V Praze se řeší otázka budoucnosti evropských lesů

12. 06. 202422:31
V Praze se řeší otázka budoucnosti evropských lesů
foto: Viktorie Jochová pro PrahaIN.cz/Klánovický les

VĚDECKÁ KONFERENCE: Praha se stala na týden hlavním městem evropských lesů. Do českého hlavního města se sjela stovka odborníků z 22 zemí, ti diskutují o tom, jak by měl vypadat evropský les budoucnosti, co by měl vydržet, a hlavně, co musíme udělat my lidé, abychom v budoucnu vůbec nějaké kvalitní lesy měli.

Extrémní sucho, pahýly stromů, umírající stromy, lesní nekonečno zničené nálety kůrovce, ohořelá torza stromů po lesních požárech. Zdánlivě by se mohlo říct, že se jedná o řadu lesních katastrof, které v posledních letech decimují české a evropské lesy, ale není to pravda. Je to několik kapitol jedné katastrofy, která se nazývá nevhodný způsob hospodaření s lesními porosty a následná klimatická změna.

Věda má v ochraně lese čím dál tím silnější vliv

Dnes je jasné, že boj o lesy se nebude v budoucnu odehrávat jen v lesním prostoru, ale že do všeho promluví laboratoře, vědecká pracoviště a výzkumné ústavy.

Největšími problémy dnešního lesa jsou nevhodné druhové složení lesních porostů, nepříznivý vliv ozonu, hodně dusíku a narušený uhlíkový koloběh v prostoru lesa. To všechno mapuje mezinárodní lesnický monitorační program ICP Forests. Tento program je klíčový pro postupné zvelebování evropských lesů. Ví to i ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek: „Program ICP Forests byl původně zaměřen jen na monitorování vlivu znečištěného ovzduší na lesy. Dnes program nabízí dlouhodobá data, která povedou ke správnému rozvoji lesů v Evropě.“ A právě tento výzkumný ústav je pořadatelem celého kongresu.

V našich podmínkách je největším problémem smrková monokultura. Každý, kdo smrkovým lesem prochází, si všimne, že v takovém lese téměř zcela chybí bylinné patro. Opadané jehlice kvůli velké účasti aromatických jader jsou těžce rozložitelná, hromadí se na zemi a vytvářejí mrtvou odumřelou hmotu, která velmi rychle propouští vodu a rychle prosychá. Takový les je náchylný nejen k vyschnutí, ale i k lesním požárům. A takový nezdravý les je náchylný na nájezd kůrovce.

Smrkový les. Foto: Redakce, PrahaIN.cz

Z historie jsme se nepoučili

„Je ale naivní si představovat, že nevhodné hospodaření s lesem začalo až v éře socialismu,“ připomíná Pavel Richter z České zemědělské univerzity. „Socialismus všechno jen umocnil a urychlil, výhradně smrkové lesy se začaly ve velkém vysazovat, protože šlo o rychle rostoucí stromy a dřevo bylo potřeba. Jenže s výsadbou smrkových monokultur se u nás začalo ve velkém už v 19. století,“ uvádí Richter.

Nevhodné zásahy do skladby českého lesa ale naše země zaznamenaly daleko dřív. Už v 17. století byla zcela odlesněna východní část Krkonoš, protože extrémní množství dřeva bylo potřeba pro provoz kutnohorských dolů. „Když v oblasti Žacléře nezbyl jediný strom, tak se tehdejší dřevaři přesunuli do Orlických hor a začali ničit porosty i tam. Naštěstí likvidaci orlických lesů zastavila třicetiletá válka,“ připomíná odborník na krajinnou ekologii z České zemědělské univerzity Vít Toman.

Téma číslo 1: Kůrovec

Evropské odborníky, kteří tento týden budou v Praze diskutovat o budoucnosti evropských lesů, čekají také exkurze. Vyjedou například na Českomoravskou vrchovinu, kde se blíže seznámí s decimovaným lesem po napadení kůrovcem.

Boj proti kůrovci pak bude tématem vlastní panelové diskuze. Dnes se v jeho potírání používají drony, které mapují kvalitu a napadení stromů v těžko přístupném terénu. Vědcům se podařilo popsat genom tohoto škůdce, a tak bylo možné vyvinout velmi účinné biologické metody boje proti tomuto broukovi.

Voda v lese je nezbytností

Další exkurzí pak bude návštěva údolí Pekelského potoka. Tady je už od 70. let minulého století prováděn průzkum o vlivu lesů na množství a kvalitu vody, která přitéká do pro Prahu klíčové vodní nádrže Švihov.

I v této otázce vstupují do hry nové vědecké poznatky. Odborníci například testují možnosti hydrogelu. To jsou látky, které do sebe intenzivně nasávají vodu. Jejich užití v lesní půdě je jednou z možností, jak zadržet v krajině blahodárnou tekutinu.

Všechny tyto pokusy jsou ale víceméně překlenovacími kroky. Nejdůležitější je vrátit českým i evropským lesům jejich původní tvář. V našich podmínkách to znamená, abychom měli možnost vyrazit do přírodního smíšeného lesa, ve kterém budou stromy různého stáří. Jen takový les bude schopný tvorby bylinného patra. Jen takový lesní porost zadrží v krajině vodu, a právě vodou nasycená lesní krajina pak bude schopna nabízet domov pro řadu živočichů, rostlin, lesních plodů i hub.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných