Tomáš Sokol nastoupil na příznivce Peterkové

Potyčka v soudní budově, kterou vyprovokovali příznivci bývalé reportérky Jany Peterkové, je ukázkou toho, jaký vliv mohou mít dezinformace na část občanů. Zda jejich šíření může být nebezpečné pro společnost, však musí posoudit příslušní experti.

Potyčka v soudní budově, kterou vyprovokovali příznivci bývalé reportérky Jany Peterkové, je ukázkou toho, jaký vliv mohou mít dezinformace na část občanů. Zda jejich šíření může být nebezpečné pro společnost, musí posoudit příslušní experti.

„Pokud dvacet šílenců lomcuje dveřmi soudní síně, tak to naši společnost neohrozí. V nejhorším případě je k dispozici soustava mříží a zámků například v psychiatrických léčebnách,“ řekl redakci PrahaIN.cz známý pražský advokát a exministr vnitra Tomáš Sokol.

Zásadní je ale otázka, jak dalece mohou šířené dezinformace ohrozit společnost a stát.

Odpověď, zda mohou mít v některých případech až destruktivní účinky, není téma pro právníky, ale musí se jí zabývat experti z oblasti bezpečnosti.

„Je jasné, že dezinformace i jejich šiřitelé už představují velmi zvláštní fenomén. Jde o něco nového, co velmi rychle vzniklo. Faktem je, že náš stát, ale i další země zatím neví, jak k tomuto úkazu přistupovat. Rychlost, kdy se občas začínají šířit panické informace na sociálních sítích, je nebývalá. Odpověď na to, jak dalece je tento fenomén ohrožujícím vůči státu nebo společnosti, musí jednoznačně dát příslušní experti,“ řekl redakci PrahaIN.cz Tomáš Sokol.

Podle jeho slov už v řadě civilizovaných zemích probíhají na dané téma odborné diskuse.

„Na místě je ale položit si otázku, zda naše společnost něco takového, jako je ochrana před dezinformacemi, potřebuje. Za sebe mohou říct, že se sociální skupinou, ve které se pohybuji a žiji, dezinformace například z období covidu nepohnuly ani o milimetr. Proto opakuji, touto problematikou se musí zabývat odborníci z řad expertů a oni musí dát v těchto věcech odpověď,“ zdůraznil Tomáš Sokol.

Právo a pořádek

Pokud situaci kolem šíření dezinformací vyhodnotí experti tak, že šířením panických zpráv a dezinformací může dojít k ohrožení státu a společnosti, nastoupí odborníci na zákonné normy.

„V takovém případě v patřičném zákoně přibude další paragraf nebo vznikne nový, speciální zákon. Zatím se na toto téma vedou diskuse, kdy zaznívají i varovné hlasy, které říkají, že může jít o začátek cenzury.

Svoboda slova, tak jak ji známe z civilizovaných zemí, zahrnuje i právo šíření zraňujících a nepravdivých informací. Na druhé straně je třeba připomenout, že v okamžiku, kdy začala druhá světová válka, tak Velká Británie bez ohledu na svobodu slova zavedla přísnou cenzuru, protože to v dané situaci bylo potřeba. Na místě je se zeptat, zda takové opatření potřebujeme i v dobách míru,“ podotýká právník.

„Pokud dvacet šílenců lomcuje dveřmi u soudní síně, tak to společnost neohrozí. Na druhé straně nemáme vhled do myšlení například mladých lidí, kteří množství času tráví na sociálních sítích. Tam čtou množství nejrůznějších informací a věří jim. Pokud jde o neagresivní víru v nesmysly typu, že je země placatá, nebezpečí nehrozí. Případné ohrožení a nebezpečí ale musí posoudit experti,“ ukončil Tomáš Sokol.