foto: PrahaIN.cz/Pieta před fakultou
Studenti i zaměstnanci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v pondělí uklízeli svíčky, květiny, vzkazy a další předměty ze schodů a okolí sídla fakulty na náměstí Jana Palacha. Zhruba 40 dobrovolníků v reflexních vestách na místě třídilo předměty a skládalo je do beden.
Pak je odnášeli za budovu ke stěhovacímu autu. Lidé na pietní místo k budově za poslední týdny nanosili tisíce svíček a dalších předmětů za oběti tragické střelby, při níž student 21. prosince zastřelil 14 lidí, dalších 25 zranil.
Dobrovolníci třídí svíčky na ty s plastovými a se skleněnými obaly. Do dalších beden pak třídí vzkazy a fotografie nebo plyšová zvířátka. Na sobě mají reflexní vesty s nápisem Jsem z Karlovky. Podle jednoho z organizátorů úklidu Martina Pehala se předměty budou uchovávat. Část svíček se podle něj přidá ke svíčkám, které 5. ledna studenti uklidili z pietního místa před pražským Karolinem. Ty jsou nyní uskladněné v budově Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM).
„My spolupracujeme s UMPRUM, vlastně se studujícími a s pedagogy na koncepci toho, co s tím dělat. Bude se to zpracovávat dál. Jak přesně vysvětlíme, až na tom bude shoda v akademické obci,” řekl Pehal. Zpracovávat by se měly především svíčky, tedy vosk a plast z obalů, vysvětlil.
Proděkanka pro vnější vztahy a další vzdělávání FF UK Michaela Slussareff dříve ČTK řekla, že vznikla pracovní skupina ze zaměstnanců a studentů UMPRUM i FF UK. Ta má vytvářet harmonogram toho, co se se svíčkami udělá, jaký typ objektu se vytvoří.
Psali jsme
Studenti uklidili svíčky, květiny i vzkazy a fotografie na pietním místě před pražským Karolinem. Lidé tam za uplynulé dva týdny za oběti…
Svíčky dobrovolníci uklízejí právě dnes z několika důvodů. „Je potřeba v nějaké fázi tyhle předměty dát pryč, protože budovy mají nějakou svoji původní funkci,” řekl Pehal. Předměty jsou podle něj jakousi první reakcí smutku či vzteku, ale v procesu truchlení a uzdravování se musí dát pryč, aby místo mohlo plnit svou funkci dál. Dalším důvodem je úterní pietní připomínka činu studenta Jana Palacha, který se upálil v lednu 1969 na protest proti nastupující normalizaci. Záměrem podle Pehala bylo, aby se od pietního aktu za Jana Palacha neodváděla pozornost ke svíčkám kolem fakulty.
Trvalá připomínka ze svíček z pietních míst vznikla i po smrti prvního českého prezidenta Václava Havla. Plastiku Srdce pro Václava Havla ze zbytků svíček zapalovaných po jeho smrti na pietních místech po celém Česku vytvořili Lukáš Gavlovský a Roman Švejda