i speciální fermež. Než se ovšem plátky zlata nalepí, musí být proveden kvalitní nátěr podkladu. Velmi často se objevuje rez a plech pak začne plátky nadzvedávat,“ uvedl pro PrahaIN.cz Viktor Frič.

Největším nepřítelem je prach

Zlato použité při rekonstrukcích vydrží na některých objektech i 50 let. Především záleží, v jakých povětrnostních podmínkách se budova nachází. Národní muzeum je trvale vystaveno velmi agresívním podmínkám. „V Praze je prašné prostředí a Václavák je ale mimořádně prašný. Zlacení proto nejvíc škodí vítr, který nese částečky prachu. Když se podíváte třeba po dvaceti letech na plátky zlata použité na zlacení, zjistíte, že okraje, které se překrývají, jsou téměř netknuté. Vnitřek je ale úplně tenký. 

Předpokládám, že zlacení na budově muzea vydrží 40 až 50 let. Někdy ovšem zlacení přetrvá i sto let. Všechno závisí na klimatických podmínkách,“ vysvětlil. „Probíhá pravidelná fyzická i vizuální kontrola zlacení i střechy jako takové. Podrobnou vizuální kontrolu provádíme dalekohledy. Fyzicky pak především kontrolujeme riziková místa, jako jsou úžlabí, okapy a podobně. Odevzdáním zakázky naše práce nekončí,“ dodal restaurátor.      

Psali jsme

Zneužitá muzea, výstava ukáže komunistickou propagandu

V pátek 4. listopadu se v Nové budově Národního muzea otevřela unikátní výstava s názvem Zneužitá muzea. K vidění je například první vydání…

05. 11. 202208:29

Výstava

Zlaté knížky za miliony

Střecha Národního muzea je obrovská. Její součástí je i množství ozdobných prvků, úžlabí a podobně. Množství zlata, které bylo na rekonstrukci střechy použito, proto bylo mimořádné. „V naší branži se zlato počítá na takzvané knížky. Každá má velikost 7x7 centimetrů a uvnitř je 25 plátků zlata. Na zlacení střechy Národního muzea jsme jich použili tisíce. Ty plochy tam jsou obrovské. Cena je v řádech milionů,“ prozradil Frič.

Zloději se nám vyhýbají

Řemeslníci při převozu drahého kovu používají přísná bezpečnostní pravidla. Viktor Frič tvrdí, že až doposud se nikdy on, ani jeho spolupracovníci, nesetkal s pokusem o přepadení. Podsvětí se jim prý vyhýbá. „Samozřejmě, že zlato je drahá surovina a přitahuje pozornost. Za celá léta se nám ale nikdy nestalo, že by někdo ohrozil naši bezpečnost. Náš pracovní den probíhá vždy stejně. Ráno z banky vyzvedneme zlato a vyjíždíme. Dodržujeme jistá pravidla, a proto nikdo nepovolaný nikdy neví, kde budeme pracovat. Navíc při rekonstrukcích je vždy okolo nás velké množství lidí,“ říká podnikatel. „Zlato, které používáme, nelze jen tak prodat. Zloději by museli všechno roztavit a podobně. Měli by s tím tolik práce, že by se jim naše přepadení nevyplatilo,“ ukončil restaurátor.