Ukrajinci druhé kategorie v Praze? Usínají na podlaze na Hlavním nádraží

11. 05. 202208:03

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Jedno z romských dětí v parku před centrem pro uprhlíky ve Vysočanech. Jeho rodina tu je už několik dní.

O rasisismu v kulisách aktuální uprchlické krize už jsme psali. V praxi ho dnes můžeme vidět na vlastní oči na Hlavním nádraží i v parku na náměstí OSN, před Krajským centrem pomoci Ukrajině. Podle všeho totiž nejsou uprchlíci, jako uprchlíci. A politici si teď lámou hlavu, co s Ukrajinci romského původu. Podle romských aktivistů jde přitom o kulminující krizi, kterou musí rázně vyřešit stát a kraje.

Uprchlické vlny pomalu slábnou a pomalu, ale jistě opadá i nadšení pro pomoc uprchlíkům. To se týká společnosti jako takové, potažmo humanitárních aktivit, které vycházejí z osobní snahy občanů. Na pozadí ale bují nová humanitární krize, která se týká části ukrajinských uprchlíků. Romů. „Pomoc romským uprchlíkům z Ukrajiny zkolabovala. Stát i kraje včetně Prahy pomáhají běžencům na základě barvy pleti,“ řekl „natvrdo“ na dotaz PrahaIN.cz Zdeněk Ryšavý, ředitel neziskové organizace Romea.

Podle jeho slov aktuální krizi, která je asi nejlépe vidět v jednom z křídel budovy Hlavního nádraží, nemohou řešit neziskovky. „Nemůžeme nastavovat systém pomoci, nemáme ubytovací kapacity, které mají kraje nebo stát. Sami jsme na pokraji svých možností a de facto na konci sil,“ dodává s tím, že dobrovolníci dnes sanují humanitární krizi alespoň tím, že Romům dodávají jídlo. Stát se o ně totiž nestará a podobně je na tom i Praha.

Situace je přitom opravdu vážná. Na Hlavním nádraží je kontrast asi nejvíce patrný. Jen pár metrů od historické Fantovy kavárny, kde u stolků posedávají hosté, začíná jiný svět. Svět, který se odehrává na pozadí sousoší, připomínajícícho takzvané Wintonovi děti, které symbolicky zdobí balonky v ukrajinských barvách.

Už na první dobrou je zde cítit nedostaek hygieny, rodiny s dětmi tvoří skupinky v chodbě na zemi, mnozí tu spí jen na dekách položených na dlažbě. Celou scenérii oživuje jen smích dětí, které tu pobíhají a krátí si nejisté čekání rodičů různými hrami. Na tvářích zdejších obyvatel je patrná únava, naděje, ale také frustrace.

„Nevíme jak dál, nemáme informace, nikdo se tu o nás moc nestará. Problém je prý v tom, jestli nemáme slovenské nebo maďarské občanství. Po bílých Ukrajincích to přitom podle všeho nikdo nechce vědět. Přijdou, a do dalšího dne mají ubytování, jídlo a další pomoc,“ říká šestadvacetiletá Eugenie, která do Prahy přijela s manželem na vozíku a čtyřmi dětmi. V chodbě nádraží je prý už několik dní a veškerá pomoc se prý omezuje na pití při děti a jídlo, které občas někdo přinese a někdy také ne.

Bivak před bránou pomoci

Podobných rodin, od těch početných až po mladý pár s jedním miminkem, tu je několik desítek, další jsme viděli i v parku na náměstí OSN ve Vysočanech, kde nyní sídlí pražské uprchlické centrum. Také zde je situace tristní, jak dokládá i nedávná reportáž České televize. Protože byl krásný, až letní, den, rodiny bivakovaly přímo ve stínu zdejších kaštanů. I tady byla vidět únava a obavy z nejistoty, která příchod ukrajinských Romů provází.

Jediné, co jim tu město prostřednictvím hasičů může nabídnout, jsou dva velkoprostorové stany u vchodu do uprchlického centra. Tam přitom, byť už jen pozvolna, přichází plynulý proud „bílých“ uprchlíků, čeká je tam zázemí, děti si mohou pohrát v dětském kouktu, než rodiče vyřídí papíry.

