foto: Rudolf Komár, PrahaIN.cz/Česká televize, ilustrační foto
KAUZA: Krátce po oznámení, že ČT nebude od podzimu vysílat pořad 168 hodin, se redakce PrahaIN.cz postupně obracela na své zdroje uvnitř této instituce, ale také na výrazné tváře veřejnoprávního média, jejichž slovo má přesah.
Osloveno jich bylo devět. Dva již na obrazovkách nepůsobí. Jedním je Marek Wollner, druhý si nepřál být jmenován. Ze sedmi současných zástupců ČT, jako je třeba Václav Moravec, se naší redakci bez okolků vyjádřil jediný, novinář Jakub Železný. Někteří mlčeli, jiní nám poskytli poměrně detailní informace s prosbou, že všechno musí zůstat mimo záznam. Už na tomto místě je patrné, jak velká nervozita uvnitř České televize panuje.
Mluvčí ČT Vendula Krejčová nám v sobotu napsala, že se ke konkrétním dotazům vyjadřovat nebude. Vše prý bylo uvedeno v tiskové zprávě.
Pojďme ale postupně.
Pořad 168 hodin se vysílal od září 2006 a dal podněty k řešení mnoha společenských problémů. Odvysíláno bylo na 3.500 reportáží, jak na sociální síti X zmínila jeho klíčová tvář Nora Fridrichová. Ani ona se mimochodem s redakcí PrahaIN.cz o aktuálních zjištěních bavit nechtěla.
Moderátorku krotil i někdejší generální ředitel Petr Dvořák. Foto: PrahaIN.cz
Rok 2013
Jestliže lze v médiích změřit úspěch mimo přehledy sledovanosti a prodeje, je touto hodnotou trochu paradoxně míra nenávisti. V případě 168 hodin se však dařilo obojí: mít vliv i čísla. Vysílání patřilo k nejsledovanějším publicistickým pořadům v ČT a vadilo širokému spektru politiků zleva doprava.
Psal se rok 2013, kdy vznikly první výraznější spory, jejichž plamínek stále doutná. Tehdy se na Radu ČT obrátily téměř tři desítky moderátorů, redaktorů a editorů České televize s tím, že dochází k cenzuře. Měla být mimo jiné ve prospěch Miloše Zemana. Detaily stížnosti v říjnu téhož roku popsal web iDnes. Údajným cenzorem, což je podstatné, měl být Petr Mrzena, tehdejší šéfredaktor. Jednou z podepsaných byla i Nora Fridrichová. S Mrzenou má mít negativní vztah dodnes, řekly nám úplně všechny zdroje. Aktuálně je Petr Mrzena ředitelem divize Zpravodajství a publicistika a ve veřejnoprávním médiu má podstatný vliv.
|
Na co si zástupci ČT v roce 2013 mimo jiné stěžovali:
„Cenzorské zásahy či pokusy o ně, příkazy vedoucí k porušování objektivity a vyváženosti ze strany šéfredaktora zpravodajství se vystupňovaly v době kampaní před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu. Dokument adresovaný vám, předsedovi a členům Rady ČT, je neveřejný, jelikož by mohl zásadním způsobem poškodit dobré jméno České televize, a to rozhodně není naším cílem."
Vedení ČT posléze žádné pochybení neobjevilo.
Zdroj: Podnět pro Radu ČT / analýza v archivu resortu vnitra
|
„Nenávist mezi ní a Petrem byla opravdu silná,“ řekl jeden ze zástupců ČT. Odkázal nás přitom na Marka Wollnera, který měl tou dobou 168 hodin na starost. Ten nám sdělil, že dění v ČT už nesleduje a Kavčí hory nenavštěvuje. Po opakovaných dotazech ale připustil, že „Noru spálil oheň, který sama zapálila“. Vrátil se tak k mediálně známým sporům, které vyvrcholily jeho odchodem v lednu 2023.
