Ukrajinka má hodinovou mzdu, o které se Čechům může jenom zdát. Ale v těch nejhorších snech

Řada Ukrajinců v České republice shání práci. Nabídky se různí. Mohou pracovat jako skladníci či pomocná síla v obchodních řetězcích, mohou pomáhat v kuchyni. PrahaIN.cz našla také řadu inzerátů vyloženě pro muže. Šlo například o práci v lesích na jihu Čech nebo na stavbách.

Hodinová mzda se ve všech případech pohybovala kolem 130-140 korun čistého. Některé společnosti dokonce nabízí výplatu záloh nebo možnost přibrat si hodinu navíc. To ale hovoříme o oficiálních inzerátech.

Naše redakce měla možnost hovořit s šedesátiletou Kateřinou z Mariupolu. Do Prahy přišla v březnu 2023 pochopitelně kvůli válce. Neměla na výběr. Podle svých slov sbalila pár věcí a odešla. Mezi jejími vrstevnicemi se totiž říkalo, že v Praze je blaze. Jak tvrdý náraz zažila, osvětlila následovně: „Začala jsem uklízet a nedostávala mzdu, hodně jsem se bála“.

Abychom vysvětlili, jak v řadě případů funguje trh práce s Ukrajinci, musíme připustit, že ne vždy se postupuje podle zákona.

Tajemná Jana

Kateřina a její další dvě spolubydlící se jednoho dubnového rána vydaly na Florenc, kde měly schůzku s dalším člověkem z Ukrajiny. Ten jim doporučil jistou paní Janu. Jedná se o ženu, která Ukrajincům zprostředkovává práci. Buďto v kuchyni nebo v úklidu.

Smlouva? Neexistuje. Přesná identita Jany? Neznámá. Výplata? Devadesát procent v hotovosti, deset procent na účet. Hodinová mzda? Osmdesát korun. A to v lepším případě.

„Dělaly jsme celé léto, uklízely. Plat nám nedala. Až v říjnu,“ přiblížila paní Kateřina. V jejím případě jsme se setkali přesně s tím, co už mnohokrát v minulosti. Ukrajinky, které jsou vyloženě psychicky na zhroucení a mají pár korun, se přesto bojí hovořit a konkretizovat.

V tomto případě nám Kateřina dlouho odmítala poskytnout číslo i na zmíněnou paní Janu. Tu jsme sice několikrát oslovili, ale nereagovala. Ani nám, ani Ukrajinkám, které na ni opět na Florenci čekaly na konci listopadu, protože potřebovaly výplatu. „Čekala jsem na ni tři hodiny v zimě. Nepřišla. Nebrala telefon, ale musela jsem už potom do práce,“ svěřila se paní Kateřina.

Kolik hodin musíme pracovat? Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podle § 79 zákoníku práce však mohou mít zaměstnanci stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém nebo vícesměnném pracovním režimu činí 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat také kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Zdroj: MSPV

 

Chceme pracovat

Že kývla na velmi nízkou hodinovou mzdu, jí přesto nevadí. „Mám věk, šedesát pryč, mně nikde nechtějí,“ dodala bez známky emocí.

V tomto případě má pravdu, horní věková hranice v některých oficiálních inzerátech totiž končí číslovkou 55, tedy ročníkem 1968. Starší mají smůlu.

Doplňme, že s účinností od 1. ledna 2023 se základní sazba minimální mzdy zvýšila o 1.100 korun za měsíc na 17.300 korun. Jde o navýšení o 7,40 korun za hodinu na 103,80 korun. Údaje redakci poskytl resort práce a sociálních věcí.

A co dál s Ukrajinkou Kateřinou a dalšími? „My budeme dál pracovat, třeba dvanáct hodin, jen chceme, aby peníze byly včas,“ uzavřela.