foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Příslušníci NCOZ, ilustrační foto
I tento týden (24. až 30. dubna 2026) byl v České republice bohatý na události. ČSÚ oznámil, že česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,1 procenta. KDU-ČSL zvolila na svém sjezdu nového předsedu Jana Grolicha. Sněmovna také přijala opatření týkající se regulace cen pohonných hmot.
Růst české ekonomiky
Na konci sledovaného období zveřejnil Český statistický úřad předběžný odhad, podle kterého česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Mezikvartálně šlo o mírný růst o 0,2 procenta. Data potvrzují pokračující oživení ekonomiky, i když pomalejší tempo naznačuje přetrvávající nejistoty (např. geopolitické vlivy či ceny energií). Ekonomové zároveň upozorňují, že klíčovým faktorem pro další vývoj bude vývoj spotřeby domácností a exportu.
Lidovci mají nového předsedu
Dne 24. dubna proběhla důležitá vnitrostranická událost, lidovci si zvolili nové vedení. Předsedou KDU-ČSL se stal Jan Grolich, který výrazně zvítězil a nahradil Marka Výborného. Jde o významný moment pro vládní politiku i další směřování koalice. Nové vedení může ovlivnit nejen programové priority strany, ale i její pozici uvnitř vládní koalice.
Sněmovna schválila opatření k regulaci cen paliv
Poslanecká sněmovna přijala opatření týkající se regulace cen pohonných hmot, včetně cenových stropů. Tento krok reaguje na tlak rostoucích cen energií a geopolitickou situaci, ale vyvolává politické spory o míru státních zásahů do trhu. Kritici upozorňují, že dlouhodobé regulace mohou deformovat trh a zatížit státní rozpočet.
Opozice vyzvala k rezignaci ministryni Mrázovou
Na konci dubna zesílil politický konflikt, když opozice vyzvala k rezignaci ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou (ANO) v souvislosti s aktuálními kauzami a kritikou jejího působení. Spor ukazuje rostoucí napětí mezi vládou a opozicí a může mít dopad na stabilitu kabinetu i veřejnou debatu. Vláda výzvy odmítá a deklaruje, že má situaci pod kontrolou.
Pokračuje vyšetřování kauz s ekonomickým dopadem
Policie (NCOZ) řešila několik významných případů, například odložení kauzy kolem komunikace ministra zahraničí nebo zásah v příbramské nemocnici, kde bylo stíháno více osob a firem kvůli zakázkám za stovky milionů korun. Tyto kauzy mají širší dopad na důvěru ve veřejnou správu a hospodaření státu. Podobné případy často vedou k tlaku na zpřísnění kontrolních mechanismů a větší transparentnost veřejných zakázek.