V mateřské školce se bavili brutální verzí hry Cukr, káva, limonáda

Děti v mateřských školách si dle slov jedné z učitelek oblíbily hru inspirovanou seriálem Squid Game, Hra na oliheň. Jde o korejský počin, ve kterém, velmi zjednodušeně řečeno, hrají dospělí dětské hry. Ti, kteří neuspějí, jsou bez lítosti zastřeleni. Školková Hra na oliheň se principem podobá oblíbené Cukr, káva, limonáda, ovšem v této verzi se děti navzájem střílejí. „Každý den musíme dětem vysvětlovat, že to opravdu není v pořádku,“ svěřila se redakci učitelka.

Redakce PrahaIN.cz měla možnost hovořit s jednou z učitelek z mateřské školy. Jméno ani školku, na které působí, si nepřála veřejně prozradit. Rozpovídala se o nejnovějším trendu mezi dětmi, který ji i její kolegyně trápí. Je jím hra inspirovaná seriálem Hra na oliheň, kterou prý mají děti velice rády. Figurují v ní však zbraně a surové zabíjení, což učitelka považuje za minimálně neadekvátní.

„Řešíme to s kolegyněmi vlastně skoro každý den. Děti po sobě v rámci té hry střílejí a zabíjejí se. Každý den jim musíme vysvětlovat, že to opravdu není v pořádku. Poprvé jsem si myslela, že si hezky hrají Cukr, káva, limonáda, jako znám ze svých mladých let, ale ejhle, najednou jeden chlapeček vytáhl z kapsy atrapu pistole a začal střílet do těch, kdo se pohybovali,“ svěřila se redakci učitelka.

Brutálnější verze oblíbené hry

Pak nám popsala, jak celá hra probíhá. Jde prý skutečně o jaksi brutálnější verzi hry Cukr, káva, limonáda. Děti se seřadí na startovní čáře, ke které stojí jeden hráč zády a odříkává naučené říkadlo, dříve to bylo „cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum“, dnes prý letí „zelená a taky červená“, v té době mají ostatní za úkol se k němu dostat co nejblíže. Jakmile říkadlo skončí, hráč se otočí a nekompromisně označí všechny, u kterých postřehne sebemenší pohyb. Označení byli v původní verzi zkrátka vyloučeni ze hry, v té moderní je čeká kulka rovnou do hlavy, díkybohu většinou předstíraná, v horší variantě se střílí z kuličkové pistole. Děti prý navíc hru často hrají natolik věrně, že „mrtví“ hráči zůstávají na místě, kde byli zastřeleni, a ostatní nezřídka běhají přímo přes ně.

„Chlapečka, který s hrou přišel jako první, jsem se ptala, kde na to přišel. Řekl, že to hráli doma s rodiči a se sourozenci, že prý je to super zábava,“ pokračovala učitelka z mateřské školky. Jeho nadšení prý brzy převzaly i ostatní děti a hra se velice rychle stala jednou z nejoblíbenějších: „Některé děti ze začátku nevěděly, o čem ta hra přesně je a co má to střílení znamenat. Ale ostatní je brzo ponaučily, teď už znají Squid Game asi všechny. Některé se dokonce chlubily, že ten seriál viděly. To mi přijde naprosto šílené!“

Rodiče problém zlehčují

To, že si rodiče doma s dětmi hrají, přitom považuje za skvělé a důležité. Nemá prý problém ani s tím, aby děti hrály podobnou hru, dokud však neznají její význam a předlohu. „Jsou rodiče, kteří nechají děti koukat na všechno možné. Když ne přímo na ten seriál, tak třeba na youtubery, kteří ho propagují, případně na jiné seriály, filmy nebo hry. Ale děti to téma často nedokážou pobrat. V poslední době pozoruji, že násilí se mnohem více objevuje v jejich příbězích nebo obrázcích,“ nechala se dále slyšet učitelka a připomněla, že se bavíme o dětech ve věku 4 až 6 let.

O tématu se prý pokoušela mluvit i s rodiči. Ovšem ne u všech padla její slova na úrodnou půdu. „Někteří mi řekli, že oni si jako malí taky hráli na vojáky a taky po sobě stříleli. Že jim na té hře nepřijde nic zvláštního, a že přeháním,“ uzavřela.

Redakce se pokusila získat na celou věc také názor odborníka. Oslovili jsme proto hned několik dětských psychologů. Většina nás ale odmítla se slovy, že mají příliš práce a nemají čas na naše dotazy odpovídat. Od dvou jsme se velice krátce dozvěděli pouze to, že sledování násilných filmů a seriálů může u dětí, zejména těch, které jsou emocionálně citlivější, zvyšovat úroveň agrese nebo impulzivního chování. Platí to prý jak pro hry, tak i pro reálný život. Zda se může do psychiky dítěte propsat hra inspirovaná seriálem Hra na oliheň, je prý spekulativní. Jistý dopad by prý ale mít mohla.