Unikát: Zájem o dětské kroužky v Praze roste, všude jinde klesá

V Brně poklesl zájem o mimoškolní aktivity dětí o čtvrtinu, v hlavním městě vzrostl o téměř 14 procent.

I když se rodiče musejí potýkat s nebývale velikými náklady nejen na zájmové kroužky školou povinných dětí, ale také třeba na jídlo ve školních jídelnách, vypadá to, že Pražané se rozhodli svým dětem i přes nepříznivou situaci dopřát alespoň zdání normálního světa, kde je všechno v pořádku.

Podle průzkumu skupiny Kroužky, která organizuje zájmové a vzdělávací a volnočasové aktivity pro děti v základních a mateřských školách nejen v metropoli, celkový zájem o kroužky a mimoškolní aktivity klesl meziročně o dvě procenta, rozdíly v regionech jsou ovšem markantní. Zatímco například v Brně a Královéhradeckém kraji klesl počet dětí přihlášených na kroužky o 25 procent, v Praze naopak vzrostl téměř o 14 procent.

I přes inflaci, rostoucí ceny energií a válku na Ukrajině tedy rodiče stále kladou děti na první místo – pohyb i zájmové aktivity jsou pro vývoj dětí naprosto zásadní, a je jasné, že po dvouletém covidovém období se rodiče další izolaci dětí brání, seč můžou – naopak jim chtějí vynahradit, co v lockdownech zameškali.

„Zřejmě má také ještě velká část rodičů v neblahé paměti období pandemie, kdy děti nemohly po určitou část roku chodit prakticky nikam, takže se jim to nyní pochopitelně snaží vynahradit a dohnat tento ztracený čas,“ říká Jakub Reindl, ředitel skupiny Kroužky.

Rumunsko i Ústí

Svou roli samozřejmě sehrává i makroekonomická situace. Praha patří mezi nejbohatší regiony v Česku vůbec, v celoevropském srovnání se umístila na 3. místě a předběhla i Brusel, Paříž nebo Hamburk, zatímco například Ústecký kraj je na tom hůř než Rumunsko.

„Zejména v regionech je vidět, že klesá počet dětí, které docházejí na dva a více kroužků, což pravděpodobně způsobuje složitá ekonomická situace,“ dodává Jakub Reindl.

A předtucha nepříliš vábné budoucnosti ovlivňuje i témata kroužků, na které se děti hlásí: 34 procent z nich má zájem o mimoškolní výuku angličtiny, 10 procent o vědecké kroužky (návaznost na školní předměty se zde sama nabízí). Devět procent u keramiky a 4 procenta u bojových sportů by zase mohly svědčit o přípravě na pochmurnou budoucnost, a pouze jedno procentu se zájmem o taneční kroužky je jasným signálem: rodiče ve spolupráci s dětmi preferují účelnost před pouhou zábavou.

Priority jsou tedy nastaveny správně. Tak tedy doufejme, že v tomto žebříčku budou děti vždy před alkoholem, který si Češi také nechtějí odpustit.