Marek Wollner se k aktuálnímu stavu vyjadřovat nechtěl. Foto: PrahaIN.cz
Wollner, Dvořák, Snopová
Když zůstaneme v období kolem roku 2014, máme ještě další svědectví. „Jakkoli se Wollner a Fridrichová nesnesou, Wollner ji na poradách mnohokrát podržel,“ řekl muž, který se těchto jednání účastnil. „Například u Anety Snopové,“ doplnil, čímž do kuloární hry vnesl druhého důležitého účastníka.
Ačkoli je, slovy hned dvou radních ČT, šedá myška, zůstává Aneta Snopová vlivnou personou veřejnoprávního zpravodajství. Tato dramaturgyně a od roku 2023 moderátorka pořadu Reportéři ČT se zná s Norou Fridrichovou více jak dekádu, osobně i pracovně. A opět: podle všech svědectví se ty dvě nesnesou. Další z veřejnoprávních novinářů poznamenal: „V minulosti probíhal extrémní tlak od Petra Dvořáka, aby měla Fridrichová dramaturga, protože je neřízená střela a Karel Novák (v letech 2014-2017 vedoucí dramaturg zpravodajství, pozn. red.) to nezvládal, maximálně opravil hrubky. Nora říkala, že to nedá a odejde. To bylo celé, jak se to dostalo k Anetě Snopové, která určitě nebyla cenzorkou,“ prohlásil a nevědomky namířil prstem na třetí podstatnou osobu sporu.
Té se nepřímo věnuje rovněž Jakub Železný.
„Konec tohoto pořadu mě opravdu moc mrzí a překvapil mě, jsem přesvědčen, že v programové skladbě ČT má své nezastupitelné místo! Pokud by Nora a členové jejího týmu měli myšlenky na odchod z ČT, což doufám nemají, bylo by to velké oslabení celé televize! Mrzí mě, že mezi argumenty ke zrušení 168 hodin byl uveden i jakýsi názor Rady ČT, která, jak známo, není ze zákona nijak nadřízena ČT a není oprávněna vydávat jakákoli pro ČT závazná stanoviska. Jistě může sdělit (tak jako kdokoli) svůj názor na cokoli, není to ale žádné rozhodnutí, nic, co by mělo povahu jakéhokoli úředního aktu typu správního úkonu a podobně,“ uvedl pro PrahaIN.cz.
|
„Delší dobu pracujeme na vývoji nových formátů, které doplní a obohatí dosavadní nabídku publicistických pořadů ve vysílání ČT. Při jejich přípravě počítáme i s podílem tvůrců dosud zapojených do výroby jiných publicistických relací, včetně 168 hodin,“ uvedl Michal Kubal, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky.
zdroj: ČT
|
Slova podpory?
Zajímali jsme také o jeho pracovní osud, jemuž se budeme věnovat v samostatném materiálu.
Předsedou Rady ČT je výše zmíněný Karel Novák. Po Mrzenovi a Snopové třetí postava, mezi níž a Norou Fridrichovou zeje hluboká propast.
„To dvakrát podtrhněte,“ požádal další zdroj, který s Novákem pracoval a byl jeho nadřízeným. „Že to bylo na krev, když ho pod ní v minulosti šoupli, tady ví úplně každý,“ připomněl.
Všechny citace naše redakce ověřila u dalších zástupců ČT, svědectví se shodovala.
Právě publikované indicie se tak měly stát rozhodujícím činidlem i katalyzátorem konce 168 hodin. Mimochodem ještě před několika týdny o tom v útrobách média nikdo nevěděl, od září byly v plánu nové díly.
Při našem pátrání se do popředí dostaly především spory, hádky a zjitřené emoce. O to víc jsme se zajímali, zdali se Nory Fridrichové někdo oficiálně či neoficiálně zastal.
Kromě Jakuba Železného jsme ovšem nenašli nikoho.
Na sociální síti X se objevil pouze neutrální příspěvek Roberta Záruby o tom, že pořad skončil. Odpovědím na naše přímé dotazy se však sportovní matador vyhnul, což v minulosti nikdy neudělal.