Strossmayerovo náměstí. Místo, kde se městský ruch potkává s klidem

RECENZE: V Praze se nachází více než stovka náměstí různých tvarů a velikostí. Redakce PrahaIN.cz je navštíví jedno po druhém. Zajímat nás bude čistota, vyžití i celková atmosféra místa. Dnes se vydáme na Strossmayerovo náměstí v Praze 7.

Strossmayerovo náměstí spadá do katastru Holešovice – Bubny, a jak detailně mapuje portál Praha virtuální, první zmínky o Bubnech pocházejí už z roku 1088. V 11. století už existovala také osada, písemně zmiňovaná jako královský majetek až roku 1228 pod jménem Holešovice. Ke sloučení katastrů obou obcí pod názvem Holešovice – Bubny došlo v roce 1850. Sedmou pražskou čtvrtí se Holešovice – Bubny staly 18. listopadu 1884.

Náměstí, jehož dominantou je kostel svatého Antonína Paduánského, vzniklo počátkem 20. století. Původně se jmenovalo Bubenské, ale místní ho lidově nazývali Před kostelem. V roce 1925 se prostranství přejmenovalo na Strossmayerovo náměstí a tento název si udrželo dodnes.

Pojmenováno je po Josipu Jurajovi Strossmayerovi, pokrokovém podporovateli chorvatských národních snah. V roce 1828 byl vysvěcen na katolického kněze a o deset let později se stal djakovským biskupem, později záhřebským arcibiskupem. J. J. Strossmayer získal řadu titulů a vyznamenání, mezi nimi také čestné občanství Prahy.

Tramvajová křižovatka lemovaná oblíbenými podniky

Dnes slouží náměstí především jako přestupní tramvajový uzel. Jde dokonce o jednu z mála pražských tramvajových křižovatek, kde lze odbočit všemi směry. Přestože náměstím denně prochází tisíce lidí, uchovává si příjemnou atmosféru. Především díky podnikům, které náměstí lemují.

Na pivo a české pokrmy se chodí do restaurace Domažlická jizba, která v letních měsících nabízí i venkovní posezení přímo na frekventovaném náměstí. Na zájem hostů si rozhodně stěžovat nemůže. Dlouhé fronty se při příznivém počasí tvoří také před sousední zmrzlinárnou Crème de la Crème a pozadu nezůstává ani Antonínovo pekařství na protější straně náměstí. I to disponuje letní zahrádkou. Seznam podniků doplňují Costa Coffee a čajovna.

Kromě občerstvení nabízí Strossmayerovo náměstí také menší potraviny, pobočky hned několika bank, trafiku, lékárnu, drogerii či budovu základní školy. Východní prostor náměstí uzavírá svým průčelím pseudogotický kostel svatého Antonína Peduánského, jehož základní kámen byl položen roku 1908. Po dokončení interiérů byl roku 1914 vysvěcen pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště. Přímo před kostelem bývají v létě umístěny Pražské židle & stolky, které kolemjdoucí vybízejí k odpočinku.

Dojem kazí sprejerské výtvory

Náměstí díky těmto prvkům poměrně dobře kombinuje rychlý městský život, přestupní dopravní uzel a klidnou atmosféru venkovního posezení. V době naší návštěvy kazily dojem pouze výtvory sprejerů na fasádách některých domů a dále nepořádek u kontejnerů na tříděný odpad. Jinak se nám prostranství zdálo čisté a plné života.

Náměstí prošlo na podzim roku 2024 významnou proměnou. Největší novinkou pro chodce, cestující i řidiče bylo znemožnění vjezdu vozidel a odstranění semaforů. Signalizace totiž dle dřívějších vyjádření vedení městské části i dopravního podniku zpožďovala tramvaje i chodce. Zatímco radnice označuje tento krok za snahu o zklidnění dopravy, především nevidomí občané ho považují za komplikaci při přecházení. Za zajištění akustické a světelné signalizace vznikla dokonce občanská petice, o které jsme již dříve informovali.

Po rekonstrukci se stížnosti místních týkaly také zeleně, respektive její absence. Tento problém se podařilo vyřešit v prosinci 2024, kdy bylo na náměstí vysazeno 17 kusů rychle rostoucích stromů druhu břestovec juliin.