„V Německu na charitu, u nás do koše,“ upozorňuje ředitelka Potravinové banky

13. 04. 202418:19
„V Německu na charitu, u nás do koše,“ upozorňuje ředitelka Potravinové banky
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Ředitelka Potravinové banky pro Prahu a střední Čechy Věra Doušová.

ROZHOVOR: Věra Doušová před pár dny slavnostně otevírala novou výdejnu Potravinové banky Praha a Středočeský kraj. Jde už o pátou výdejnu na území hlavního města. Lidé v nouzi si zde mohou přijít pro potraviny jednou týdně, a to ve středu vždy od 9 do 12 hodin.

Věra Doušová je ředitelkou Potravinové banky Praha a Středočeský kraj. V této souvislosti jsme ženu, která stojí za pomocí mnoha potřebným rodinám, požádali o rozhovor.

Je dnes problém zaplnit potravinové banky výrobky?

Ne úplně. Čerstvého zboží máme dostatek, například pečiva, ovoce nebo zeleniny. Ovoce a zeleniny máme dokonce někdy i tolik, že nevíme, jak to uskladnit či zakonzervovat, aby se to nezkazilo. Tyto potraviny svážíme totiž každý den z obchodních řetězců.

Takže můžete být ve vaší potravinové bance spokojeni?

Daleko horší je to s trvanlivými potravinami. Těch máme neustále nedostatek. Tady vidím velký rozdíl například ve srovnání se sousedním Německem. U nás nemají výrobci povinnost darovat nám to, co se třeba při výrobě úplně nepovedlo. U nás je pořád pro výrobce výhodnější tyto várky znehodnotit a zlikvidovat, než nám je darovat. A proto potravinová banka jezdí pro trvanlivé potraviny často do Německa. Oni jich mají dostatek a tak se o ně rádi podělí. Němečtí výrobci mají totiž povinnost to, co se nepovedlo či ne úplně ideálně zadařilo předávat právě potravinovým bankám.

Jak mám rozumět termínu, co se úplně ideálně nepovedlo?

Jsou to maličkosti, které kvalitu výrobků nesnižují. Uvedu to na příkladu masových konzervovaných směsí. Složení výrobku na etiketě proklamuje 70 procent masa, výstupní kontrola však zjistí, že množství masa je jen 65 procent a německý zákon přikazuje, že se tato „nepovedená“ šarže nesmí dostat do tamního obchodu. Výrobní závod potom podle německého zákona je povinen tyto výrobky předat tamní potravinové bance. Dalším příkladem je pak nedostatečná gramáž. Týž výrobek sice může mít na etiketě proklamovaných 70 procent masa, ale nedosahuje v konzervě uváděného množství jednoho kilogramu, ale pouze 900 gramů. I to je důvod, proč se tento výrobek musí dostat do německé potravinové banky. A v Německu je takových výrobků tolik, že německé potravinové banky mají přetlak a nabízejí tyto výrobky nám. A my tam pro ně rádi jezdíme.

Ve srovnání s Německem tedy dost plýtváme potravinami. Není na místě, aby došlo k legislativní změně?

Byla bych moc ráda. Zatím podle zákona toto platí pouze pro obchodní řetězce. Zákon říká, že to, co je neprodejné, ale konzumovatelné a v pořádku, tak musí obchodní řetězce předat potravinovým bankám. To ovšem neplatí pro výrobce. A my neustále tlačíme na články v legislativě, aby podobný zákon jako je v Německu, spatřil světlo světa i u nás. Když si to uvědomíme, tak jeho zavedení by mělo dalekosáhlý pozitivní dopad pro lidi v nouzi, ale i pro životní prostředí, a vůbec pro celou společnost. Zatím však čeští výrobci tyto „nepovedené“ výrobky raději likvidují a ničí.

Roste počet lidí, kteří se obracejí na potravinové banky?

Roste. Roste ale zvolna. Nejsou to žádné skokové nárůsty. Ty jsme zažili dva. První přišel v době covidu, a to byl opravdu neuvěřitelný skok, ale trval jen dva měsíce. Ti lidé, co tehdy přišli naráz o práci, byli většinou ze zodpovědné skupiny lidí, která si našla během měsíce či dvou další novou práci. Takže ten obrovský nárůst zájemců netrval příliš dlouho.

A nechte mě hádat. Druhá vlna nárůstu zájmu o výrobky z potravinové banky nastala s napadením Ukrajiny Ruskem?

Ano. Tehdy šlo hlavně o uprchlice s dětmi, které se na nás začaly obracet s žádostí o potravinovou pomoc. Ale i tady během dvou tří měsíců došlo k poklesu zájmu a situace se stabilizovala.

A teď na druhou stranu barikády. Jak můžu pomoci potravinové bance s dary?

Jsou tři druhy pomoci. První pomoc je dobrovolnická. Chodí nám pomáhat lidé z firem i škol a jde o skládání potravin do tašek, které pak předáváme žadatelům o pomoc. Druhým typem pomoci je pak nákup trvanlivých potravin nebo drogérie, a to hlavně dětské. Trpíme například nedostatkem jednorázových plen nebo hygienických ubrousků. A třetím druhem pomoci je pochopitelně finanční dar. Na našich webových stránkách www.potravinovabankapraha.cz máme uvedený transparentní bankovní účet. A tam je možné přispět jakoukoliv částkou.

Kolik je v České republice potravinových bank?

Patnáct. V každém kraji je jedna a pak ještě vlastní Federace, která je jakýmsi zastřešujícím nadnárodním administrativním útvarem. Federace jednotlivé oblastní neziskové potravinové banky zaštiťuje ve vztahu k zahraničí.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných