Třídící linka na kovové obaly oslavila půlkulatiny

Už pátým rokem funguje v areálu Pražských služeb ve Vysočanech poloautomatická třídící linka na kovové obaly. Zvládla za tu dobu zpracovat čtyři tisíce tun odpadu, množství železa a hliníku v šedých kontejnerech navíc rok od roku roste, stejně jako zájem veřejnosti o třídění kovů.

Novou moderní třídící linku otevřely Pražské služby v roce 2019. Poloautomatická linka je vybavena technologií, která odděluje železné a neželezné kovy. Mezi ty patří například hliník, měď nebo zinek. Odpady do zařízení putují z šedých kontejnerů umístěných po celé Praze a od všech svozových společností.

Jak je uvedeno na webu NepřEKOnatelný blog, stavba stála 5 milionů korun. Třídící linka umožňuje dokonalejší a efektivnější dotřídění kovových obalů, jakými jsou plechovky, konzervy, tuby, víčka a podobně. Technologie se skládá ze dvou hlavních částí, vedle linky na třídění kovových odpadů je to lineární lis.

Cesta vyhozeného kovového odpadu začíná v násypce, odkud jede na dopravníkovém pásu do haly. Tam je nutný první lidský zásah. Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi. Například odpad v sáčcích, tlakové nádoby, spreje se zbytkovým obsahem a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům, které oddělují železné a neželezné kovy. Oba oddělené druhy jsou pomocí lisu nabalíkovány a putují ke zpracovatelům.

Za pět let bylo vytříděno přes 4 tisíce tun odpadu

Letos linka slaví své první půlkulatiny, tedy páté narozeniny. Jak Pražské služby informují v tiskové zprávě, za tu dobu už zvládla vytřídit více než čtyři tisíce tun odpadu. Čísla navíc rok od roku rostou, protože každý rok roste i množství železa a hliníku v šedých nádobách, stejně tak jako počet šedých nádob samotných. V Praze jich je už více než 2 tisíce.

Statistiky naznačují, že Pražané si třídění plechovek oblíbili. Za prvních šest měsíců letošního roku bylo takto vyseparováno už 481 tun kovu. „Těší nás, že to obyvatelé ani návštěvníci metropole nepovažují za přítěž, naopak. Navíc se pravidelně zlepšují. Pokud budou v takto pozitivním trendu pokračovat, mohli bychom vůbec poprvé překonat magickou hranici jednoho tisíce tun za rok,“ odhadl ve zprávě mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

Změnu by mohlo přinést zálohování

Za loňský rok se podařilo vytřídit celkem 925 tun kovového odpadu. Největší nápor zažívají šedé kontejnery tradičně v létě a v průběhu Vánoc. Právě v těchto dnech jsou totiž alkoholické, nealkoholické i energetické nápoje tradičně prodávané v plechovkách konzumovány v největší míře.

„Uvidíme, jak se situace změní po plánovaném zavedení systému zálohování nápojových plechovek a jaký dopad to bude mít na obsazenost nádob. Věřím, že v případě jeho zavedení budou nádoby na kovy spíše v ulicích ubývat,“ dodala ve zprávě náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti).

Recyklace je důležitá, separace kovových odpadů zatím zaostává

Recyklace je důležitá zejména pro fungování cirkulární ekonomiky, která stojí na předcházení vzniku odpadu a na opětovném využití věcí, které by jinak putovaly do koše. Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto Pražské služby navádějí k důslednému třídění. Kovy lze recyklovat prakticky donekonečna.

Podle tiskové zprávy z letošního března Pražané nejlépe třídí PET lahve. Do správné popelnice je nosí asi 89 procent lidí. Úspěšní jsou obyvatelé hlavního města také v třídění skleněných lahví a papíru. Zhruba čtyři pětiny pak správně oddělují plasty, tiskoviny a tetrapaky.

Plechovky a kovové obaly jsou v tomto pohledu pozadu. „Lehce zaostává separace plechovek, které do šedých kontejnerů vyhazuje 62 procent obyvatel. Toto číslo ale rok od roku roste, může za to osvěta i fakt, že do ulic přidáváme další popelnice na kov,“ vysvětlil v březnové zprávě Komarnický a dodal: „Z průzkumu vyplývá, že dvacet osm procent Pražanů vyhazuje plechovky do černé popelnice na směsný odpad. Tady se obecně musíme zlepšit.“

Do kontejnerů nepatří tlakové nádoby, hořlavé spreje nebo kanystry

I v případě třídění plechovek je však důležité se držet několika základních pravidel. Do žádné z více než dvou tisíc šedých nádob například nepatří poloprázdné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry nebo obaly od motorových olejů a chemikálií. Vhodné nejsou ani hasicí přístroje nebo plynové kartuše. Ty je nejlepší nosit do míst zpětného odběru.

Naopak šedé popelnice jsou určeny sešlápnutým a prázdným plechovkám, konzervám, víčkům, alobalům, kovovým tubám, kávovým kapslím a podobně. O správností třídění ujišťují také recyklační symboly na obalech. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40 nebo 41, uvnitř trojúhelníku ze šipek.