Učitelka popsala mezní šikanu dívky. Postarala se o ni dcera bohatého podnikatele

Na konci června jsme hovořili s učitelkou Janou, která se, stejně jako její žáci, nemohla dočkat letních prázdnin. Teď už je zpět ve škole a kromě svých klasických pracovních povinností musí řešit mnohdy i velice závažné problémy. Redakci se konkrétně svěřila s několika drsnými příběhy šikany mezi dětmi.

Začátkem července jsme publikovali rozhovor s učitelkou Janou, která nám popsala své plány na letní prázdniny i poslední školní den. Jak se už tehdy nechala slyšet, v srpnu se každý rok těší, až se ve škole zase potká se svými žáky, což nyní potvrdila. „Těšila jsem se, samozřejmě. Stejně jako poslední den, i ten první bývá kouzelný. Po dvou měsících je ve škole zase živo, některé děti se s kamarády vidí po hodně dlouhé době. Ale samozřejmě to není tak pozitivní, protože je celý školní rok před námi,“ začala s vyprávěním učitelka Jana.

Do školy po prázdninách poprvé dorazila už týden před žáky, tedy v pondělí 25. srpna. „Setkali jsme se nejprve s kolegy, popovídali si o prázdninách, ale i o příštím školním roce. Mohli jsme se poprvé podívat na sestavené rozvrhy, případně v nich ještě udělat poslední změny. Ten poslední srpnový týden je jinak plný příprav na žáky. Úklid, chystání věcí, oprášení elektroniky a tak podobně,“ shrnula učitelka několik uplynulých dnů.

Děti prý umí být zlé

Kromě radosti z opětovného setkání s žáky a návratu do školy však Jana zmínila i méně pozitivní stránku své profese, na kterou se prý určitě netěší. Je jí šikana, která je mezi dětmi stále velice rozšířená. Boj proti ní popisuje jako boj s větrnými mlýny. „Děti umí být neuvěřitelně zlé, a to i kvůli blbostem. Šikana už dávno není jen o kradení svačin nebo posmívání. S příchodem sociálních sítí je to podle mě mnohem komplexnější problém. My jako učitelé to navíc nikdy nedokážeme vyřešit úplně,“ svěřila se s tím, že to je jedna z věcí, kterou na svém povolání opravdu nemá ráda.

Její slova o neutuchajícím problému potvrzují také data aplikace FaceUp, která umožňuje žákům základních a středních škol upozorňovat na různé problémy. Šikana podle těchto dat tvoří zhruba 40 procent všech hlášení. Žáci se dále potýkají s psychickými potížemi, problémy s učením nebo situací doma. Šikana je hlášena v průměru na každé deváté škole, jak ukazují data, která redakci poskytli tvůrci aplikace.

Řešení není jednoduché

„Každý rok mají děti několik přednášek o šikaně a snažím se o tom s nimi pravidelně mluvit i já. Že to není ostuda a že je potřeba to někomu říct, aby se to mohlo vyřešit. Ale není to nikdy tak jednoduché,“ pokračovala Jana a vzpomněla hned na několik případů šikany, se kterými se v průběhu své praxe ve škole setkala.

„Už taková klasika, bohužel, je posmívání za všechno možné. Že je moc tlustý, tenký, má rovnátka, brýle, šišlá, ráčkuje, má moc krátké vlasy, ale i za neznačkové oblečení. Často to začíná takovými jemnými narážkami, ke kterým se pak ale připojí i další děti, tím se to kolo roztočí. Od slovních urážek přes braní věcí až třeba po fyzické konflikty. Nebo se to přesune do online světa, případně je to kombinace úplně všeho a výsledkem je jedno vydeptané dítě, které se bojí chodit do školy a uzavírá se samo do sebe,“ uvedla zkušená kantorka.

Dítě zpravidla přijde jako první za rodinou

Setkala se prý dokonce i s případem, kdy si dívka chtěla kvůli šikaně ve škole sáhnout na život.

„Moje žačka to nebyla, takže jsem do toho problému úplně neviděla, ale co vím, stala se obětí dívky z velice dobře zaopatřené rodiny, která svého postavení zkrátka zneužívala. A zrovna tahle dívka se jí z nějakého důvodu nelíbila. Proč, to nevím. Každopádně se to řešilo hodně dlouho a nebylo to vůbec hezké,“ vzpomněla Jana, která zároveň prostřednictvím naší redakce apelovala na rodiče.

Právě rodiče by si totiž podle ní měli nestandardního chování svých dětí všimnout jako první. Navíc by oni měli být těmi prvními, za kterými dítě s podobnými problémy přijde. „Neměli by to brát na lehkou váhu. Vždycky je lepší planý poplach než to nechat být,“ uzavřela učitelka.