foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Labská bouda
REPORTÁŽ: Redakce si vzala doporučení Krkonošského národního parku k srdci. Znělo jasně. Vyhněte se přelidněné Sněžce a vyzkoušejte také jiná místa. Ze Špindlerova Mlýna jsme se tak vydali několikakilometrovou cestou lesem a po kamenech až na Labskou budou.
Mohlo to trvat dvě hodiny. Ke konci už sice bolely nohy, ale určitě nejde o kdovíjak náročný výstup.
Náladu většině empatických turistů ovšem zhatí už příchod do Labské boudy. Lidé, kterých zde mohly být desítky, řeší především ceny. Bufet, drahou vodu za sedmdesát korun, obsluhu, která údajně nestíhá, odmítání karet, fronty, špinavé toalety.
Až jsme se zarazili, jestli vůbec chceme dovnitř. Nakonec jsme pochopitelně šli.
Pravda, toalety byly plné papíru, ale to se dalo čekat. Nápor turistů byl o víkendu obrovský. Bufet? Také zde bylo hodně lidí, ale jen jsme nakoukli. Po výšlapu jsme se chtěli normálně najíst.
Místní bufet. Foto: PrahaIN.cz
Je to tu drahé
„My jsme tady jen na posezení, je to tu drahé,“ řekl nám starší muž, klidně sedmdesátník, který mezi bufetem a restaurací ukusoval ze štangle salámu. V bufetu stála polévka devadesát korun, měli kulajdu a čočkovou s uzeninou. O kvalitě jsme se nepřesvědčili, protože jsme si tam nic nekoupili.
Doplňme ještě, že jablečný závin Labská bouda nabízí za osmdesát korun, koláče za devadesát.
Místní restaurace nás mile překvapila. Čisto, klid, vydatné porce a naprosto přijatelné ceny. Sice nadprůměrné, ale je potřeba si uvědomit, že ani místní náklady nebudou nejnižší. Čevabčiči s bramborovou kaší stálo 210 korun, hovězí guláš s cibulkou a knedlíky 235 korun.
Řada hostů venku kritizovala pivo, je prý drahé. Sice u něj seděli a popíjeli, ale to evidentně nevadilo. Plzeňské mají za 80 korun, nealkoholické za sedmdesát.
Na jídlo jsme čekali chvíli. Opravdu bylo vydatné a teplé. Platili jsme v hotovosti. Vedlejší stůl s tím měl problém. Obsluhu osočil, že „čachrují s penězi“. Servírka nereagovala, ale hned třikrát poděkovala.
Restaurace. Prázdný stůl čekal na skupinu mladých Němců. Obsluha na ně mluvila česky, bylo to hodně zajímavé. Foto: PrahaIN.cz
Chtěli nás okrást, tvrdil muž
Poslední nepříjemný okamžik jsme zažili na lavičce kousek od boudy. Tam se dvě rodiny bavily o tom, že majitelé jsou prý zloději, že je chtěli okrást. Místo na 307 korun totiž servírka vrátila na 370 korun.
„Co bych jí dával tolik, nedalo se to žrát, to tam taky napíšu," glosoval muž s plechovkou piva v ruce. Dopil, vytáhl poslední verzi mobilního telefonu Apple a začal psát recenzi.
Za redakci PrahaIN.cz ovšem veškerou kritiku odmítáme. Jídlo bylo výborné, vyšší ceny jsme očekávali, obsluha byla slušná a kmitala, Labská bouda byla poklizená a pro všechny psy zde byla miska s vodou a granule zdarma. Nás výlet rozhodně nezklamal a jednu z významných dominant Krkonoš doporučujeme.