V Praze 9 proběhla bouřlivá debata o zabíjení holubů

REPORTÁŽ: Odchyt holubů a jejich následné uspání na objednávku SVJ v Praze 9 vyvolaly bouřlivou reakci zastánců městských holubníků. Situace dospěla tak daleko, že radní pro životní prostředí MČ Praha 9 Jan Poupě (ODS) svolal odbornou debatu o regulaci holubí populace. K jednomu stolu usedli ornitologové, veterináři i odpůrci odchytu.

Zastupitelský sál byl zaplněn do posledního místa. Kromě pracovníků úřadu se diskuse účastnili například RNDr. Radek Lučan a RNDr. Martin Smrček z Přírodovědecké fakulty UK, Lukáš Viktora z České ornitologické společnosti či David Číp ze záchranné stanice v Jaroměři.

Jak debata dopadla? Spíše rozpačitě. Jiří Michalisko z Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů se pokusil vyčíslit škody, které přemnožení holubi způsobují na polích. Jeho argumenty však zastánce holubníků příliš nezaujaly.

„Mnoho otázek, ale výrazně méně jednoznačných odpovědí ze strany odpůrců odchytu. Zaznamenala jsem také nerespektování připomínek odborníků, kteří dobře znají chování městských holubů. Bude tak na nás politicích, abychom rozhodli,“ uvedla předsedkyně Výboru životního prostředí, veřejného prostoru a pohřebnictví pražského zastupitelstva Lucie Kubesa (ODS).

Podle ní je klíčové omezit dostupnost potravy. „Je třeba se vrátit k magistrátní vyhlášce, která už 18 let zakazuje krmení holubů. Její novelizace by měla zahrnout i opatření proti krmení invazních nutrií, které se nekontrolovatelně množí nejen na Vltavě, ale i v přítocích a nádržích. Nutrie do těchto lokalit nepatří,“ dodala.

Pro a proti

Praktický závěr debaty? Pokud si společenství vlastníků jednotek objedná odchyt holubů u deratizační firmy, radnice tomu nemůže zabránit. Praha 9 proto hledá i další cesty. „Na konci loňského roku jsme vypustili sokoly. V místech jejich výskytu došlo k výraznému zneklidnění holubů, což může vést k tomu, že zde přestanou hnízdit. Jsme velká městská část, proto zkusíme přidat ještě alespoň jednoho dravce,“ uvedl Jan Poupě.

Zkušenosti z Prahy 1 popsal radní Vojtěch Ryvola (GEN). „Máme sice městský holubník, ale jeho přínos pro regulaci populace je minimální. Holubi mají dostatek potravy nejen ze zbytků po turistech, ale i od lidí, kteří je pravidelně krmí a před strážníky utíkají. Dříve, když na Týnském chrámu hnízdili sokoli, byla situace výrazně lepší,“ řekl.

A co na to odborníci? Lukáš Viktora, specialista na synantropní ptáky, upozornil na širší dopady: „Holubi zabírají hnízdní místa jiným druhům a negativně ovlivňují i chráněné netopýry, kterým pak chybí prostor pro zimování.“

RNDr. Radek Lučan představil ekonomickou analýzu možných řešení. Ta ukazuje, že pokud by se zcela upustilo od odchytů, náklady na budování a provoz holubníků by mohly v Praze vzrůst až o 100 milionů korun. „Mou rolí není rozhodovat, ale nabídnout modely. Je na politicích, jakou variantu zvolí,“ uzavřel.