Umí Praha pracovat s daty? V krizi reaguje rychle, málokdo to ale ví

03. 04. 202214:03

foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Praha se v rámci hodnocení metropolí nachází až na 78. místě prestižního žebříčku

Solární lavičky jsou minulost, chytré město znamená umět pracovat s daty. Matej Šandor a Štefan Borovský z městské společnosti Operátor ICT mluvili pro PrahaIN.cz o tom, proč inovativní pražské projekty chtějí i v Liberci, proč jsme se propadli v žebříčku smart city a co dále s chytrými technologiemi v postcovidové době.

Nedávno proběhla tiskem zpráva, kterou se Praha moc nechlubila: za posledních několik let si metropole výrazně pohoršila v žebříčku Smart Cities – letos je na 87. místě, vloni byla 44., rok předtím dokonce 19. Pražany sice téma smart city moc netrápí, podle průzkumu agentury STEM je až na 16. místě seznamu problémů (vede pochopitelně doprava).

Otázkou je, zdali už nevnímáme chytré technologie jako standard, který není potřeba řešit.
Je to sice jen průzkum veřejného mínění, není to detailní analýza, přesto zpráva proběhla médii a politická opozice ji docela aktivně přetřásala jak v tisku, tak na sociálních sítích. Hlavním partnerem magistrátu v oblasti smart city je společnost Operátor ICT, proto jsme se logicky zašli zeptat přímo ke zdroji.

Důraz na bydlení a dopravu

Místopředseda představenstva Matej Šandor objasňuje situaci: „Vliv na výsledek měla především metodologie a skladba otázek. Průzkumu se zúčastnilo pouze 120 dotazovaných, což není příliš signifikantní sociologický vzorek. Velký důraz byl kladen na téma bydlení a dopravní situace, přičemž zejména otázka dostupnosti bydlení v Praze stála za uvedeným posunem. Obě ta témata jsou z pohledu smart city konceptu a projektů, které děláme, velmi málo ovlivnitelná.“

To je pravda – všichni víme, jak v Praze narostly ceny za bydlení, jak v evropských i světových žebříčcích jdeme nahoru s cenami nemovitostí i pronájmů… A co se dopravy týče, ta je v Praze dlouhodobě označována jako problém číslo 1.

Smart city není solární lavička, u které se fotí politici

„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby tento průzkum dopadl pro Prahu v oblasti chytrých měst lépe, ale těch žebříčků je celá řada. Například v Cities in Motion Index jsme si meziročně polepšili o devět příček, tak je vždycky potřeba to brát spíše orientačně,“ říká Matej Šandor.

„A namísto žebříčků se soustředit na to, co jsme skutečně schopní ovlivnit. Například v oblasti inovací řešíme desítky projektů, které se oproti minulosti významně posunuly. Už nám nejde o nákup nablýskaných technologických hraček, ale o reálné využívání dat a algoritmů pro řízení města, nebo o způsoby, jak využít software pro úspory nákladů a tak dále. V rámci naší projektové kanceláře Smart Prague jde třeba o energetické projekty, kde pro město řešíme efektivní nakládání s energiemi a udržitelný přístup. Tyto projekty možná nejsou tolik vidět, ale zato mají daleko hmatatelnější dopad na chod města, než neustále přetřásané chytré lavičky.“

Je to pravda – pokud uděláte technologické úpravy v městských budovách a ušetříte tím energii, tak to není zrovna sexy prvek, u kterého by se chtělo fotit moc politiků.

Lítačka – chytrá jízdenka, nebo univerzální karta?

Lítačka byla plánována jako univerzální nástroj na mobilitu jako komplexní službu – mělo se dát půjčit elektroauto nebo zaplatit za parkování. Zatím se ovšem podařilo pouze vytvořit aplikaci Lítačka, kterou máme v mobilu, takže nemusíme nosit plastovou kartičku. Jinak zůstalo vše při starém. „Nákup a nahrávání kuponů do aplikace byl důležitý milník, na který navázaly další důležité úpravy,“ upřesňuje Štefan Borovský, vedoucí odboru aplikací a dopravních systémů OICT.

„Nedávno jsme v aplikaci navíc spustili zastropování cen, takzvaný capping jízdenek – když si během jednoho dne nakoupíte jednorázové jízdenky za cenu, která bude celkově stejná nebo vyšší, než stojí celodenní jízdenka, tak vám aplikace automaticky nabídne jízdenku, na kterou jezdíte až do 1:30 následujícího dne zdarma. Dále také pokračujeme v pilotním projektu, kde mají uživatelé Lítačky sdílená kola od firem Rekola a Nextbike 4x denně na 15 minut zdarma. Vyvíjíme také službu plateb za parkování na zónách placeného stání.“

Praha za posledních 10 let platí peníze za to, že jí soukromá firma MPLA zajišťuje platby za parkování na zónách placeného stání. „Loni jsme se dohodli s TSK, že budeme tyto platby za parkování dělat a zaintegrujeme to do Lítačky, která má teď už mimo jiné více než milion stažení,“ uvádí dále Štefan Borovský.

