Tajný sen Brňánů se splnil. Pražané pracují na poli

ROZHOVOR: Hlavní město znamená pro mnoho lidí hlavně místo s vysokou hustotou obyvatel, betonovou džungli a také hustý silniční provoz. Narazit se zde dá ale také na zelené oázy, nejrůznější parky, lesy, údolí a také komunitní pole. Zde si lidé v souladu s ekologickými principy mohou vypěstovat třeba brambory nebo chovat slepice.

Farmaření v Praze nebylo úplně obvyklé, nicméně v posledních několika letech jsou velice populární komunitní zahrady, které má již mnoho městských částí. Zde si lidé ročně platí za svůj vyhrazený kousek, kde si pěstují, co chtějí. Co takhle ale kromě zahrady rovnou i celé políčko? To nabízí v odlehlé části Jinonic nedaleko hřbitova a záchranné stanice projekt s názvem MetroPole. 

Návštěva komunitního políčka

Do prostor komunitního pole přicházíme po polní cestě mimo domkovou zástavbu Jinonic. Před námi se rozprostírá rozsáhlejší komunitní farma plná nejrůznějších druhů rostlin a ohrada se slepicemi. Zatímco jsme procházeli místem až ke komunitnímu zázemí, ostatní členové komunity pilně pracovali na poli a připravovali zeleninu k odvozu. Pod střechou přístřešku nás poté uchvátila více než stovka vyvěšených česnekových hlaviček. Prostorem také krásně voněla čerstvě natrhaná šalvěj a meduňka.  

Na rozsáhlém magistrátním pozemku funguje projekt již třetí sezónu. Rozkládá se zhruba na 1,8 hektarech. Kromě vlastních záhonků zde funguje i sdílené pole a záhonky v neoplocené lesní části. O tom, jak komunitní pole funguje, si s námi popovídal koordinátor projektu MetroFarm Štěpán Říha. 

Komunitní pole v Jinonicích na konci letních prázdnin. Zdroj: Redakce PrahaIN.cz

Jak vznikl nápad na komunitní pole? 

Úplně na začátku jsem měl nápad, že se odstěhuji někam na venkov, koupím si tam nějaký rozpadlý statek a zkusím si tam něco pěstovat. Najednou se nám ale naskytl prostor, kde bychom si mohli farmaření vyzkoušet, nejdřív v Holešovicích a později na Císařském ostrově, kam jsme se přesunuli. Čím déle jsem si zjišťoval informace o městském pěstování, tím víc jsem se nadchl pro myšlenku, že místo pozemku na venkovně můžeme vybudovat něco tady. Poté se nám naskytla možnost tohoto pole v Jinonicích, kde mají lidé více než velkorysé prostory na vlastní realizaci.  

Jak to tady funguje? 

Máme tady necelé dva hektary s tím, že část je oplocená a část neoplocená. Učíme se tedy pěstovat nejen pod ochranou plotu, ale i venku, kde nám to mohou ožírat zvířata a podléhá to mnohem víc divokým podmínkám. V Jinonicích jsme už třetí sezónu, kromě komunitního pole je tady ještě zhruba 40 individuálních políček o různé rozloze. Jak to kdo pojme, je přitom individuální, někdo si zaplatí roční příspěvek a moc se o to vlastně nestará, někdo to má skutečně jako pole a sází tu brambory nebo dýně, jiní zase mají tu svou půdu víc jako zahrádku, je to opravdu různé. Na komunitním poli toho pěstujeme dost a kromě pěstování pro vlastní spotřebu se snažíme plodiny také prodávat.

Jaká je tedy vize projektu? 

Vize je taková, že kromě pěstování pro vlastní spotřebu vyprodukujeme i nějaké přebytky, které jsme také schopní dál prodat, tím podpoříme také chod celého projektu. 

Úroda česneku z komunitního pole. Zdroj: Redakce PrahaIN.cz

Jaká je poptávka po vašich plodinách? 

Určitě bychom byli rádi, kdyby se poptávka víc rozšířila, zatím se nám to rozjíždí pomaleji, ale zeleninu dodáváme například do restaurace Čester Chester pod značkou Ambiente nebo máme prodejní dny, kdy si mohou zeleninu nakoupit lidé přímo na poli. Cena je o trochu vyšší než v supermarketech, nebo dokonce i na trzích, je to ale hlavně z důvodu toho, že si vše sklízíme a pěstujeme ručně, a navíc skutečně dbáme na to, aby se jednalo o zemědělství ekologickým způsobem. Díky tomu bychom měli také brzy dostat pro naše plodiny certifikaci BIO.

Je o členství v MetroPole velký zájem? 

V současné době je naše kapacita vlastně už naplněná a máme i nějaký pořadník lidí, kteří by o políčko měli zájem. Na tento rok byl poplatek stanovený na 26 korun za metr čtvereční, součástí členství je ale také i povinnost odpracovat 10 hodin ročně ve prospěch projektu. Většinou to funguje tak, že lidé přijdou pomoct s polními pracemi nebo něco vystavět, zkrášlit atp. a za to dostanou i část úrody. Máme tu přístřešek, kam si může jít člověk posedět, domeček na hraní pro děti a i kůlnu na nářadí, které mají lidé plně k dispozici. 

Čím je pěstování tady v Jinonicích specifické? 

Ty předchozí roky jsme to hodně zkoušeli a bojovali s nějakými místními škůdci, teď si ale myslím, že už jsme se jako komunita dobře rozrostli a dobře to tu funguje. Půda je tady jílovitá, což jsme mysleli, že nám spíš uškodí a úroda bude hodně omezená, ukázalo se ale, že vypěstovat se tady dá asi všechno, máme tu brambory, dýně, cukety a rajčata až po nějaké jahody, rybíz nebo okurky. Paradoxně nám ten jíl hodně pomáhá, protože v sobě drží vodu. Na poli totiž nemáme možnost zalévání, spoléháme tak jen na přírodní závlahu. 

MetroPole funguje kvůli své lokalitě bez dodatečného zalévání. Zdroj: Redakce PrahaIN.cz

Čím se liší ostatní komunitní zahrady od vašeho projektu 

Rozhodně bych řekl, že v rozloze. Ohledně fungování si ale netroufnu říct, protože každá komunitní zahrada je vážně jiná. Kromě komunitního pole se tu snažíme fungovat i jako farma se zvířaty. Lidé, co tu mají i svoje vlastní políčka, mají také samozřejmě možnost prodeje vlastních plodin. 

Jak nepříznivé počasí ovlivnilo pěstování u Vás na farmě? 

Dost lidí se mě na to ptá a samozřejmě nám něco málo pomrzlo, z části i s tím, že nemáme s bojem proti mrazům takové zkušenosti, hodně nám to vzalo jahody a je to znát i na stromech, co tu máme, myslím si ale, že nám to neublížilo tolik, jako farmářům jinde. 

Jaká je vize do budoucna?

Ta nejbližší budoucnost je rozšíření naší působnosti do Letňan, kde teď na podzim budeme přebírat pole o 20 hektarech. Tam už budeme nejspíš zkoušet i farmaření s traktorem. Dlouhodobě bych rád, abychom dokázali, že i v Praze se dají pěstovat zdravé lokální potraviny a Praha se tak stala potravinově soběstačnějším městem. Prostor na to je v Praze a jejím okolí dost.