Tématem Mezinárodního dne vzdělání byla integrace ukrajinských dětí do škol

24. ledna proběhl Mezinárodní den vzdělání. Dětský fond OSN (UNICEF) představil se spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nová data ohledně integrace ukrajinských dětí do českých škol. Mateřské školy nadále nedokáží nabídnout dostatečný počet volných míst. Přesto se situace s docházkou rapidně zlepšila.

Tisková zpráva MŠMT uvádí, že více jak 33 tisíc dětí příchozích z Ukrajiny získalo v České republice pomoc od organizace UNICEF společně s ministerstvem školství. Pomoc se týká i českých žáků, kteří vyžadují speciální vzdělávací potřeby. Organizace a partneři slíbili pokračování v této pomoci i nadále.

UNICEF spolu s ministerstvem a partnery poskytl školení více než 2.600 pedagogům na podporu bezpečného vzdělávání, duševního zdraví, psychosociální podpory a výuky češtiny jako druhého jazyka.

„Připomínáme si dnešní mezinárodní den vzdělání všech dětí, žáků a studentů, kteří jsou naší budoucností. A to ať už budoucností českou, ukrajinskou nebo evropskou. Děkuji UNICEF a všem, kterým není osud ukrajinských dětí lhostejný, za vše, co pro podporu jejich integrace a vzdělávání dělají. Naší společnou a intenzivní podporou bude bohužel potřeba i v letošním roce. Za resort školství mohu říci, že jsme na to připraveni,“ uvedl v tiskové zprávě ministr školství Vladimír Balaš.

Na podrobném průzkumu stavu vzdělávání a začleňování ukrajinských dětí uprchlíků do českého vzdělávacího systému spolupracovaly UNICEF a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s agenturou PAQ Research.

Průzkumu ukázal nárůst docházky ukrajinských dětí do českých škol. Tento nárůst se týká mateřských, základních, ale i středních škol. 

„Na základní školy chodí v Česku už 90 procent dětí ukrajinských uprchlíků. To je výrazný nárůst oproti červnu, kdy byl podíl mírně nadpoloviční. Pozitivní zprávou je také, že pouze desetina z nich studuje ve třídách s velkým počtem ukrajinských dětí,“ uvádí na webových stránkách paqresearch.cz analytička Martina Kavanová.

Velkým problémem nadále zůstávají mateřské školy, kde je především lokálně velmi omezená kapacita. Střední školy se zase potýkají s neochotou ukrajinské žáky přijímat. 

„Je obecně nutné vést střední školy k tomu, aby byly více otevřené k přijímání uprchlíků ke studiu. Dále je nutné odstranit bariéry v podobě úpravy přijímacího řízení či podoby maturitní zkoušky právě pro žáky s odlišným mateřským jazykem. V některých regionech – typicky v Praze – je žádoucí posilovat nabídku oborů všeobecného vzdělávání – gymnázií, lyceí, o které je velký zájem. Zcela klíčové financování volnočasových aktivit a koordinace výuky češtiny pro mladistvé, co ještě nestudují v Česku,” přiblížil odborník na vzdělávání Karel Gargulák.