Topná sezona v Praze byla letos zahájena později než obvykle

Topná sezona si letos dala poměrně na čas. Můžou za to trvale vysoké denní teploty. Podle dlouhodobých průměrů se začíná topit v polovině září, letos však byla topení naplno spuštěna poprvé až v pondělí 9. října.

Společnost Pražská teplárenská letos topnou sezónu oficiálně spustila v pondělí 9. října, jak informovala na webu. Zároveň však bude vývoj venkovních teplot i nadále sledovat. V případě dlouhodobého nárůstu venkovních teplot pak bude přívod tepla do domovů operativně regulovat. O to se přitom postarají automatická regulační zařízení, která při zvýšení teplot sama vytápění omezují, aby nedocházelo k plýtvání energiemi.

Topná sezóna začíná podle vyhlášky číslo 194/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ.

Rozhodující teplota je 13 stupňů

Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a vzestup teplot není očekáván ani další den. Teplota se měří ráno v 7 hodin, odpoledne ve 14 hodin a večer ve 21 hodin.

Dodávky tepla jsou pak na jaře přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad 13 stupňů Celsia ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

Teplárny začínají s topnou sezónou každoročně nejdříve v západních Čechách a ve vyšších zeměpisných polohách. V posledních letech pravidelně dochází k přerušení vytápění po chladných zářijových dnech s nástupem babího léta, které někdy přináší teplé dny ještě začátkem října. Vloni se v Praze naplno topilo od 19. září.

Třetí nejchladnější topné období

Minulý rok přinesl třetí nejchladnější topné období za posledních deset let. Informovalo o tom letos v květnu Teplárenské sdružení ČR v tiskové zprávě. Topné období bylo meziročně chladnější asi o 2,7 procent. Dodávky tepla však vlivem úspor u odběratelů meziročně klesly.

„K vyšším úsporám motivovalo domácnosti zvýšení cen tepla z plynových tepláren, které se většinou pohybovalo ve vyšších desítkách procent. Oproti individuálnímu vytápění domácností plynem či elektřinou, kde se nárůst i přes vládní zastropování cen energie počítal až v násobcích nákladů z minulých let, byl i v případě plynových tepláren vývoj cen příznivější,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Za vytápění objektu zodpovídá majitel

Za vytápění objektu je pak podle Pravidel pro vytápění zodpovědný vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek. Dodavatel energie tak přivede topné médium k patě objektu, o využití uvnitř už ale nerozhoduje a ani ho neovlivňuje. Vnitřní rozvodná zařízení nejsou v jeho majetku ani správě. Podobně to funguje také při dodávkách elektrické energie.