Tayra, brazilská kuna, má čtyřčata. V Zoo Praha se radují stejně jako by to byly lidské děti
foto: Se svolením Zoo Praha / Petr Hamerník (stejně jako ostatní snímky v článku)/Na snímku je sameček s matkou. Očividně je za něco peskován, inu, mládě neposedné, hravé...
FOTO Návštěvníci Zoo Praha mohou nově pozorovat čtyři malé přírůstky ve výběhu tayr. Jde o historicky první čtyřčata vzácné tayry, která většinou rodí jedno až dvě mláďata. Tuto půvabnou kunovitou šelmu v uplynulém roce rozmnožily pouze dvě evropské zoologické zahrady.
„Běžně se samici rodí jedno až dvě mláďata, čtyřčata jsou proto u tohoto druhu velmi neobvyklá. Předpokladem úspěšného odchovu je oddělení samice před porodem od samce. Matce dopřáváme potřebný klid také postavením zástěny mezi expozicí tayr a návštěvnickým prostorem. Tu jsme nyní odstranili a návštěvníci tak mohou konečně pozorovat mláďata,“ vysvětluje kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl.
Malinké tayry jsou doslova k sežrání, konec konců v jižní Americe je občas chovají i doma, jako kočky
Teprve podruhé
Tři samice a jeden samec se narodili 31. srpna šestileté samici a jedenáctiletému samci, který přišel do Zoo Praha v roce 2011 ze švýcarské zoologické zahrady Papiliorama. Pražská zoo chová tayry od roku 2004, první úspěšný odchov se zde podařil v roce 2011 a jednalo se o vůbec první odchované mládě tohoto druhu v České republice.
Tváří se trochu smutně, nemyslíte?
Najdete ji v horní části Zoo, v samostatném příbytku
Většina kunovitých šelem vyvíjí aktivitu v noci. Tayra je aktivní i ve dne, což z ní pro návštěvníky pražské zoologické zahrady činí velice atraktivní druh. Dle chovatelů mohou nejlépe mláďata pozorovat po desáté hodině a kolem třetí odpoledne, kdy dostávají krmení. Stále ještě pijí mléko od své matky, ale již také ochutnávají různé druhy ovoce, potkany, kuřata či křepelky.
Kous a hryz, zkrátka, děti
Kdo je tayra
Eira, tayra, hyrare či kuna brazilská – to vše jsou názvy elegantní a štíhlé lasicovité šelmy ze Střední a Jižní Ameriky. Dlouhým huňatým ocasem a tvarem hlavy se podobá svým blízkým příbuzným, kunám. Když se slunce odrazí od světlejší srsti na hlavě, zazáří jako ze zlata.
Tayra obývá nejrůznější lesnaté a křovinaté oblasti od středního Mexika po severní Argentinu a Trinidad. Nedá se však říci, že by byla nějak úzce vázána na lesy nebo naopak na travnaté plochy. Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalní puklině.
Velmi obratně šplhá po stromech, kde také často loví malé drápkaté opice, zatímco na zemi pátrá po hlodavcích (poradí si i s plachým a hbitým agutim) či dokonce plazech, především leguánech. Jídelníček si doplňuje plody. Kuna brazilská je zkrátka všežravý oportunista, má-li příležitost, pojídá také včelí plástve. Konzumuje i mršiny. Za potravou se vydává převážně za soumraku. Pokud ale obývá místa s dostatkem podrostu, v němž se může ukrýt, pak je aktivní i ve dne.
Samice tayry je pečlivá matka, která svá bezmocná mláďata kojí až tři měsíce, a ještě poté je nějakou dobu hlídá. Je to přizpůsobivá šelma, která je schopná žít i v blízkosti lidských sídel. Až na určité oblasti, zvláště v Mexiku, proto není ohrožena. Snadno se ochočí a místní lidé ji v minulosti chovali, aby lovila škodlivé hlodavce.
|
Tagy
Speciály