foto: Institut plánování a rozvoje Praha/Vizualizace budoucí podoby Trojské kotliny.
Trojská kotlina má v sobě obrovský rekreační potenciál. Může se stát dalšími zelenými a odpočinkovými plícemi metropole. Na tom se shodují nejen představitele města, ale i zástupci Institutu plánování a rozvoje (IPR).
IPR připravil v minulých letech do nejmenších podrobností projekt, který by změnu velmi cenného území odstartoval. Více než rok se s projektem na rozsáhlé putovní venkovní výstavě seznamovala veřejnost. Teď ovšem přichází nejtěžší a nejdůležitější krok, ještě letos by velkou proměnu Troji měla závazně schválit Rada pražského zastupitelstva.
Projekt vrátí Prahu o sto let zpět. V dobrém
Na projektu se podílel architekt Petr Pelčák, dopravní inženýr Václav Malina, vodohospodář Miloslav Šindlar a krajinářská architektka Eva Wagnerová. Ta také uvedla, že projekt si vzal za cíl upravit okolí Vltavy zhruba tak, jak vypadalo před sto lety. Podrobnosti o projektu nabízí web Institutu plánování a rozvoje.
Nejprve si ale musíme říct, které oblasti spadají do revitalizace takzvané Trojské kotliny. V první řadě by šlo o velkou a kompletní úpravu Císařského ostrova. Úpravy by se ale nevyhnuly ani přilehlým břehům Vltavy. Na pravém trojském břehu by šlo zhruba o oblast, kterou ohraničuje zeď Trojského zámečku, ulice Povltavská, bytová zástavba, ulice Trojská a hranice přírodního parku Drahaň-Troja.
Vizualizace Institutu pro plánování a rozvoj Praha nabízí budoucí pohled na výjimečné pražské peřeje v oblasti dnešní Trojské lávky. Řeka Vltava by se tak měla vrátit zpět přírodě.
Na levém vltavském holešovickém břehu by šlo o oblast mezi řekou a železničními kolejemi a bývalým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka.
Voda by už neměla mít šanci
Samotný projekt, který by měl vznikat v několika postupných krocích, si vytyčil velmi těžký úkol. Vrátit Vltavu v této části města přírodě, ale zároveň ji pevně spoutat a určit ji místa, kde se může rozlévat, aby neškodila jako při povodních v roce 2002.
Protipovodňová ochrana zoologické zahrady a Trojského nábřeží je prioritou. Zároveň se však musí chránit zdejší velmi vzácná populace užovek. V budoucnosti se počítá s odstraněním dnešního valu, což umožní rozšíření cyklostezky a vznik nových pěšin, které nabídnou neotřelé pohledy na výběhy šelem v zoologické zahradě.
Vzácné pražské peřeje budou k lidem blíž
Samotnou kapitolou pak bude zachování jediných přirozených pražských peřejí, které se nacházejí v oblasti kolem Trojské lávky. Tady by měla vzniknout nová schodiště, terasy i pěšiny. „Projekt tak umožní pohled na jedinečné pražské peřeje zblízka,“ připomněl nad projektem Petr Hlaváček (STAN), náměstek pražského primátora.
Úprava Trojské kotliny počítá i se vznikem mnoha lokalit pro procházky i odpočinek obyvatel Prahy či jejich návštěvníků. Vizualizace: Institut pro plánování a rozvoj Praha
Celá Trojská kotlina by se měla v budoucnosti také mnohem více zpřístupnit lidem, a to z různých směrů. I proto počítá projekt s tím, že vzniknou nové lávky z Bubenečského břehu přes plavební kanál na Císařský ostrov a přes hlavní koryto až do Troji. Ale ani tady nebudou procházky návštěvníků končit. Dál by měly pokračovat vzhůru po svazích Salabky do Čimického a Ďáblického háje.
Psali jsme
Lidí všude jako much. Turisté nabuzení poznávacím šílenstvím, v jedné ruce průvodce, v druhé mobil. Domácí i ze zahraničí. Směřují od orloje…
Nejnáročnější částí celého projektu ale bude samotná revitalizace Císařského ostrova. Na Císařský ostrov se vrátí původní koryta dvou potoků, vznikne tu uměle řada tůní a brodů. Povrch ostrova se tak na jednu stranu vyvýší, na druhou se ale sníží. Takto plastický povrch bude velmi příznivý pro vodní sporty, ale zároveň umožní vznik i takzvaného řízeného přelivu přes záplavová místa, což v případě ohrožení velkými povodněmi značně sníží průtok vody. „Projekt podpoří také přírodu například malým rybím přechodem a novými biotopy, kterými vznikne obrovská rozmanitost břehů, ostrovů i samotného parku,“ jmenovala v minulosti výhody projektu bývalá náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN), která stála u zrodu samotného projektu.
V okamžiku, kdy revitalizaci Trojské kotliny posvětí Rada pražského zastupitelstva, mohou se specializované firmy pustit do dlouhodobé práce. Jelikož je v tomto případě hodně práce na samotné přírodě, která musí změny krajiny přijmout za své a kterou lidé nemohou popohánět k rychlosti, celý projekt bude Trojské kotliny bude hotový zhruba v roce 2030.