foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Svobodné zednářství jako symbol na fasádě, Vršovická ulice v Praze 10
Už pět měsíců působí v hlavním městě nová, španělsky mluvící zednářská lóže. Založena byla na podzim za velké pozornosti českých i zahraničních lóží, které její vznik uvítaly. Informuje o tom na svých stránkách Velká Lóže České republiky.
Nový zednářský spolek byl založen na území hlavního města v sobotu 1. října 2022. Tradičním rituálům přihlíželo několik desítek členů českých i zahraničních lóží.
„V sobotu 1. října v poledne proběhlo v Praze založení nové, španělsky mluvící lóže San Miguel Arcángel č. 33. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo více než 60 bratří z českých lóží i zahraniční hosté. Svá blahopřání a pozdravy zaslali mimo jiné i Velmistři Velikých Lóží Chile a Španělska. Lóže San Miguel Arcángel č. 33 bude pracovat v Rituálu Emulation ve španělštině, což umožní bratřím, kteří mluví tímto jazykem, setkávat se pod záštitou VLČR v Praze,“ uvádí na svém webu Velká Lóže České republiky (VLČR).
San Miguel Arcángel č.33 není jediným zednářským spolkem, který v posledních letech na území ČR vznikl. V listopadu 2018 byla v Ústí nad Labem založena Lóže Porta Bohemica. Je členem Veliké lóže České republiky. V centru Ústí nad Labem se při té příležitosti sešli zednáři z celé České republiky, Saska a dalších zemí Spolkové republiky Německo.
Zednářské lóže působí v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Mariánských Lázních, Hradci Králové, Olomouci, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem.
Slavná a tajemná tradice
Velká Lóže České republiky sdružuje více než 650 zednářů z 25 lóží z celé České republiky. Je přímou pokračovatelkou legendární Národní Veliké Lóže Československé založené v roce 1923. Navazuje také na české a moravské zednářské spolky založené v 18. století.
Svobodné zednářství má v českých a moravských zemích dlouhou a slavnou tradici. První česká zednářská lóže Národ vznikla 28. března 1919 v pražské Celetné ulici. Mezi její členy patřily významné osobnosti politického i společenského života, jako například Alois Rašín, Viktor Dyk, bratři Karel a Josef Čapkové, Edvard Beneš, Jan Masaryk a Antonín Švehla. O několik let později většina zednářských lóží vytvořily Velikou Národní Lóži Československou a staly se její součástí.
Symbolika... zdroj: Pixabay, licence
Smrtící nenávist
Její činnost byla násilně přerušena nacistickou okupací. Zednáře nacisté nenáviděli a členy lóží nelítostně pronásledovali. V Anglii ale působila lóže Jan Amos Komenský, která měla statut československé zednářské lóže v exilu. Druhou světovou válku nepřežily dvě třetiny z tří tisíc českých zednářů. Činnost zednářství byla na území Československa obnovena v roce 1947, ale v roce 1951 uzavřeli své lóže zednáři sami, protože nechtěli spolupracovat s komunistickým režimem.
Komunisté je skutečně nenáviděli.
Po dobu komunismu vznikly v exilu dvě lóže (TGM a U tří hvězd), které sdružovaly emigranty z celého světa. Obnovení její činnosti bylo zahájeno dne 17. listopadu 1990. V Martinickém paláci na Pražském hradě se sešlo 18 z 31 zednářů pod vedením profesora Jiřího Syllaby, kteří přežili období komunistického režimu a ustavili první tři obnovené české lóže. Následně byly integrovány i lóže exilové.
Zde můžeme uvést, že jejich členem byl například herec Martin Štěpánek. Šlo o lóži U tří hvězd.
Není překvapující, že zednářské lóže jsou trnem v oku příslušníků neonacistických a ultralevicových organizací, které o zednářích šíří četné konspirační teorie.
Symboly
Znakem zednářství je Bible, úhelník a kružítko, kladivo a zednická lžíce, krychle, hvězda, dva sloupy, lebka, Měsíc, Slunce a vševidoucí oko.
Povinností zednářů je pracovat v prospěch své země a vytváření sociálně spravedlivé společnosti. Zednářské lóže nesmí hromadit bohatství a většinu získaných prostředků odevzdávají charitativním organizacím.
Při vzniku článku pomohly faktografické texty jednotlivých lóží i konzultace se dvěma jejich členy.