foto: Markéta Vančová / PrahaIN (stejně jako ostatní snímky v článku)/Pohled ze Smíchovské náplavky
ROZHOVOR, FOTO Pokud mají meteorologové pravdu, pak tento víkend, 13. a 14. listopadu, nebude příliš slunečný. V sobotu má být zataženo, teploty vystoupají maximálně na osm stupňů, v neděli by ale mělo mezi desátou a třetí odpoledne vykouknout sluníčko. Zimní bunda bude ale nezbytná, neboť rtuť teploměru nevystoupá výše než pod desítku. Přesto je to ideální čas pro Pražany rozloučit se pro letošek s jedním z nejoblíbenějších míst v centru, s pražskými náplavkami.
Nejprve je třeba pochválit Magistrát hl. m. Prahy, že se pustil do jejich rozsáhlých oprav a zkulturnění. Stálo to sice, dle informací z Praha.eu, 174 milionů korun, ale každá ta kačka se vyplatila. A to na obou březích. Ještě, než se budeme věnovat povídání s pražským ´expertem´ na náplavky, PhDr. Janem Jungmannem (napsal o nich knížku, takže s kým jiným bychom měli udělat interview, že), pojďme si říci, jak to bylo s tou rekonstrukcí. V říjnu 2019 byly slavnostně otevřeny zrekonstruované kobky náplavek Rašínova i Hořejšího nábřeží. Celkově bylo rekonstruováno na obou nábřežích dvacet kobek, z toho jsou tři toalety, tři galerie, dvě dílny, tři ateliéry, v jedné je pobočka Městské knihovny, ve zbytku pak kavárny. Vizuálně a výtvarně je nejviditelnější doplnění obloukové klenby kobek o velká kruhová okna, která fungují jako otáčivé pivotové dveře.
Na Smíchovskou náplavku se můžete dostat z pravého břehu přívozem, který v létě funguje jako kyvadlová doprava, od 1. listopadu pak má ještě zastávku na Císařské louce
Nádherný výhled na Vyšehrad
Pokud chcete hezčí výhled, ponechte stranou ta atraktivní ´oka´ na pravém břehu a zvolte raději Smíchovskou náplavku, stejně jako jsme to udělali minulý víkend my. Místo na levém břehu Vltavy nedaleko ulice Hořejší nábřeží, mezi Železničním a Palackého mostem, bývá často dějištěm nejrůznějších společenských nebo sportovních akcí. S podzimem už je zde ale klid a vychutnat si svou kávu nebo sklenku prosecca v klidu, zabaleni do deky (kavárny poskytují i pokrývky, některé mají dokonce ohřívače), se dá označit za synonymum pohody a krásy – samotní Pražané si často neuvědomují, jaké mají štěstí, že žijí v jednom z nejhezčích historických měst Evropy… A ze Smíchovské náplavky pozorujete dominantu Vyšehradu i unikátní Železniční most, po němž již opět jezdí vlaky.
Vyšehradské věže skrze bublinky prosecca...
Jak se sem dostat?
Samozřejmě je to pár minut od stanice metra Anděl. Pravobřežní romantici mohou přijet přívozem, který od 1. listopadu křižuje trasu Císařská louka – Výtoň – Náplavka Smíchov a stojí přijatelných 20 Kč. My jsme ale narazili na ještě romantičtější cestu. Zatímco jsme seděli u skleničky a hřáli se v posledních paprscích slunce, k náplavce přirazila menší motorová loď. Z ní vystoupila krásná slečna s dlouhými blond vlasy, v lodičkách a nóbl outfitu, loď přivázala a pozdravila se s kamarádkou, která tam na ní čekala. Za chvíli již obě slečny spokojeně popíjeli kafe na pontonu, který patří k jedné z kaváren v kobce… Jejich foto jsme nepořídili, nebudeme je přeci rušit při sobotním klidném randeti, ale ponton i loď máme.