Jak říká vedení Prahy, Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) patří k nejlepším v republice. Co ale na rekordníi časy i počty odbavení říkají ukrajinští Romové, které do centra ani nepustí? „Čekáme a doufáme, že se o nás někdo postará,“ říká asi dvanáctiletý chlapec, když dostane stokorunu na jídlo, o kterou před tím slušně poprosil. Vysvětlení, že to stačí tak na bochník chleba a kostku másla bere s nadhledem. „Lepší, než nic,“ odvětí se zdráhavým úsměvem.

„Není možné v takovéhle situaci používat dvojí metr, ale přesně to se děje. Zatímco etničtí Ukrajinci bez problémů procházejí celým procesem, Romské rodiny s dětmi bivakují na Hlavním nádraží i ve Vysočanech a politici jen hledají výmluvy, proč je jejich přijetí a pomoc pro ně složitější,“ zlobí se dobrovolnice Markéta Jáklová, která nosí zdejším dětem drobné dobroty a občas pro romské běžence něco uvaří.

Systémový rasimus

„Je to otevřený systémový rasismus, i když všichni odpovědní hlásají, že žádné rozdíly mezi uprchlíky nedělají. Proč jsou tu jen Romové? Proč se o ně nikdo nestará? Vždyť ostatním pomáháme s bydlením, se vším potřebným a jim nabídneme jen cisternu s vodou,“ stěžuje si.

Podobně situaci vnímá i Zdeněk Ryšavý. „V případě Romů se hrozně řeší, odkud z Ukrajiny přicházejí. Jako by existoval nějaký parametr, který určuje, kdy dostane rodina s dětmi strach a uteče před válkou. Jsou to dvě bomby ve vzádlenosti třiceti kilometrů, nebo blíže. To přece není možné takto brát,“ říká k současné situaci.

Reakce politiků

Poměrně vágní byly i reakce politiků na aktuální situaci. Zatímco primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) ve zmíněné reportáži ČT reagoval tím, že o krizi neví a bude situaci řešit, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) poředvedl dokonalou slovní ekvilibristiku. Mluvčí pražských hasičů, kteří zajišťují chod uprchlického centra ve Vysočanech, Martin Kavka, pak už v jiné reportáži, tentokrát na Českém rozhlasu, už mohl jen vysvětlovat, proč právě Romové nemají do centra přístup, ale mohou využít stany před vchodem do budovy.

Nejezděte, zní z vnitra

„Nejlepší by bylo, aby lidé, kteří nemají na pomoc nárok do Česka vůbec nepřijížděli,“ uvedl Rakušan pro agenturu ČTK a přidal návrh, aby se peněžité dávky pro Ukrajince změnily na naturální. Ministerstvo podle jeho slov také chystá zpřísnění pasových kontrol. Jedinou reálnou pomocí rodinám, které nyní žijí ve stanech či na chodbách Hlavního nádraží tak zůstává snaha vnitra o urychlení lustrací ze strany Maďarska, kterou ministr přislíbil. Na dotazy PrahaIN.cz v úterý ministr vnitra nereagoval. V médiích ale přislíbil řešení situace ukrajinských Romů do pátku.

Praha naproti tomu ve vyjádření primátora Hřiba krizi připouští a prostřednictvím dopisu se obrací na premiéra Petra Fialu (ODS). „Opakovaně jsem v průběhu minulých měsíců vyzýval vládu k řešení této situace, která je nad možnosti jednotlivých krajů. Azylová a migrační politika je záležitostí státu, nikoliv krajů. Na jednání s hejtmany byla v úterý prezentovaná data, která jasně ukazují překročení kapacity hlavního města a jeho nerovnoměrné zatížení oproti jiným regionům,“ řekl PrahaIN.cz primátor Zdeněk Hřib.

Podle jeho slov bez funkčního mechanismu rozložení osob, prchajících před válkou z Ukrajiny do dalších regionů hrozí, že budeme muset v Praze uzavřít krajské asistenční centrum. „Nedává smysl uprchlíky nadále registrovat v již přeplněné lokalitě. Nelze ani opomenout vliv aktuální situace na ceny bydlení v hlavním městě, což dále navyšuje životní náklady obyvatel, zvlášť v době energetické krize,“ dodal Hřib s tím, že obdobně se vyjádřil i v dopisu adresovaném předsedovi vlády.

Postaví Praha stany?

Vážnost situace a její dopady na místní obyvatele si podle jeho slov zasluhují, aby bylo jejich řešení nejvyšší vládní prioritou. Už dříve však připustil, že pokud bude krize romských uprchlíků kulminovat, je Praha připravena postavit alespoň dočasná stanová městečka.