Zahájení pilotního provozu je plánováno na letošní duben. Tak doufejme, že i uživatelsky bude mít nová funkce Lítačky lepší rozhraní, než aplikace od MPLA, které se dá „aplikace“ říkat jen se sebezapřením a velkou nadsázkou. Co se intermodální navigace týče: pracuje se na tom. „Už tento rok by se měla spouštět v Praze a Středočeském kraji,“ dodává Matej Šandor. „V PID Lítačce si budete moci nakombinovat osobní auto, MHD a na poslední míli třeba kolo, koloběžku nebo jiný druh dopravy.“

Liberecká Idolka

Aby nezůstalo jen u slov: Operátor ICT spustil první ne-pražskou aktivitu. Digitalizace systému výběru jízdného v Integrované dopravě Libereckého kraje se jmenuje poeticky IDOLKA. „Spustili jsme pilotní provoz, kdy sbíráme zpětnou vazbu od cestujících, ať víme, jak aplikaci vylepšit,“ říká Štefan Borovský. „Za první týden si mobilní aplikaci Idolka stáhlo přes 2 000 uživatelů, prodaly se tisíce jízdenek. V nejbližší fázi se chystáme vylepšit aplikaci o další funkcionality, jako jsou informace o sdílené mobilitě na mapě, informace o parkovacích zónách, v dalších fázích pak spustíme podporu aplikace i pro dlouhodobé jízdné a nebude tedy nutné již vůbec vlastnit fyzickou kartu. Bude vám totiž stačit jen mobilní telefon.“ No a po spuštění nového e-shopu bude možno se prokazovat v MHD také třeba In Kartou, Lítačkou nebo klasickou VISA či Mastercard kartou.

„Samozřejmě je v našem zájmu získané know-how šířit dále. Již probíhají jednání v Jihočeském kraji, historicky probíhala jednání i v Ústeckém a Pardubickém kraji, takže uvidíme, jakým způsobem se bude systém dál rozšiřovat,“ dodává Štefan Borovský.

Rychlé reakce a otevřenost

Samozřejmě i přes snahu některé projekty váznou a z pohledu občana trvá dlouho, než dojde k realizaci. Ale i tak myslím, že hlavní výhodou této městské firmy je schopnost rychle reagovat na krizové situace, a to díky dobře zvládnutým technologiím a digitálním procesům. Přesvědčil jsem se o tom jednak při pandemii covidu, kdy odborníci z OICT dali velmi rychle dohromady již zmiňovaný web o vývoji pandemie a o očkovacích místech v Česku, jednak teď, při válce na Ukrajině, kdy mapují počty příchozích, a to prostřednictvím datové platformy Golemio.

Ty informace se dají získat i jinde, ale zde jsou přehledně zpracované, můžete si je filtrovat podle různých kritérií a nemusíte otevírat každý dokument zvlášť. To je cenným pomocníkem nejen pro vedení města, ale i pro novináře a veřejnost. Škoda jen, že o tom mnoho lidí neví.

„V dnešní době je naprosto zásadní mít kvalitní informace z ověřených zdrojů, a tak se snažíme dávat k dispozici co nejvíce datových sad. Otevřenost a transparentnost je základním principem naší společnosti, a tak se ji snažíme podporovat na všech úrovních. Na portálu Golemio například zveřejňujeme i detailní přehled o zakázkách magistrátu a více než 250 jeho organizací od drobných objednávek po miliardové soutěže,“ vysvětluje Matej Šandor.

Dát o sobě víc vědět

Běžný Pražan při slově Operátor ICT nejspíše začne přemýšlet, jestli mu nebudou nabízet nějaký výhodný tarif, nebo si otevře Google – přitom Praha má spoustu drobných inovativních aktivit, o kterých lidé nevědí – viz například projekt ohřevu vody na Šutce. Pesimista by lomil rukama, že se o tom téměř neví, optimista by oponoval, že se vlastně už chytré technologie staly normou do té míry, že už to nikoho nepřekvapí.

„Optimista ví, že spousta projektů se už bere automaticky. Praha jako město už bere například otázku udržitelnosti naprosto standardně jako součást projektů, bavíme se o elektromobilitě, energeticky nenáročných budovách a nikoho ani nenapadne, že by to mělo být něco zvláštního,“ říká Matej Šandor.

„Pesimista by mohl říct, že je chybou, když město nedokáže svým občanům všechny tyto věci „prodat", aby měli pocit, že žijí v chytré metropoli, ve které se dobře bydlí. My ty projekty dělat umíme – a musíme se také naučit, jak to lépe sdělit lidem. Ale to zvládneme.“