Byli jsme u toho: Rusové pomáhají s integrací ukrajinských dětí

29. 03. 202221:35

foto: Misha Veselý, PrahaIN.cz/Neformální konference k vzdělávacímu plánu MAP.

Spousta ukrajinských uprchlíků, kteří mají být integrováni do českého vzdělávacího systému, nemá ani základy latinky. Ruské děti jim proto pomáhají a tlumočí. Ředitelka jedné ze škol v šesté městské části uvedla, že i přes velké obavy, nedošlo ani k jednomu případu šikany. Ukrajinci jsou prý naopak kolektivem přijímáni velice dobře. Do škol přichází čím dál více těchto dětí a Praha 6 proto vytváří novou formu svého vzdělávacího plánu MAP.

K dnešnímu dni je v Praze 6 evidováno 204 uprchlíků ve věku do 3 let, 239 od 3 do 6 let a 913 dětí od 6 do 15 let. Na běžnou třídu v základní škole ale vychází zhruba 2-6 dětí, které potřebují speciální přístup. Proto lze integrovat maximálně 3 ukrajinské děti do každé z nich. Pouze Základní škola Marjánka z Prahy 6 je na práci s cizinci zaměřena. Na této škole jsou speciální pedagogové a logopedi. Ostatní žáci jsou rovněž na přítomnost studentů s odlišným mateřským jazykem zvyklé. V hlavním městě jsou takto uzpůsobené celkem tři školy. Ostatní vyšší integraci studentů nezvládnou.

Anna Niklová, ředitelka školy Marjánka, na úterní tiskové konferenci dlouze promluvila o tom, jak si děti ve školách zvykají. Dle jejích slov jsou v ovládání českého jazyka velké rozdíly. Cílem je nyní naučit je do konce června základy češtiny, aby mohly od září nastoupit do běžných ročníků.

Výuka našeho jazyka pro cizince probíhá dvě hodiny denně, další předměty pak tráví s ostatními dětmi. Nevyužívají se zde tlumočníci, pracuje se výhradně v českém jazyce. O to je ale výuka náročnější. Dle informací od Anny Niklové na tom navíc nejsou děti z Ukrajiny psychicky dobře. Škola jim ale poskytuje jistotu, klid a díky aktivním činnostem také jisté odbourávání stresu. Vzdělávat se je pro ně snazší především formou her, kdy se nejvíce uvolní. „Vidíme můstek mezi problematickým obsahem a dětmi v těch hrách,“ uvedla Niklová.

Do škol se Ukrajinci nevejdou

V současné době je na škole asi 40 zahraničních dětí. Radní Marie Kubíková (ODS) vysvětlila, že nyní je potřeba projít zápisy do prvních tříd. Pro ty jsou volné kapacity určeny. Dokud nebudou nabráni prvňáčci, není možné naplňovat dále místa ukrajinskými dětmi. Kdyby nezbývalo místo pro ty české, vedlo by to k negativním reakcím Pražanů. V současné chvíli školy nechtějí dopustit pokles kvality výuky, proto se snaží nyní organizovat detašovaná pracoviště pro uprchlíky.

Současným cílem je přesvědčit vládu, že je nutné snížit byrokratickou zátěž k povolování staveb, protože jinak nebude možné postavit modulové stavby nebo stávající rekolaudovat pro školské účely.

Praha 6 nyní aktivně usiluje o získání školy v Bubenči. Ta je nyní ve vlastnictví Ruské federace a léta se nepoužívá. Školu by mohly navštěvovat nejen ukrajinské děti, ale i ty ruské a také děti všech dalších národností. Jde o objekt pro děti, který je prázdný a mohl by být tedy k dispozici.

Mikropříběh sedmáků

Na škole Dědinova nastoupila Ukrajinka do třídy, kde je i Rus. Chlapec je z velmi specifické rodiny a když měl vytvořit významnou osobnost minulého století, nakreslil Stalina. Ze střetů těchto národností na školách mají učitelé obecně obavy. Avšak právě tento ruský chlapec se stal tlumočníkem pro Ukrajinku a pomáhá jí v začlenění do výuky. Děti to prý vůbec neprožívají stejně jako dospělí a v kolektivu fungují dobře. Na tom se shoduje i Anna Niklová. Z konfliktů mezi dětmi na škole měla velké obavy. Pedagogové na úterní tiskové konferenci ale uvedli, že neproběhl prozatím ani jediný. Situace, kdy Rusové Ukrajincům tlumočí, naopak není ojedinělá.

Od pondělka v Praze 6 přibylo 24 dalších ukrajinských dětí, což je v podstatě jedna třída. Kapacita ruské školy je malá, nutná tedy budou i detašovaná pracoviště. Naopak venkovské školy jsou nyní poloprázdné a děti by se tam vešly. Není tam však žádná práce pro rodiče.

Místní akční plán

Školy jako Marjánka nebo Dědinova spadají do systému MAP. Ten sdružuje školy z šesté městské části a je akčním vzdělávacím plánem. Marie Kubíková uvedla, že učitelé na těchto školách absolvovali mnoho seminářů. Účastnili se jich i nepedagogičtí pracovníci a rodiče. Společně s Janou Matoušovou, ředitelkou Základní školy Červený vrch, nyní organizuje projekt MAP 3 pro děti s odlišným mateřským jazykem. V rámci projektu nyní fungují 2 adaptační skupiny, protože do školy se tyto děti nevejdou.

Čeští žáci mají navíc jiné způsoby výuky než ukrajinští. Naše děti jsou na tom kupříkladu v matematice viditelně lépe. Ukrajinské děti tolik nemluví, není proto možné žáky ze šesté třídy skutečně zařadit do šestého ročníku. Jejich schopnosti na to údajně nestačí. Systém na ukrajisnkých školách je více nastaven způsobem samostudia. Učivo je zadáno a děti by si jej měli sami nastudovat. V jejich rozvoji hraje také roli, zda jsou z Kyjeva nebo z malého města.

Jana Matoušová uvedla, že v rámci jejich projektu se konají i schůzky pro rodiče, aby věděli, co očekávat, když dítě nastoupí do školy. Na těchto setkáních se ukázalo, že komunikace s rodiči je velmi složitá, protože sami neovládají jazyk. Pokládali mnoho dotazů, přestože zde žijí léta a neorientovali se například ani v zápisech do škol či v tom, jak fungují obědy. Problém s integrací tedy není často pouze u dětí, ale může být komplikovaný pro celé rodiny.