Lze využít i individuální dopravu po vodě
Hořejší nábřeží je charakteristické svým nezaměnitelným výhledem na historickou dominantu Vyšehrad a Železniční most. Výrazným prvkem nábřeží je Botel Admirál, horní úroveň nábřeží tvoří městská zeleň společně s oploceným dětským hřištěm.
Děvčata už si lebedí na pontonu (na snímku vlevo)
Historie Smíchovské náplavky je bohatá
Výstavba Hořejšího nábřeží s pobřežní komunikací probíhala v úseku mezi Jiráskovým a Palackého mostem po roce 1903. Navazující úsek se širokou náplavkou směrem k železničnímu mostu byl dokončen až ve dvacátých letech 20. století. Již předtím se na smíchovském pobřeží nacházely populární říční lázně a dřevěná divadelní aréna, zbořená v roce 1938. Náplavka sloužila také pískařům, kteří na pramicích těžili ze dna řeky písek a rozváželi jej po městě v povozech. Původní podoba kobek se začala formovat v 19. století. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali pana doktora Jana Jungmanna, který pracuje v Muzeu hlavního města Prahy.
Jan Jungmann: Vynechal bych ty letní pouťové atrakce, plastové bubliny a podobně
Můžete, prosím, říci něco k nedávné historii Smíchovské náplavky?
Ještě v první polovině minulého století se na náplavce odehrával pestrý život. Přistávaly zde například pontony pískařů, kteří těžili písek ze dna řeky, plavili se zde koně apod. V zimě tu ledaři těžili led, který se rozvážel např. do pivovarů a hostinců. Pobřeží využívali také rybáři, v létě se sem chodili koupat Smíchovští i Pražané, kterým byla k dispozici plovárna u Palackého mostu. Počátkem minulého století na náplavce sídlily český Yacht Klub i veslařský klub Blesk. Rovněž se zde odehrávalo tzv. zauhlování parníků: z nádraží Buštěhradské dráhy na Smíchově přijížděly povozy s uhlím, které se pomocí nůší ručně přesypávalo do uhelných bunkrů na parnících. U kus dál výše proti proudu se v 90. létech 19. století usadily dílny a loděnice Pražské paroplavební společnosti, které tu vydržely až do roku 1999! Současná nábřežní zeď s podbřežím byla postavena až ve 20. letech 20. století. Za povšimnutí stojí nádherné zábradlí v kubistickém slohu. Na jižním konci je nábřeží nedostavěno – končí v místech, kde byly dílny Pražské paroplavební společnosti.
Smíchovská náplavka se zapsala do historie pražské lodní dopravy mj. tím, že zde byl dostavěn první parník Pražské paroplavební společnosti – ´Praha´ z roku 1866.
Zajímavé je, že Smíchovská náplavka původně pařila ke katastru Nového Města. Až v roce 1891, když bylo postaveno slavné dřevěné divadlo Aréna, došlo ke změně a toto území bylo administrativně připojeno k Smíchovu.
Co tam bylo za první republiky, co po válce, jak s nimi zatočil komunismus?
Po II. světové válce vymizeli pískaři a ledaři. Po dokončení Slapské přehrady v roce 1955 přestala Vltava zamrzat, ustala rovněž odprava dřevěnými nákladními čluny (´šífy´) a nedaleký vorový přístav (´Háfn´ se mu říkalo) v roce 1948 osiřel. V roce 1971 byl u náplavky zakotven Botel Admirál, postavený v Českých loděnicích.
K čemu sloužily původně ty kobky?
Přiznám se, že přesně nevím. Na protějším nábřeží to byla původně tzv. čapadla – průchody k řece, u kterých se ´čapaly´ a rozebíraly připlavené vory. Vzhledem k tomu, že nábřeží na smíchovské náplavce bylo postaveno až v době, kdy byly již vory většinou soustředěny ve vorovém přístavu (ten byl postaven 1899-1903), jednalo se zřejmě o nějaká skladiště apod. Ale je to jenom dohad.
Jak Vy sám jste nyní stavem náplavek, jako znalec a historik, spokojený? Líbí se Vám?
Podle mého názoru trpí náplavky stejným problémem, jako celé pražské historické jádro, tj. přemírou turismu a komerce. Nelíbí se mi různé ´atrakce´ jako nafukovací čluny, ve kterých je možno grilovat, chůze po vodě v plastových ´bublinách´ a podobně. Myslím si, že tyto komerční aktivity pouťového stylu nepatří do jedinečného historického města, které je na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Smíchovská náplavka není ale tak zničená, jako protější pod Rašínovým nábřežím, kde pro samé zakotvené hospody málem nevidíte řeku.
|
Kobky na Smíchovské náplavce jsou očíslované, zde je jejich přehled
Na Smíchovské náplavce je opraveno 11 kobek (v osmi sídlí různé kavárny a bary, v jedné jsou záchody, v jedné knihovna a v další je komunitní kobka).
Kreativní dílna a bar s výhledem na řeku. Autentické kurzy, kreativní workshopy a netradiční eventy. U nás můžete zkusit to, co jste nikdy nedělali.
Vinný bar na smíchovské náplavce s ambici stát se nejlepším v Praze :). 120+ druhů vín, domácí tapas, řemeslný pivovar Lobeč, velký výběr ginu, kulturní program, výstavy, přednášky a rozhovory, akustická hudební produkce (basking), gourmet akce napříč světovou kuchyní, párování s vínem, ochutnávky a sommelier kurzy, láska a pochopení, Haribo medvídci, Geo fishing s naším magnetem, možnost projížďky na spřáteleném motorovém člunu, občasná duha a večerní červánky, kouzelné sezení i vevnitř a 3 nejhezčí milovníci vína na jednom místě.
- 9. 9íTKA - zážitkový bar s galerií
9íTKA Vám celoročně nabízí příjemné posezení se skvělými drinky, galerii a prostor pro společenské a kulturní akce
Vyrobíte, opravíte, vyměníte, vypijete, VÍTEJTE V DÍLNĚ. Koncept share & repair café opět na scéně.
- 11. WC
- 12. Meeting point, hospoda a zázemí pro život na náplavce.
- 13. a 14. HOAX PUB
Zašívárna pro kreativce, ale i místo pro obchodní schůzky. Bar s venkovní zahrádkou s výhledem na Vyšehrad i Vltavu včetně zvědavého hejna labutí. Kobka číslo 13/14 na správné straně náplavky. Na té Smíchovské.
- 15. Cocktail and coffee - designový prostor na břehu Vltavy, ideální pro pořádání oslav, koncertů a výstav.
- 16. DOK 16 – Sousedská dílna knihovny; Městská knihovna v Praze otevřela svou unikátní pobočku se stroji a literaturou pro kutily.
- 17. Komunitní kobka; prostor pro vaše neziskové, sousedské a rodinné akce.
|
Co je busking a kde se může provozovat na náplavkách
Busking je hudební, divadelní nebo artistická produkce provozovaná na veřejně přístupných místech spojená s cílem získat peněžní příspěvek od kolemjdoucích. S cílem oživit, doplnit a představit nové a zajímavé umění v programu Pražských náplavek vybrala městská firma Trade Center, která se o náplavky stará komplet, čtyři místa, na kterých je možné busking po schválení žádosti a po splnění všech podmínek vyhlášky zdarma provozovat. Busking je povolen od 14:00 do 20:00. Na levém břehu je možné vystupovat pouze v lichých hodinách a na pravém v hodinách sudých. Vystupující umělec může zabírat maximální plochu 1,5m2. Pokud vystupuje skupina umělců, maximální povolená plocha je 6m2. Na Smíchovské náplavce jsou k dispozici dvě místa - na jihu vpředu a na severu vzadu.
|